Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > říjen  > Věda a výzkum

BLÍZKÁ SETKÁVÁNÍ OTEVŘENÉ VĚDY

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Jestliže mají učitelé pečovat o rozvoj tvořivosti žáků a studentů, musejí mít sami schopnost tvůrčího myšlení. Definic tvořivosti existuje celá řada, ale mezi její předpoklady patří jistě motivace, schopnost komunikace, potřeba seberealizace, dostatek energie, pracovní nasazení a také připravenost věnovat řešení problémů a vlastnímu vzdělávání svůj volný čas. Všem těmto kritériím vyhovělo 57 pražských středoškolských učitelů, kteří neváhali obětovat jeden týden ze svých letošních prázdnin, aby se mohli zúčastnit praktických kurzů z chemie, fyziky a biologie v rámci projektu Otevřená věda.

Cílem tohoto projektu bylo od samého začátku podpořit zájem středoškolských studentů o přírodovědné a technické obory. Jeho myšlenka vznikla logicky na půdě Akademie věd ČR, která si takto prozíravě připravuje budoucí vědecký dorost. O projekt se nejvíce zasloužila jeho hlavní manažerka Ing. Dagmar Dvořáková, která je nyní i ředitelkou Odboru mediální komunikace AV ČR. V roce 2005 se jí podařilo pro účely projektu získat prostředky z Evropských strukturálních fondů a od Magistrátu hlavního města Prahy. Program se zaměřil na dvě cílové skupiny, na pražské středoškolské studenty a jejich učitele. O propagaci se postarali mediální partneři, a tak byla navázána úzká spolupráce s celou řadou pražských středních škol. Vybraní studenti absolvovali stáže ve 24 akademických ústavech pod dohledem zkušených pracovníků. Výsledky své práce pak mohli představit na loňské studentské konferenci v Praze a někteří i v zahraničí. Například Tereza Zavřelová, studentka pražského Křesťanského gymnázia, se aktivně zúčastnila prestižní konference YSF2007, která se konala na počátku července 2007 ve Vídni. Další tři pražští studenti byli po náročném konkurzu vybráni k účasti na Festivalu kreativity, jenž se uskuteční letos v říjnu v Jeruzalémě. Michal Dudák obdržel za svou studentskou práci cenu Učené společnosti ČR.

Středoškolským pedagogům projekt nabídl účast na praktických kurzech a multioborových seminářích. Praktické kurzy z chemie, fyziky a biologie se konaly letos už potřetí, tentokrát od 29. července do 17. srpna 2007. Místem konání bylo opět Akademické a univerzitní centrum v Nových Hradech nedaleko Českých Budějovic (a současně v blízkosti Lince a Vídně). Do oprav empírového buquojského zámku jsou postupně investovány nemalé prostředky, ale výsledek už teď stojí za to. Zámek nabízí nejen konferenční místnosti, ale pro účastníky i pohodlné ubytování. Znovu se ukázalo, že půvabná rezidence spolu s přilehlým parkem, a ovšem i samotné město Nové Hrady a okolní příroda, vytvářejí ideální genius loci nejen pro odborné přednášky, ale i pro neformální diskuze a vzájemně užitečná setkávání tvůrčích pedagogů s tvůrčími vědeckými pracovníky. I letos zde přednášeli významní pracovníci akademických ústavů, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalších institucí. Vedení navazujících a podvečerních diskuzí se pak ujali přední odborníci z celé Akademie: prof. Blanka Říhová, prof. Rudolf Zahradník, Dr. František Rypáček a další. I tento rok měli účastníci možnost prohlédnout si vědecká pracoviště v Nových Hradech, podívali se do Parazitologického ústavu AV ČR a do temelínské elektrárny. Pedagogové však ocenili i možnost diskuzí mezi sebou navzájem. Probíraly se například rozdíly mezi státními a soukromými školami, vhodnost různých učebnic i řešení takzvaně výchovných problémů. Z toho už je zřejmé, že podobně inspirativní prostředí pro pražské pedagogy lze vytvořit pouze mimo Prahu. I za cenu toho, že laboratorní vybavení v Nových Hradech je stále poměrně skromné a řadu pomůcek a chemikálií bylo třeba přivézt.

Jelikož kurzy byly akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, účastníci obdrželi oficiální certifikát o absolvování podepsaný předsedou Akademie věd profesorem Pačesem. Na oplátku měli vyplnit jednoduchý hodnotící dotazník. Až na dvě výjimky hodnotí učitelé letošní kurzy jako velmi užitečné, většina pak přednášky jako velmi zajímavé. Všechny kurzy měly dobrý ohlas. Stejně jako v minulých letech byl největší zájem o „chemický“ týden, dokonce bylo nutno několik zájemců odmítnout vzhledem k nedostatečné kapacitě ubytování. Určitě to ovlivnil pečlivě zvolený program s atraktivními pokusy a možná i dvě zařazené přednášky na téma molekulární gastronomie. Při nich totiž mohli účastníci zaměstnat nejen své mozkové závity, ale i chuťové pohárky.

Projekt Otevřená věda byl zahájen 1. září 2005 a před jeho ukončením 31. října 2007 se v budově Akademie věd na Národní třídě uskutečnila 25. září 2007 tisková konference a II. studentská konference. Už dnes lze říci, že se záměr projektu překvapivě dobře vydařil a výsledky této efektivní investice do české vědy budou jistě patrny ještě i po mnoha letech. Dlouhodobým výsledkem projektu je také jednotná internetová prezentace zúčastněných ústavů. Je pečlivě zpracovaná po obsahové i grafické stránce a populární formou zpřístupňuje profil jednotlivých ústavů široké veřejnosti. Dobrá zpráva je, že byl zahájen navazující projekt Otevřená věda regionům, tentokrát určený mimopražským středoškolským pedagogům. Tak bude možno dále využívat pozitivní zkušenosti a poznatky získané při řešení projektu Otevřená věda.

Miroslav Raab,
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.