7. Sekce sociálně-ekonomických věd
7.1 BENEŠ, Edvard. Německo a Československo
7.2 Korespondence T. G. Masaryk - Karel Kramář
7.3 T. G. Masaryk - Za ideálem a pravdou 4 (1900-1914)
7.5 Indeterminacy, Sunspots, and Development Traps
7.6 Inflation and Balanced-Path Growth with Alternative Payment Mechanisms
7.7 National character does not reflect mean personality trait level in 49 cultures
7.8 Psychosociální souvislosti osobní pohody
7.9 Standardy bydlení 2004/05: Financování bydlení a regenerace sídlišť
7.12 Sjednocující se Evropa a lidská a občanská práva
7.13 Otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice
7.1 BENEŠ, Edvard. Německo a Československo
Broklová, E. (ed.), Masarykův ústav
Spis Edvarda Beneše je věnován česko-německé a česko-sudetoněmecké problematice ve 20. a 30. letech 20. století. Dvě části práce byly v roce 1937 vydány německy a anglicky, ale českého vydání se rukopis doplněný o další část v roce 1938 nedočkal. Spis pojednává o československo-německých vztazích v období po první světové válce a československé menšinové politice. Součástí je jednání československé delegace na pařížské mírové konferenci včetně aplikace liberálních principů švýcarské ústavy pro Československo a státního národa československého a postavení německé menšiny v československém politickém systému. Autor odhaluje méně známé aspekty československo-německých vztahů a dochází k závěrům o koexistenci a konvergenci systémů. Postavení národnostních menšin v Československu ve srovnání se situací menšin v jiných státech vychází v řadě ohledů převážně příznivě. Ochota odstranit existující nedostatky překračuje dokonce principy demokratické občanské rovnoprávnosti. Problematika spisu je stále aktuální.
Beneš, Edvard. Německo a Československo, Brokolová E. (ed.), Masarykův ústav, Praha (2005), 251 s.
7.2 Korespondence T. G. Masaryk - Karel Kramář
Bílek, J., Kokešová, H., Quagliatová, V., Swierczeková, L. (eds.), Masarykův ústav
Kniha je věnována problematice pracovního i osobního vztahu Tomáše G. Masaryka (1850-1937) a Karla Kramáře (1860-1937). Publikace obsahuje úvodní studii Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář: k problematice jejich vztahu od autorské dvojice Martin Kučera - Josef Tomeš. Nejobjemnější část knihy představuje edice souboru korespondence T. G. Masaryk - K. Kramář s přílohou. Soubor tvoří 284 dokumentů z let 1889-1936. Masaryk je autorem 117 dokumentů a Kramář 167 dokumentů shromážděné korespondence. Přílohu tvoří 16 dokumentů vzniklých ze styku obou mužů s partnerovými rodinnými příslušníky. Dokumenty jsou v edici řazeny chronologicky. Kniha zahrnuje též ediční úvod, seznam editovaných dokumentů, osobní rejstřík a obrazovou přílohu. Kniha je základním kamenem pro potřebné interpretace osobních i politických kontaktů mezi T. G. Masarykem a K. Kramářem jakožto dvěma klíčovými a charismatickými postavami naší novodobé historie.
Bílek, J., Kokešová, H., Quagliatová, V., Swierczeková, L. (eds.), Korespondence T. G. Masaryk - Karel Kramář, Masarykův ústav AV ČR, Praha (2005), 520 s.
7.3 T. G. Masaryk - Za ideálem a pravdou 4 (1900-1914)
Polák, S., Masarykův ústav
Čtvrtý svazek Masarykova životopisu zpracovává patnáctileté období 1900-1914, tj. Masarykův definitivní vstup do aktivní politiky. V těžké atmosféře doznívající Hilsnerovy aféry vzniká samostatná a vlivná, byť počtem nepatrná Masarykova politická strana, která disponuje vlastním deníkem. Hilsnerova aféra se nepřímo stává i jedním z podnětů Masarykova zvýšeného úsilí o duchovní, zvláště náboženskou obrodu českého života - úsilí, jež v r. 1906 vede až k nebezpečnému soudnímu procesu s Masarykem, obžalovaným pro údajné rušení náboženství. Současně se Masaryk pokouší přispět k duchovnímu povznesení také mezi českými kolonisty v Americe, kterou navštěvuje v letech 1902 a 1907. Politická prozíravost ho vede k velké literární práci o Rusku. V roce 1907 je Masaryk zvolen do vídeňského parlamentu a dostává se do stále se zostřujícího konfliktu s habsburským režimem (aféry Wahrmundova a Aehrenthalova). Po vypuknutím 1. světové války čtyřiašedesátiletý Masaryk řeší tento konflikt rozhodnutím, že opustí svou vlast a na straně dohodových mocností bude pracovat pro její osvobození.
Obr. 1
T. G. Masaryk při projevu na voličské schůzi v Krásnu 17. 1. 1910
perokresba F. Hlavici
Polák, S., T. G. Masaryk - Za ideálem a pravdou 4 (1900-1914), Masarykův ústav, Praha (2005), 712 s.
7.4 Returns to Human Capital under the Communist Wage Grid and during the Transition to a Market Economy
Münich, D., Švejnar, J., Terrell, K., Národohospodářský ústav
Tento článek odhaduje míru soukromé mzdové výnosnosti vzdělání v období konce centrálního plánování a začátku tržních reforem v České republice za pomocí souboru mzdových pozorování více než dvou tisíc mužů. Autoři ukazují (a) extrémně nízkou návratnost vzdělání v období centrálního plánování a nárůst mzdové diferenciace podle vzdělání v průběhu ekonomické transformace ve všech typech firem, (b) radikální změny návratnosti vzdělání za některé obory vzdělání, (c) identický vztah mezd k praxi v obou režimech, (d) obdobnou návratnost vzdělání dosaženého před a po kolapsu centrálního plánování a (e) změny v odvětvové struktuře mezd.
Münich, D., Švejnar, J., Terrell, K., Returns to Human Capital under the Communist Wage Grid and during the Transition to a Market Economy, Review of Economics and Statistics, 87, 1: 100-123 (2005) (C).
7.5 Indeterminacy, Sunspots, and Development Traps
Slobodyan, S., Národohospodářský ústav
Tato práce vychází z Romerova modelu endogenní technologické změny a jeho modifikace (Benhabib, Perli a Xie, 1994), ve které jsou různé kapitálové statky komplementy. Tato modifikace umožňuje nedeterminovaný stacionární stav v případě relativně malé míry komplementarity mezi těmito statky. Autoři analyticky odvodili postačující podmínky pro nedeterminovanost a našli hodnotu parametru, která vede k nedeterminovanému stacionárnímu stavu. Pro tento model práce odvozuje nutné a postačující podmínky, aby stacionární stav byl interiorní a striktně pozitivní. Zároveň ukazuje, že Hopfova bifurkace v absolutním stacionárním stavu není možná pro jisté hodnoty parametru modelu a stacionární stav je tak determinovaný. Pro jednoduchou verzi modelu je vypočítaná nutná podmínka Hopfovy bifurkace v jednom specifickém případě a je ukázáno, že není možná ani v jiném případě. Numerickými simulacemi se vypočítá několik hodnot parametrů, které vedou k nestabilitě nedeterminovaného stacionárního stavu prostřednictvím Hopfovy bifurkace.
Slobodyan, S, Indeterminacy, Sunspots, and Development Traps, Journal of Economic Dynamics and Control, 29, 1: 159-185 (2005), (B).
7.6 Inflation and Balanced-Path Growth with Alternative Payment Mechanisms
Gillman, M., Kejak, M., Národohospodářský ústav
Práce demonstruje, že navzdory konvenčním názorům může endogenní růstová ekonomika s lidským kapitálem a alternativním platebním mechanismem robustně vysvětlit hlavní charakteristiky dlouhodobého inflačního chování. Vysvětlením může být jak negativní vztah mezi inflací a růstem, tak jeho významná nelinearita, která byla opakovaně identifikována v empirických studiích. Dále je vysvětlena řada Tobinových (1965) účinků a jejich propojení s účinky růstu na úrokovou elasticitu poptávky po penězích. Toto dříve neobjasněné propojeni napomáhá intuitivnímu vysvětleni inflačního chováni robustním způsobem pomocí modelu rozšířeného o úvěr, který slouží jako alternativní platební mechanismus.
Gillman, M., Kejak, M., Inflation and Balanced-Path Growth with Alternative Payment Mechanisms, Economic Journal, 115, 500: 247-270 (2005), (B).
7.7 National character does not reflect mean personality trait level in 49 cultures
Kol. autorů a Hřebíčková, M., Psychologický ústav
Národní charakter neodráží průměrnou úroveň osobnostních rysů v 49 kulturách. Většina lidí se domnívá, že představitel jejich vlastní nebo jiné kultury má typické osobnostní charakteristiky. Takové vnímání národního charakteru může být zobecněním osobních zkušeností, stereotypem, v němž je alespoň "zrnko pravdy" nebo nesprávným stereotypem. Získali jsme posouzení národního charakteru (N = 3989) v 49 kulturách a srovnali jsme je s průměrnými skóry získanými z posouzení druhými a ze sebeposouzení na škálách osobnostního inventáře. Posouzení národního charakteru je reliabilní, ale nekoresponduje se změřenými rysy (medián r = 0,04). Vnímání národního charakteru se tedy jeví jako ničím neopodstatněný stereotyp, který může sloužit k udržování národní identity.
Terracciano, A. a kol., National character does not reflect mean personality trait level in 49 cultures. Science, 310, 5745, 96-100, (2005).
7.8 Psychosociální souvislosti osobní pohody
Blatný, M., Dosedlová, J., Kebza, V., Šolcová, I., Psychologický ústav
Kniha shrnuje výsledky studií věnovaných osobní pohodě, které vznikly na půdě Psychologického ústavu AV ČR a v rámci společných projektů s Psychologickým ústavem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Státním zdravotním ústavem. První část knihy je věnována teoretickým otázkám osobní pohody. Vladimír Kebza a Iva Šolcová podávají základní rozbor současných poznatků o osobní pohodě, Jaroslava Dosedlová se zabývá významným, avšak u nás dosud méně zkoumaným konstruktem v oblasti psychologie osobní pohody - optimismem; jde o první souhrnnou práci k tématu v českém písemnictví. Druhá část knihy obsahuje původní empirické studie autorů. Iva Šolcová a Vladimír Kebza seznamují s výsledky studie faktorů osobní pohody u reprezentativního souboru české dospělé populace, Marek Blatný shrnuje výsledky několika studií věnovaných osobnostním předpokladům osobní pohody.
Blatný, M., Dosedlová, J., Kebza, V., Šolcová, I. (eds.), Psychosociální souvislosti osobní pohody, Masarykova univerzita a Nakladatelství MSD, Brno (2005), 109 s.
7.9 Standardy bydlení 2004/05: Financování bydlení a regenerace sídlišť
Lux, M., P. Sunega, T. Kostelecký, D. Čermák, J., Sociologický ústav
Poslední z řady tří každoročních publikací s názvem "Standardy bydlení" se věnuje zejména prezentaci výsledků komplexního měření efektivity systému tržního financování vlastnického bydlení ve vybraných vyspělých i tranzitivních zemích (včetně České republiky). Doplňkový okruh tvoří hodnocení efektivity a efektivnosti státní podpory regenerace panelových sídlišť ve vyspělých zemích a v České republice. Autoři se v případě mezinárodní komparace zaměřují zejména na zásadní změny v oblasti tržního financování vlastnického bydlení, ke kterým došlo v jednotlivých sledovaných zemích v posledních letech, a analýzu dopadů těchto změn na efektivitu fungování systémů tržního financování vlastnického bydlení. Studie tak poskytuje nejen přehled o úrovni a škále nástrojů financování vlastnického bydlení v různých zemích světa, ale zejména odpovídá na otázku, jaké systémy se vyznačují nejvyšší efektivitou a jak lze tuto efektivitu měřit. Jedná se rovněž o první studii svého druhu v naší zemi, ve které se autorům za využití kombinace kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu podařilo zmapovat český systém tržního financování vlastnického bydlení, zhodnotit efektivitu systému, poukázat na některé jeho slabiny a navrhnout možná zlepšení. Výsledky ukázaly, že systém tržního financování vlastnického bydlení v České republice je i přes některé nedostatky v porovnání s vyspělými zeměmi relativně efektivní, v porovnání s tranzitivními zeměmi patří dokonce mezi jeden z nejefektivnějších.
Lux, M., Sunega, P., Kostelecký, T., Čermák, D., Montag, J., Standardy bydlení 2004/05: Financování bydlení a regenerace sídlišť, Sociologický ústav AV ČR, Praha (2005), 185 s.
7.10 České vysoké školství na křižovatce. Investiční přístup k financování studia na vysoké škole v sociologické reflexi
Simonová, N. (ed.), P. Matějů a kol., Sociologický ústav
Monografie se zabývá otázkou, do jaké míry existují v České republice podmínky pro přechod od "nabídkového" modelu rozvoje vysokého školství založeného na "výdajovém" principu financování, k "poptávkovému" modelu založenému na investičním principu financování. Tuto otázku si v poslední době kladou ekonomové, sociologové a odborníci na vzdělávací politiku ve všech zemích, které - stejně jako Česká republika - hledají účinnou strategii směřující ke zvýšení dynamiky nabídky vzdělávacích příležitostí na vysokých školách. Centrální otázkou, na kterou monografie hledá odpověď, je, jaké povahy jsou bariéry, které tomuto přechodu brání.
Autorský tým se pokusil o propojení diskuse probíhající na poli ekonomické teorie s analýzou dosavadních pokusů o reformu financování českého vysokého školství v kontextu jeho celkové proměny v období postkomunistické transformace. Autoři vychází z toho, že návratnost investic do lidského kapitálu je z dlouhodobého hlediska srovnatelná s návratností investic do fyzického kapitálu, což vede vyspělé země k přechodu od čistě rozpočtového modelu financování rozvoje lidských zdrojů na investiční princip, ve kterém se hlavním kritériem současného rozhodování o alokaci prostředků z různých zdrojů (tj. veřejných i soukromých) stává budoucí výnos z vložených prostředků. Autorský tým se na základě provedených výzkumů pokusil o propojení diskuse k tomuto problému s analýzou postojů a názorů ve třech relevantních segmentech populace: u studentů vysokých škol, u dospělé populace a konečně u akademických pracovníků.
Výsledky výzkumu prezentované v monografii vedou k závěru, že resistence vůči prosazení investičního principu financování vysokého školství nemá oporu v ekonomické teorii, a jak ukázaly provedené analýzy, ani v argumentech odvolávajících se na negativní sociální důsledky. Výzkumy různých segmentů veřejného mínění navíc prokázaly, že ve všech relevantních segmentech populace nachází zavedení investičního principu financování vysokého školství více stoupenců než odpůrců. Bariéry, na které reformní kroky jdoucí tímto směrem naráží, jsou tedy podle autorů spíše subjektivní než objektivní povahy a jsou spjaté spíše s partikulárními zájmy jednotlivých aktérů než s úsilím nalézt efektivní řešení problémů, se kterými se české vysoké školství již řadu let potýká.
Simonová, N. (ed.), P. Matějů a kol., České vysoké školství na křižovatce. Investiční přístup k financování studia na vysoké škole v sociologické reflexi, Sociologický ústav AV ČR, Praha (2005), 263 s.
7.11 Návraty sudetské otázky
Houžvička, V., Sociologický ústav
Publikace přináší souhrnný pohled na problematiku vývoje česko-německých národnostních sporů od poloviny 19. století, kdy politické proměny habsburské monarchie vyostřily konflikt mezi Čechy, usilujícími o podíl na výkonu politické moci, a Němci hájícími výsadní postavení státního národa i plány na rozšíření dominantního postavení ve střední Evropě. Programové cíle zahraniční odbojové akce T. G. Masaryka a E. Beneše vyústily v ustavení samostatné Československé republiky v roce 1918. Versailleský smluvní systém stvrdil zánik habsburské monarchie a vznik nástupnických států, ale položil též základy příštího světového konfliktu. Evropský střed, jehož jádrem byla ČSR, nadále ohrožovaly etnické konflikty. Odrazily se rovněž v postojích sudetských Němců, kteří ČSR odmítli jako vnucený umělý útvar. Klid dvacátých let 20. století ukončilo založení sudetoněmeckého hnutí K. Henleina, v němž sílil nacionální radikalismus. Autor rekapituluje rozporuplnou situaci Československa roku 1938 i prezidenta E. Beneše v kritických dnech mnichovské konference, kdy Velká Británie a Francie otevřely smiřovací politikou cestu německé expanzi. Sleduje zrod plánu poválečného odsunu sudetských Němců z území Československa, zejména názory politických kruhů západních Spojenců. Sudetská otázka vstupovala do česko-německých vztahů rovněž po skončení druhé světové války, kdy v období studené války probíhal spor mezi čs. demokratickým exilem a organizacemi vysídlenců. Práce podrobně rekapituluje průběh česko-sudetoněmeckého dialogu po zvratu roku 1989.
Obr. 2
Názory na otázky spojené s vyrovnáním s minulostí (časové srovnání)
Výzkum "Česko-německé vztahy po vstupu ČR do Evropské unie." Sociologický ústav Akademie věd ČR, oddělení České pohraničí. Praha/Ústí nad Labem 2005. Jedna z kapitol monografie Návraty sudetské otázky se zabývá postoji české společnosti ke klíčovým otázkám aktuální podoby česko-německých vztahů, k níž patří rovněž novodobá konfliktní minulost. Diskurs o reinterpretaci poválečného transferu sudetských Němců, roli prezidenta E. Beneše a dalších aspektech historické paměti nalézá svůj odraz v dlouhodobých výzkumech veřejného mínění, na něž se zaměřuje ústecké pracoviště Sociologického ústavu AV ČR.
Houžvička, V., Návraty sudetské otázky, Nakladatelství Karolinum, Praha (2005), 546 s.
7.12 Sjednocující se Evropa a lidská a občanská práva
Blahož, J., Ústav státu a práva
Publikace se zaměřuje na velice aktuální a stále se vyvíjející úlohu lidských a občanských práv při sjednocování Evropy. Autor zvolil multidisciplinární přístup, který umožňuje pohled na lidská práva ze zorného úhlu nejen práva ústavního, mezinárodního a evropského, ale rovněž i teorie práva a státovědy a současně zkoumá jak historická a filozofická, tak politologická hlediska. Jednotlivé kapitoly analyzují jak teorii a společenské a ústavní principy lidských práv, tak právní záruky realizace a interpretace lidských a občanských práv ve vybraných evropských státech a ČR. V centru pozornosti se ocitá také ústavní úprava nejen práv osobních a politických, ale rovněž i práv sociálních, kulturních a hospodářských jednotlivých evropských států. Vyvrcholením celého díla je kapitola, která je věnována mezinárodní a vznikající ústavněprávní regulaci lidských a občanských práv na úrovni Evropské unie.
Blahož, J., Sjednocující se Evropa a lidská a občanská práva, ASPI, Praha (2005), 299 s.
7.13 Otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice
Vostrá, L., Čermáková, J. (eds.), Ústav státu a práva
Publikace se zabývá základními problémy tvorby práva spojenými s reformou a modernizací veřejné správy, s harmonizací a rekodifikací právního řádu České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky. Kniha je rozdělena do čtyř částí. První část řeší základní teoretické otázky tvorby práva, druhá část obsahuje podněty ke zkvalitňování legislativy, zdokonalování metodiky tvorby práva a kodifikace práva a třetí část je zaměřena na legislativu v podmínkách Evropské unie a na vzájemné působení evropské a národní legislativy. Čtvrtá část je unikátní, neboť přináší schémata legislativního procesu České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky, která dosud v této podobě nebyla v odborné literatuře prezentována.
Vostrá, L., Čermáková, J. (eds.), Otázky tvorby práva v České republice, Polské republice a Slovenské republice, Aleš Čeněk, Plzeň (2005), 310 s.
7.14 Občanské právo procesní
Kindl, M., Šíma, A., David, O., Ústav státu a práva
Komplexní publikace, podrobně rozebírající všechny instituty občanského práva procesního a systematicky zpracovávající oblast občanského soudního řízení. Zvláštní pozornost je věnována některým zcela novým institutům - např. finanční arbitráži, o kterých dosud v odborné literatuře nebylo pojednáno, autoři také poprvé upozorňují na nutnost českého soudu řídit se v řadě předpisů normami, které české zákony neobsahují - jako např. v případě evropského exekučního titulu. Publikace podává přehled všech druhů civilního procesu a zaměřuje se též na dosud pomíjenou proměnu českého procesního práva v souvislosti se vstupem naší země do Evropské unie.
Kindl, M., Šíma, A., David, O., Občanské právo procesní, Aleš Čeněk, Plzeň (2005), 415 s.
