Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Rok 1968: tání a úsměvy, tanky a kocovina

obrazek k clanku
FOTO: Archiv ÚSD AV ČR

Ze všech těch kulatých výročí, která si letos připomínáme, má asi největší emocionální náboj rok šedesátý osmý… Není ani příliš divu: velká řada z nás si na zkušenostech s ním spojených formulovala – ať tak či onak – své životní zásady a vzpomínka na něj pak visela jako Damoklův meč nad naší společností po celé období normalizace. Vlastně se toho za jeden rok seběhlo proklatě mnoho a během krátké doby se tehdy vystřídaly někdy až dost protikladné nálady a identifikační postoje... Počátek roku 1968 charakterizovala ještě "doba tání", tj. postupně se prosazující liberalizace a odumírání strachu (snad bychom si ji mohli nejlépe charakterizovat výkřikem z jednoho tehdejšího studentského majálesu: "Středověk je pryč!"); pro vědecké pracovníky tohle tání s sebou přinášelo tu úžasnou novinku, že se stále častěji otevíraly hranice a mohlo se vyjíždět ven za zkušenostmi. Následovala pak etapa hromadného uvolnění a euforického nadšení ("Cenzura je zrušena, hurá!", jak tehdy na jednom z mítinků pronesl nosovým hlasem spisovatel Jan Procházka), do něhož se s jistými rozpaky nakonec zapojilo i vedení Československé akademie věd; ke cti tehdejšímu předsedovi Františku Šormovi a jeho spolupracovníkům budiž řečeno, že oč později se zapojili do "obrodného procesu", o to déle si za ním stáli a byli ochotni jej hájit. Vpád cizích tanků pak otevíral období šoku z okupace země a zvýšené národní jednoty a solidarity ("Jsme s vámi, buďte s námi!"); jakkoli byl formulován a otištěn už předtím, sehrál právě tehdy v oněch prvých posrpnových týdnech významnou roli dokument Dva tisíce slov, na jehož vzniku se výrazně podíleli i Otto Wichterle a další lidé z Akademie věd. A konečně čtvrtý obrat během jednoho roku a s ním i etapa počínající normalizační kocoviny (jakým sloganem tu máme charakterizovat – snad onou proslavenou kádrovací otázkou: "Jaký je váš názor na vstup vojsk Varšavské smlouvy?"). Dost práce pro historiky a dost místa pro reflexe každého z nás…

ANTONÍN KOSTLÁN