Jihočeský Tábor hostil ve dnech 27. června až 2. července 2010 již 25. Kongres Společnosti pro vědy a umění, společnosti, která se zásadním způsobem podílela na překonání „doby temna“, tedy dlouhých desetiletí vlády komunistického režimu v našich zemích bývalého Československa. Kongresy a konference SVU se staly důstojným způsobem, jak si připomínat, co pro nás v minulosti, ale také v současnosti a jistě i v letech příštích znamenají přátelské vztahy Čechů a Slováků a všech příznivců našich národů ve světě. Ne nadarmo nesl letošní kongres název Přínos Čechů a Slováků vědě a technice (Contribution of Czechs and Slovak to Science and Technology).
Obě fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zleva: Ivo Houška, ředitel a předseda představenstva táborské nemocnice, Libor Grubhoffer z Přírodovědecké fakulty JU a Biologického centra AV ČR a Ivana Stráská, náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje
Nad kongresem jako obvykle převzali záštitu prezidenti Václav Klaus a Ivan Gašparovič. Mimořádně srdečného setkání v báječném prostředí Hotelu Dvořák, bývalém pivovaře na samém okraji půvabného historického centra Tábora a vysoko nad řekou Lužnicí, se zúčastnilo na 150 hostů, z nichž podstatná část přijela z USA, místa svého druhého domova. Také počasí přálo účastníkům nebývalým způsobem, a tak si na kombinaci zážitků z konferenčních jednání s příjemnými procházkami nádherně upraveným centrem Tábora či posezením v zahrádkách místních restaurantů všichni spokojení účastníci odvezli nezapomenutelné zážitky a vzpomínky.
Vraťme se ale na počátek táborského kongresu, který 28. června zahájil prezident SVU prof. Karel Raška jr. poté, co účastníky přivítala starostka města Tábor Ing. Hana Randová, předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a prof. Václav Pačes, předseda Učené společnosti ČR. Úspěšné jednání a příjemný pobyt na jihu Čech popřál účastníkům rovněž Mons. Jiří Paďour, biskup českobudějovické diecéze. Pondělní odpoledne náleželo hlavním řečníkům, význačným představitelům domácí vzdělanosti. Blok vynikajících přednášek zahájil prof. Jaroslav Pánek, místopředseda AV ČR, podnětnou inventurou badatelských aktivit v humanitních vědách v České republice po roce 1989. Profesor Václav Pačes se pro změnu zamyslel nad neuniverzitním výzkumem v naší zemi v polistopadovém vývoji a jeho nepříznivou situací zejména v otázce průmyslového výzkumu a vývoji. Na několika příkladech dokumentoval smutný osud aplikovaného výzkumu v průmyslových odvětvích, v nichž jsme zaznamenali největší ústup „ze slávy“ po znovunabytí svobody na sklonku roku 1989. Profesor Jan Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, světová badatelská osobnost v oblasti výzkumu retrovirů a onkogenů, strhujícím způsobem pohovořil o významu endogenních retrovirů a retro-elementů pro lidský genom, jejich vývoji a funkci. Odpolední sekci s vybranými řečníky pojali organizátoři jako fórum mající připomenout alespoň něco z toho nejlepšího, čím naše věda přispěla k světovému poznání. Na pořad se tak dostal příspěvek profesorů Mojmíra Petráně a Milana Hadravského z Lékařské fakulty UK v Plzni o jedinečném objevu prof. Petráně, nového principu tzv. konfokální skenovací mikroskopie, která později způsobila revoluční změny ve světelné mikroskopii biologických (medicínských) preparátů v souvislosti s uplatněním laserové techniky. Ve výkladní skříni úspěchů naší novodobé vědy zaujímá nepochybně čelné místo chemie sloučenin s protivirovými či protinádorovými účinky, které vznikly během několika desetiletí v pražském Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, zejména v laboratoři prof. Antonína Holého. Nesmírně pou-tavý přehled k výzkumu těchto sloučenin v laboratořích zmíněného „Šormova ústavu“ na Flemingově náměstí od poloviny 60. let až do současnosti podala dr. Marcela Krečmerová, jedna z pokračovatelek díla prof. Antonína Holého. Úspěchy v laboratořích medicinální chemie prof. Holého našly technologická řešení v USA a celosvětové uplatnění produktů na trhu léčiv v tak zásadní oblasti medicíny, jakou je každodenní zápas s infekčními nemocemi typu AIDS, sérové hepatitidy, herpetických infekcí a dalších. Velkého technologického a potažmo komerčního uplatnění se jistě dočkají také „nanomateriály“ v medicínské praxi, a to zásluhou výzkumníků z Technické univerzity v Liberci a jejich spolupracovníků z výrobní sféry. O velmi úspěšné oblasti aplikací „nanovymožeností“ v medicíně referovala Ing. Marcela Munzarová (Elmarco, Liberec).
Kongres Společnosti pro vědy a umění se koná ve dvouletých cyklech střídavě na americkém kontinentu, v Česku a na Slovensku. Letos jej hostil jihočeský Tábor.
V následujících čtyřech dnech se v podnětných tematických okruzích uskutečnily na dvě desítky sekcí – od humanitních a společenských věd přes archeologii a medicínu až po vědy přírodní. Konkrétně: aktuální témata managementu, marketingu a technologií v dnešním globalizovaném světě; Rožmberkové, jejich odkaz, význam pro současnou historickou vědu a její interdisciplinární přístupy; americká studia včetně otázky reakce Washingtonu na krizovou situaci po sovětské invazi do Československa v srpnu 1968 či vznik Nového Tábora v Texasu; historie „první republiky“ nového Československa; medicínské otázky infekčních a civilizačních onemocnění, které trápí civilizovaný i rozvojový svět; archeologie v egyptském Abúsíru a dalších zajímavých lokalitách; hudební dílo Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů a dalších českých a slovenských hudebních umělců; cesta demokracie od listopadu 1989 až do současnosti; úloha československého exilu pro rozvoj společenských a přírodních věd u nás doma za „železnou oponou“; ukázka příspěvků našich badatelů pro biologické, ekologické a přírodní vědy, podíl na nápravě následků ekologicky nezodpovědného počínání v přírodním prostředí Česka v době komunismu, ale také na zásadním poznání organizace genetické informace v buňce, jakož i mechanizmus slunečního kompasu a biologických hodin v orientaci hmyzu/živočichů v přírodě; česká reformace, téma příznačně pro Tábor; Karel Čapek a Josef Škvorecký a další témata literatury a divadla.
V rámci večerního programu účastníci vyslechli koncerty zpěvačky Marty Kubišové, houslového virtuosa Jaroslava Svěceného, koncert slovenské romské hudby včetně původních romských melodií a také vystoupení Základní umělecké školy v Táboře. Aktéři kongresu též zažili ohňostroj nad rybníkem Jordán; rozloučili se na závěrečném banketu v Hotelu Dvořák. Společnost pro vědy a umění žije dále, ve svobodné demokratické současnosti České republiky a Slovenska našla nové uplatnění. Věda a umění nejsou národním majetkem jedné země, jednoho národa, jsou součástí světového dědictví, v jehož mozaice jsme jedním kamínkem. Vše nasvědčuje tomu, že naši nejúspěšnější pokračovatelé ve vědě a umění jsou dnes mnohem více evropskými či světovými občany. Právě v udržování těsných vazeb s nimi spatřuji pro SVU velkou výzvu do budoucnosti. Letošní kongres SVU patří minulosti, těšme se na ten příští, v pořadí dvacátý šestý, který se v roce 2012 uskuteční na Slovensku.
LIBOR GRUBHOFFER,
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.,
Přírodovědecká fakulta JU
English
