Kalendář akcí

Dnes < 2011 >  < říjen > 
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

section-box-04-bg.jpg

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

 

Get the Flash Player to see this player.

Více o projektu

 

8. Sekce historických věd
Seznam anotací
  1. Vývoj městských knih v Brně ve středověku (v kontextu vývoje městských knih v českých zemích) (Archiv)
  2. Rukopisy v centrálních a církevních knihovnách České republiky. Průvodce po rukopisných fondech v České republice. Díl IV (Archiv)
  3. Iluminované rukopisy českého původu v polských sbírkách (Archiv)
  4. The Gravettian along the Danube. Proceedings of the Mikulov Conferencem 2002 (ARÚB)
  5. Mediaevalia archaeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty (ARÚB)
  6. Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology (ARÚP)
  7. Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit in Westböhmen (ARÚP)
  8. Podrobná mapa archeologických dokumentačních bodů na území městské památkové rezervace (ARÚP)
  9. Proti Benešovi! Česká a slovenská opozice v Londýně 1939-1945 (HÚ)
  10. Biografický slovník českých zemí (HÚ)
  11. Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae, t. V, fasc. 4 (iul. 1352-apr. 1355) (HÚ)
  12. Zpracování České uměleckohistorické bibliografie za léta 1988-1991 a 1994-2003 a digitalizace ročníků 1971-1987 a 1992-1993 (ÚDU)
  13. Vlastislav Hofman (1884 - 1964). Kubista nejtvrdošíjnější (ÚDU)
  14. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách (ÚDU)
  15. Orální historie ve výzkumu soudobých dějin (ÚSD)
  16. Pražské jaro v médiích: Výběr z dobové publicistiky (ÚSD)
  17. Východiska, očekávání a realita poválečné doby. K dějinám české společnosti v letech 1945-1948. Česká společnost po roce 1945, svazek 1 (ÚSD)




8.1 Vývoj městských knih v Brně ve středověku (v kontextu vývoje městských knih v českých zemích)
Sulitková, L., Archiv

Práce si klade za cíl nastínit vývoj středověkých městských úředních knih dochovaných z Brna na podkladě vývoje tohoto typu úředních písemností v soudobém české státě. Zabývá se tak vývojem zájmu o studium městských knih v českých zemích, typovým rozrůzněním knih a výsledky diplomatického studia jejich jednotlivých typů řádově od poloviny 19. století do současnosti. Knihy jsou pojednány na základě obecně uznávané kategorizace, takže se rozlišují zásadně knihy vedené v prospěch města jako celku a knihy vedené v zájmu jeho jednotlivých obyvatel. Samostatně jsou před oběma skupinami vytčeny knihy smíšené povahy, zvané knihy památné či pamětní. V rámci knih městského zákonodárství jsou zahrnuty, což není v naší historiografické produkci běžné, též knihy právní.
Soubor 50 městských středověkých knih z Brna, který je po knihách dochovaných z Chebu nejbohatším souborem městských knih v českých zemích, byl podroben komplexnímu diplomatickému a paleografickému rozboru a jeho výsledky byly konfrontovány s poznatky o městských knihách jiných našich královských i poddanských měst ve snaze definovat nejen obecné vývojové tendence, ale především místní zvláštnosti. Výklad o městských knihách je samozřejmě zasazen do širšího rámce historicko-správního vývoje města a jeho kanceláře.

Sulitková, L.: Vývoj městských knih v Brně ve středověku (v kontextu vývoje městských knih v českých zemích). Práce z Archivu Akademie věd. Řada B, svazek 17. Praha, Archiv AV ČR 2004, 259 str. Vydáno ve spolupráci s Archivem města Brna.


8.2 Rukopisy v centrálních a církevních knihovnách České republiky. Průvodce po rukopisných fondech v České republice. Díl IV
Brodský, P., Hradilová, M., Petr, St., Tošnerová, M., Archiv

Čtvrtý závěrečný svazek Průvodce po rukopisných fondech v České republice podává přehled o rukopisech uložených v centrálních a církevních knihovnách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Autoři v něm navázali na tři předchozí svazky Průvodce obsahující rukopisné fondy v zámeckých, hradních a palácových knihovnách (1995), v archivech (1998) a v muzeích a galeriích (2001). Uzavírá tak ediční řadu přinášející základní přehled o našem rukopisném bohatství. Svazek je rozdělen do dvou oddílů, v prvém jsou zachyceny rukopisy centrálních knihoven, ve druhém pak církevních knihovnách. Pro dodržení kontinuity s předchozími svazky byly použity stejné zkratky a stejná hesla jako v předchozích dílech.
Vydání tohoto svazku ukončuje první etapu projektu generálního katalogu, dlouhodobého a systematické práce Oddělení pro soupis a studium rukopisů, jejímž úkolem bylo zpracovat základní evidenci všech rukopisů uložených na našem území. V budoucnosti se počítá s druhým vydáním Průvodce, který by zahrnul všechny dosavadní poznatky a případné doplňky do jednoho souhrnného svazku.


Praha arcibiskupství - Manderscheidská knihovna, hodinky XV2 (druhá polovina 15. století, Francie)

Brodský, P., Hradilová, M., Petr, St., Tošnerová, M.: Rukopisy v centrálních a církevních knihovnách České republiky. Průvodce po rukopisných fondech v České republice. Díl IV. Studie o rukopisech -Monographia X. Praha, Archiv AV ČR 2004, 634 str.


8.3 Iluminované rukopisy českého původu v polských sbírkách
Brodský, P., Archiv

Cílem navrhovaného projektu bylo zpracování iluminovaných rukopisů českého původu v polských sbírkách a jejich vydání formou vědeckého katalogu. Mnoho českých rukopisných památek se v uplynulých stoletích dostalo za hranice a dnes tvoří součást významných světových sbírek. Nezanedbatelné jsou v tomto směru sbírky na území Polska, v prvé řadě v Krakově a Vratislavi; jednotlivé památky se však nalézají i v dalších polských městech. Navrhovatel měl v minulosti možnost se s některými rukopisy seznámit, v průběhu let se však vynořily informace o dalších, doposud neznámých dokladech české knižní malby. Rovněž bylo třeba přehodnotit výsledky dosavadního bádání, zejména s ohledem na provenienci rukopisů (nejistota, s jakou byla doposud vedena dělící čára mezi iluminací českou a slezskou, byla patrná zejména ve Vratislavi). Základní heuristický výzkum proto musel být v řadě případů podniknut znovu, aby práce zahrnula české památky tohoto typu co nejúplněji. Katalog poskytuje informace badatelům v oblasti historie, pomocných věd historických, dějin umění i dalších vědeckých disciplin. Nezanedbatelným přínosem práce je skutečnost, že obsahuje - vedle rukopisů známých - i památky doposud neznámé či známé jen nedostatečně a zpřístupňuje je tak badatelské veřejnosti.

Brodský, P.: Iluminované rukopisy českého původu v polských sbírkách. Studie o rukopisech - Monographia IX. Praha, Archiv AV ČR 2004, 220 s. + 32 barevných obrazových příloh


8.4 The Gravettian along the Danube. Proceedings of the Mikulov Conferencem 2002
Svoboda, J. A., Sedláčková, L.,(eds.), Archeologický ústav, Brno


Svazek zahrnuje tématicky utříděné příspěvky 28 badatelů z Belgie, Bulharska, České republiky, Itálie, Moldavska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Ukrajiny a USA, přednesené na mezinárodní konferenci "Gravettien v Podunají". Sborník shrnuje nově shromážděné poznatky o prehistorii komunikačně i kulturně významného prostoru řeky Dunaj v období lovců mamutů starší doby kamenné, před 30 - 20 tisíci lety. Na vstupní témata o chronologii, stratigrafii a přírodním prostředí gravettienu v rámci Evropy navazují regionální příspěvky a zprávy o nově zkoumaných lokalitách, řazené ve směru od západu k východu: jižní Německo, Rakousko, Morava, Polsko, Slovensko, Balkán. Závěrečné statě se zaměřují na širší srovnání s dalšími regiony (např. Itálie - střední Evropa), na užívané technologie či kulturní kontext a jsou uzavřeny upřesněnou definicí moravského pavlovienu a jeho centrální role v rámci podunajského prostoru.

Svoboda, J. A., Sedláčková, L.,(eds.): The Gravettian along the Danube. Proceedings of the Mikulov Conference, 20. - 21. November, 2002. - Dolnověstonické studie Archeologického ústavu AV ČR, Brno sv. 11 - The Dolní Věstonice Studies Vol. 11, Brno2004, 297 str.


8.5 Mediaevalia archaeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty
Nováček, K. (ed.), Archeologický ústav, Brno

Celkem sedm do sborníku zahrnutých studií přináší nové zásadní poznatky k dějinám těžby a zpracování drahých kovů v nejdůležitějších středověkých báňských revírech Čech, Moravy, Slezska i Slovenska. Ve dvou případech byly vyhodnoceny stopy důlních, resp. hutních aktivit 13. - 16. věku v širších regionech Českomoravské vrchoviny (Čáslavsko - J. Starý, J. Šanderová, M. Tomášek; Havlíčkobrodsko - P. Rous, K. Malý). Další dva příspěvky publikují aktuální výsledky výzkumů na jednotlivých významných lokalitách 13. století (Havírna u Štěpánova - J. Doležel, J. Sadílek; Banská Štiavnica - J. Labuda), nechybí ani souhrnná, velmi potřebná bilance současného stavu bádání o nejbohatším stříbrnorudném revíru českého středověku - Kutné Hoře (J. Bartoš). Další článek je věnován problematice možného zpracování zinku v rámci kutnohorské oblasti, tedy technologii výjimečné v celoevropském kontextu (K. Nováček), metodiky montánní archeologie se konečně dotýká příspěvek J. Večeřy, na příkladě lokalit z Jeseníků řešící problematiku dokumentace a vyhodnocení povrchových pozůstatků po středověké těžbě drahých kovů.

Mediaevalia archaeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty - Mining and processing of precious metals: residential and technological aspects. Ed. Nováček, K. - Archeologický ústav AV ČR, Praha, Archeologický ústav AV ČR, Brno, Západočeská univerzita v Plzni - Institute of Archaeology AS CR, Prague, Institute of Archaeology AS CR, Brno, West-Bohemian University in Plzeň, Praha - Brno - Plzeň 2004, 223 str.


8.6 Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archeology Gojda, M. (ed.), Archeologický ústav, Praha

Monografie věnovaná výsledkům nejrozsáhlejšího výzkumného projektu archeologie v České republice posledních let, který pod názvem Sídelní prostor pravěkých Čech (GAČR) probíhal v letech 1997-2002. Cílem práce je představit studium pravěké krajiny Čech jako proces vycházející z přesvědčení o kontinuálním výskytu archeologických dat v krajině. Toto pojetí, zásadně odlišné od tradičního přístupu k archeologickým pramenům, vychází z teorie sídelních areálů, která chápe krajinu jako prostor zaplněný sídelními aktivitami, nikoli jako prázdný prostor obsahující diskrétní body, tzv. lokality (naleziště). Pravěká krajina je v této práci představena jako palimpsest složený z tzv. komponent (archeologických stop areálů aktivit), které jsou odhalovány na velké ploše prostřednictvím nedestruktivních metod. Komplexní výzkum, v němž se kombinují poznatky cíleného terénního výzkumu (převážně plošného nedestruktivního, doplněného detailním bodovým průzkumem a výkopy) s rešeršemi archívních a publikovaných dat a zpracovávají se sofistikovanými postupy (např. GIS), je efektivní cestou k rekonstrukci sídelní historie v pravěku a raném středověku.



Libkovice (okr. Mělník): letecký snímek půdorysu dlouhého domu nadzemní konstrukce z období kultury s lineární keramikou (2. pol. 6. tis. př. Kr.) zviditelněného prostřednictvím porostových příznaků.

Trpoměchy (okr. Kladno): digitální model terénu (vytvořený pomocí GIS - geografických informačních systémů) se zakreslenými výsledky analytických povrchových sběrů (oranžové kroužky), letecké prospekce a geofyzikálního měření (červené linie vyznačující pravěké příkopy)
Gojda, M. (ed.): Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archeology. Academia, Praha (2004) (v tisku).


8.7 Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit in Westböhmen

 

Chytráček, M., Metlička, M., Archeologický ústav, Praha


Monografie v německém jazyce přináší zveřejnění a vyhodnocení 51 výšinných lokalit v západních Čechách (31 opevněných, 16 neopevněných, 4 ohrazené) s dosud nepublikovanými nálezy ze 7./6.-1. stol. př. Kr. Katalog s podrobnou charakteristikou lokalit (poloha, přírodní prostředí, fortifikace, nálezy a nálezové situace, datování, uložení nálezů, návaznost na okolní soudobé osídlení) je bohatě vybaven nově vyhotovenou geodetickou a fotografickou dokumentací a kresebnou dokumentací nálezů. Textová část se zabývá časovým a kulturním zařazením nálezových souborů a frekvenci obsazování výšinných poloh od neolitu po středověk. Příspěvek P. Pokorného hodnotí doklady rostlinné zemědělské produkce na výšinných lokalitách doby halštatské a laténské, R. Kyselý podává výsledky rozboru osteologických nálezů. Předpokládá se souvislost mezi osídlením v 6.a 5. stol. př. Kr. a rozložením ložisek kovových rud (zvláště v případě tzv. snosových oblastí sekundárního výskytu zlata). Samostatná kapitola je věnována problematice kontinuity a diskontinuity osídlení v období pozdní doby bronzové, doby halštatské a laténské v západních Čechách. Závěrečná kapitola ukazuje západočeské výšinné lokality doby halštatské a časně laténské, ale i dvorce, tzv. knížecí hroby a lokality s nálezy středomořských importů v kontextu střední Evropy. Publikace zaplňuje mezeru nejen v poznání vybraného typu archeologické nemovité památky, ale také v poznání sídelní historie západních Čech v mladším pravěku.

Chytráček, M., Metlička, M.: Die Höhensiedlungen der Hallstatt- und Latènezeit in Westböhmen. Mit Beiträgen von P. Pokorný und R. Kyselý. Památky archeologické, Supplementum 16. Praha, Archeologický ústav AV ČR 2004. 303 str. s obr.

8.8 Podrobná mapa archeologických dokumentačních bodů na území městské památkové rezervace
Hrdlička, L., Archeologický ústav, Praha

Publikace předkládá výsledky mnohaleté heuristické práce v oboru archeologie, která však bude široce využívána také pro potřeby historického bádání a při péči o národního kulturní dědictví. K dispozici je nyní databáze a výsledná mapa referenčních bodů, které umožňují okamžitou orientaci v archeologické evidenci akcí a nálezů v historické části Prahy. Podchycené archeologické prameny představují zásadní přínos pro nejen pro archeologii, ale i pro všechny další obory, zabývající se minulostí a v dalších důsledcích nepřímo i současností Prahy, a to ve třech rovinách: 1) v základním historickém výzkumu Prahy, 2) v evidenci terénních aktivit v zájmovém území a 3) v ochraně archeologických památek v působnosti orgánů památkové péče. Získaná a utříděná data budou oporou pro interpretaci stratigrafických a prostorových archeologických zjištění. Pro základní výzkum Prahy má tato mapa nezastupitelný význam, neboť bez ní jsou dnes již nemyslitelné tvorba strategie terénního výzkumu městské památkové rezervace, příprava a vyhodnocování jednotlivých terénních akcí, morfologicko-genetické studium historického jádra města a kvalitní prezentace výsledků pro vědeckou obec, ale i pro širší veřejnost.

Hrdlička, L.: Podrobná mapa archeologických dokumentačních bodů na území městské památkové rezervace (Prague. Detailed map of archaeological reference points in the historical part of the town). Praha, Archeologický ústav AVČR 2004. 530 str. s obr. (v tisku).


8.9 Proti Benešovi! Česká a slovenská opozice v Londýně 1939-1945
Němeček, J., Historický ústav

Kniha se u nás poprvé soustavně zabývá analýzou různých českých a slovenských ideových a politických proudů, které se v průběhu druhé světové války dostaly do opozice vůči prezidentu Edvardu Benešovi, popřípadě vůči československé exilové vládě ve Velké Británii. Všímá si nejen známých postav protibenešovské opozice, jako byl Milan Hodža, Štefan Osuský či Česko-Slovenské národní rady, ale rozebírá i opozici ze strany československých komunistů a levicových sociálních demokratů. To vše činí na základě původního podrobného archivního výzkumu v našich i zahraničních (zejména britských a amerických) archivech. Ve zvláštních kapitolách si poté kniha všímá i vztahu polské exilové vlády a britské politiky k protibenešovské opozici. Poznání argumentů představitelů protibenešovské opozice pak může čtenáři dát odpověď na otázku, zda vůbec existovala či nikoli nějaká reálná a důvěryhodná alternativa k Benešově vnitřní a zahraniční politice za druhé světové války.

Němeček, J. (s Kuklíkem ml., J.), Proti Benešovi! Česká a slovenská opozice v Londýně 1939-1945. Praha, Karolinum 2003, 487 str.


8.10 Biografický slovník českých zemí
Vošahlíková, P. (ed.), Historický ústav

Biografický slovník českých zemí představuje rozsáhlý projekt, v rámci kterého bude čtenářům zpřístupněno zhruba 25 000 životopisů významných osobností nejrůznějších oborů a profesí, které působily, žily nebo byly jiným způsobem spojeny s českými zeměmi bez ohledu na jejich etnickou příslušnost a dobu. Úvodní sešit, který tento rozsáhlý projekt zahájil, obsahuje životopisy osobností, jejichž jméno začíná písmenem A (cca 380 hesel). Na zpracování jednotlivých textů se podílela řada autorů - špičkových odborníků z příslušných oborů. Redakční práce zajistili pracovníci oddělení Biografických studií Historického ústavu AV ČR (vedoucí redakčního kolektivu P. Vošahlíková, členové J. Brabencová, M. Makariusová, G. Novotný, J. Novotný, M. Rossová). Biografický slovník českých zemí má za úkol vyplnit na úrovni současných odborných znalostí závažnou mezeru v české encyklopedické produkci, které podobné dílo - na rozdíl od většiny evropských zemí - doposud chybělo. Práce na tomto projektu průběžně pokračuje, v současné době vychází druhý sešit Slovníku (B - Bař) a je odevzdán třetí sešit (Bas - Bene).

Vošahlíková, P. (ed.) et al.: Biografický slovník českých zemí. 1. sešit. Libri, Praha 2004, 156 str.


8.11 Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae, t. V, fasc. 4, (iul. 1352-apr. 1355)
Zachová, J. (ed.), Historický ústav


Ediční řada Regesta… vznikla z podnětu F. Palackého již v polovině 19. století. Citelnou mezerou do této doby zůstávalo torzo V. dílu, který měl obsahovat písemnosti z prvních devíti let vlády Karla IV. Vydání 3. (v roce 2000) a nyní i tohoto 4. svazku, které svou úrovní odpovídají metodickým a edičně-technických zásadám současné evropské ediční praxe, tuto mezeru zaplňují. Vedle královské dokumentace obsahuje soubor i další dokumenty, např. listiny týkající se šlechtické hospodářské agendy a prameny k vývoji měst. Texty jsou opatřeny moderním věcným a textově kritickým komentářem v latině, která umožňuje mezinárodní použitelnost.

Zachová, J. (ed.): Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae, t. V, fasc. 4, (iul. 1352-apr. 1355), Skriptorium, Praha (2004), 262 str.


8.12 Zpracování České uměleckohistorické bibliografie za léta 1988-1991 a 1994-2003 a digitalizace ročníků 1971-1987 a 1992-1993
Bregantová, P., Ústav dějin umění

Grantový úkol navázal na tradici zpracování České uměleckohistorické bibliografie, jejíž první ročník vyšel z iniciativy Josefa Krásy na počátku 70. let. Poslední tištěný ročník 22 za rok 1992 vyšel jako interní tisk Ústavu dějin umění v roce 1996. Bylo rozhodnuto v tištěných ročenkách dále nepokračovat, i když se údaje průběžně ukládaly do počítače. Na rozloučenou s tištěnou bibliografií byly už v rámci grantového úkolu zpracovány podrobné rejstříky k poslednímu ročníku (22/1992), kde chyběly. (P. Bregantová, Česká uměleckohistorická bibliografie 1992, Rejstříky, Praha, ÚDU AV ČR 2004, 68 s.)
Udělení grantu umožnilo Ústavu dějin umění vybudování databáze, které bylo svěřeno firmě Incad. Tato firma na konci 90. let 20. stol. zpracovávala knihovnický systém Bibis (později Relief) pro Akademii věd České republiky, a proto byl tento systém vybrán i pro naši bibliografii. Po rozchodu firmy Incad s Akademií věd, která přechází na knihovnický systém Aleph, jsme dále pokračovali v ukládání do systému Relief II, který se pro bibliografickou práci osvědčil. Bibliografie je zveřejněna na internetových stránkách Ústavu dějin umění (www.udu.cas.cz) v rubrice Bibliografie.
V průběhu třetího roku projektu byl dokončen dílčí výstup, jímž byla tištěná bibliografie padesáti let časopisu Umění. (P. Bregantová, Bibliografie časopisu Umění 1953-2002, Umění 50, 2002, č. 1-6, s. 27-363.) Bibliografie měla značný ohlas mezi českými i zahraničními historiky umění, studenty a odbornou veřejností a během roku 2003 byla rozebrána. V roce 2004 byla z prostředků grantu zaplacena nezávislá korektura bibliografie a drobné chyby byly opraveny do elektronické verze. Ta byla ve formátu pdf zveřejněna na internetových stránkách časopisu Umění/Art (www.intimate/umeni/cz/) v rubrice Bibliografie.
Na bibliografii padesáti ročníků Umění navazují soupisy ročníků 51/2003 a 52/2004, které jsou doplněny kumulativními rejstříky (autorský, předmětový jmenný, místní). Tyto soubory budou zveřejněny ve formátu pdf také na internetových stránkách Umění na počátku roku 2005. Také tyto ročníky a kumulativní rejstřík byly zpracovány v rámci grantového úkolu a v jejich zpracování se bude pokračovat i po jeho ukončení.
Bregantová, P., Grant z Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje, grantový úkol S 8033002 "Zpracování České uměleckohistorické bibliografie za léta 1988-1991 a 1994-2003 a digitalizace ročníků 1971-1987 a 1992-1993" z Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje Grantové agentury Akademie věd České republiky
doba řešení: 2000-2004



8.13 Vlastislav Hofman (1884 - 1964). Kubista nejtvrdošíjnější
Nešlehová, M. (ed.), Ústav dějin umění

Monografie architekta Vlastislava Hofmana (1884-1964), předního tvůrce jedinečného fenoménu českého architektonického kubismu, jej představuje nejen jako architekta, urbanistu, světoznámého scénografa (spolupráce s režisérem K. H. Hilarem) a výrazného designéra užitého umění, ale také jako malíře, grafika, ilustrátora, teoretika a spolutvůrce mostů. Sleduje jeho aktivitu ve Skupině výtvarných umělců, z níž v roce 1912 vystupuje s podobně smýšlejícími umělci (J. Čapek. V. Špála, J. Chochol), a iniciativní podíl na založení skupiny Tvrdošíjní.
Publikace poprvé představuje jeho tvorbu v jistém celku a ve vzájemné provázanosti oborů, v nichž se Hofman uplatňoval, a zasazuje jeho dílo do evropského kontextu. Součástí obsáhlé, bohatě ilustrované publikace (482 vyobrazení) je též soupis umělcovy publikační činnosti, doplněné výborem devíti jeho významných teoretických studií.B


Vlastimil Hofman, obálka publikace (grafické řešení Robert V. Novák)

Nešlehová, M. (ed.),: Vlastislav Hofman (1884 - 1964). Kubista nejtvrdošíjnější. Obecní dům, Praha (2004), 473 str.


8.14 Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách
Pavel Vlček (ed.), Ústav dějin umění

Encyklopedie zpracovává soupis osobností českého stavitelství v takové šíři a s takovou důkladností, jakých žádná z dosud existujících publikací nedosáhla. Zahrnuje období zhruba od začátku čtrnáctého století až do druhé poloviny století dvacátého. Jednotlivá hesla soustřeďují ve stručné formě všechna dnes známá fakta včetně údajů bibliografických. Autoři do textů zapracovali i nejnovější výsledky archivních výzkumů, z nichž mnohé nebyly dosud publikovány. Pokud architekti či stavitelé působili také mimo území dnešní České republiky, uvádí slovník i tato jejich díla. Každé heslo obsahuje v závěru také soupis pramenů a literaturu ve stručném záznamu; úplné bibliografické údaje lze nalézt v seznamu literatury na konci knihy.

Pavel Vlček (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Academia, Praha (2004), 761 str.


8.15 Orální historie ve výzkumu soudobých dějin
Vaněk, M., Ústav pro soudobé dějiny

Odborná studie představuje svým obsahem i pojetím určité novum v současné české historiografii, neboť není věnována konkrétnímu historickému tématu či procesu, ale rozboru a rozvoji specifické historické výzkumné metody-metody orální historie. Studie se soustředí na objasnění názvu metody, podchycení klíčových bodů jejího vývoje především v rámci International Oral History Association a sledování dosavadního rozvoje a uplatnění orální historie v české historiografii.

Vaněk, M.: Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Ediční řada Hlasy minulosti, Sv. 1, ÚSD, Praha (2004), 175 str.


8.16 Pražské jaro v médiích: Výběr z dobové publicistiky
Hoppe, J., Ústav pro soudobé dějiny


Předkládaný svazek souvislé ediční řady obsahuje soubor textů politické publicistiky z let 1968-1969. Měl by usnadnit odpověď na otázku, zda tehdy byly tisk, rozhlas a televize skutečně jakousi "opoziční politickou silou" a zda se československá média v osmašedesátém stala "jediným opravdu fungujícím prvkem demokratické plurality". Edice má rovněž čtenáře upozornit na některé klíčové okamžiky Pražského jara: na zrušení cenzury, na relativní tiskovou svobodu a posléze, po okupaci Československa, na obnovení mocenského monopolu KSČ nad médii.

Hoppe, Jiří: Pražské jaro v médiích: Výběr z dobové publicistiky. Ediční řada Prameny k dějinám československé krize 1967-1970, 11. díl. Praha - Brno, ÚSD - Doplněk 2004, str. 444


8.17 Východiska, očekávání a realita poválečné doby. K dějinám české společnosti v letech 1945-1948. Česká společnost po roce 1945, svazek 1
Kalinová, L., Ústav pro soudobé dějiny

Tato studie je součástí větší práce o dějinách české společnosti zkoumající počátek složité doby socialistického experimentu. Předmětem výzkumu jsou dějiny české společnosti jako integrované sociální dějiny, studie se zabývá problematikou prvních systémových změn po roce 1945, jako regulací zaměstnanosti, mezd, změny příjmového rozvrstvení, otázkou národního pojištění, zdravotnictví a školství. Československý poválečný socialistický experiment je rovněž porovnáván se situací v ostatních východoevropských zemích.

Kalinová, L.: Východiska, očekávání a realita poválečné doby. K dějinám české společnosti v letech 1945-1948. Česká společnost po roce 1945, svazek 1, ÚSD, 2004, str. 119

 

 

Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast