Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2010  > listopad  > Z Bruselu

Inovace hýbou Evropou – jakou roli hraje výzkum v nové inovační strategii?

Evropská unie zveřejnila 6. října 2010 dlouho očekávanou strategii v oblasti inovací pod názvem Vlajková iniciativa Evropy 2020 – Unie inovací. Význam tohoto sdělení podtrhuje skutečnost, že jej s podporou předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa společně připravili dva členové EK: komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn a místopředseda EK Antonio Tajani, který odpovídá za průmysl a podnikání. Podle jejich slov „…jsou inovace klíčem k udržitelnému růstu a spravedlivější a ekologičtější společnosti …a jediným způsobem, jak vytvořit trvalá a dobře placená pracovní místa, která odolají globalizačním tlakům, je výrazné zlepšení evropských inovací“.

21_1.jpg
Foto: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Unie inovací představuje nový strategický přístup jednak k řešení problémů, jako je změna klimatu, energetická bezpečnost, zajištění potravin, zdraví a stárnutí populace, a jednak k odstranění překážek, které brání nápadům pronikat na trh (nedostatek financí, roztříštěnost výzkumných systémů a trhů, nedostatečné využívání veřejných zakázek v oblasti inovací, pomalé zavádění norem, problematika patentů a práv k duševnímu vlastnictví). Jinými slovy: v Evropě přetrvávají nepříznivé rámcové podmínky pro inovace a fragmentace výzkumu a vývoje, což ohrožuje její konkurenceschopnost v globálním měřítku.

Zvláště výzkum a vývoj (VaV) hrají v tomto ohledu velmi významnou úlohu. Budoucí unijní výzkumné a inovační programy mají zohledňovat cíle strategie Evropa 2020 i Unie inovací a zaměří se na řešení společenských výzev. Posílí se jak úlohy Evropské rady pro výzkum, tak i úlohy průmyslu při definování priorit VaV. Na vytváření vědecké základny pro tvorbu politik se bude významně podílet Společné výzkumné středisko EK (JRC) a nově vznikající Evropské fórum pro budoucí aktivity.

Ve strategii Evropa 2020, kterou v červnu 2010 schválila Evropská rada, byl znovu potvrzen cíl navýšení výdajů na VaV na 3 % HDP, jehož se nepodařilo dosáhnout v uplynulých deseti letech v rámci Lisabonské strategie. Následkem tohoto navýšení by do roku 2025 mohlo vzniknout až 3,7 milionu nových pracovních míst, k čemuž bude ovšem zapotřebí další milion výzkumných pracovníků.

Některá opatření se proto orientují právě na posílení financování nejen unijních, ale i národních a regionálních programů na výzkum a inovace. Jde především o snazší přístup malých a středních podniků k Rámcovým programům ve VaV a k programu CIP, zatraktivnění podmínek pro soukromé investice a navýšení a zjednodušení strukturálních fondů pro VaI. Rozpočet uvedených unijních programů, na jejichž pokračování po roce 2014 Evropská komise již pracuje, adekvátně zohlední nové nasměrování a plnění cílů Unie inovací. Odborníci rovněž připravují nový režim pro přeshraniční rizikový kapitál; posílení se dočká také Finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF).

Dosavadní úsilí k budování Evropského výzkumného prostoru (ERA), realizované zejména prostřednictvím vzájemného učení členských států tzv. otevřenou metodou koordinace, nepřineslo žádoucí výsledky. Proto v roce 2012 navrhne EK rámec pro Evropský výzkumný prostor a podpůrná opatření k odstranění překážek mobility a přeshraniční spolupráce tak, aby mohl vstoupit v platnost do konce roku 2014. Evropská komise bude řešit otázky, jako je mobilita mezi zeměmi i sektory, vytvoření Evropského doplňkového důchodového fondu, otevřený přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů, soulad strategií EU a členských států v oblasti mezinárodní spolupráce a zásadní pokrok v budování prioritních evropských výzkumných infrastruktur.

Do konce roku 2011 by měly členské státy začít realizovat nové strategie pro odbornou přípravu výzkumných pracovníků a zatraktivnit jejich pracovní podmínky. EK k tomu přispěje návrhem nezávislého mezinárodního hodnotícího systému vysokých škol a vytvářením znalostních aliancí mezi vzdělávacími institucemi a podniky. Důraz bude spočívat na kvalitě vzdělávání doktorandů i na vyváženém zastoupení žen a mužů ve výzkumném prostředí. EK v současnosti pracuje také na integrovaném rámci pro vývoj a podporu e-dovedností pro inovace a konkurenceschopnost.

EK zmapovala nejlépe fungující evropské národní a regionální systémy výzkumu a inovací a připravila nástroj pro sebehodnocení (příloha I sdělení). Na jeho základě by členské státy měly provést hodnocení svých systémů, identifikovat klíčové výzvy a následně navrhnout a realizovat jejich reformy. EK současně přislíbila vytvořit nový indikátor měřící podíl rychle rostoucích inovačních společností v ekonomice. S okamžitou platností začne monitorovat celkový vývoj na základě 25 ukazatelů srovnávacího přehledu výzkumu a inovací (příloha II sdělení).

Zřízení Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a jeho znalostních a inovačních společenství (KIC) je významným impulzem pro evropské inovace a technologie. Tento model je dosud v Evropě výjimečný nejen tím, že pokrývá celý inovační řetězec, ale představuje i novou formu řízení a financování. EIT připraví Strategickou inovační agendu za účelem rozšíření svých aktivit v souladu s Unií inovací, se zaměřením na zakládání nových společenství, užší vztahy se soukromým sektorem a posílení úlohy v oblasti podnikání. Ještě letos by měla vzniknout nadace EIT, která přispěje k dlouhodobému řešení otázek financování.

Základními znaky inovačních partnerství je zjednodušení, nasměrování a lepší koordinace s cílem zefektivnit celý řetězec od výzkumu k inovacím a trhům. Odborníci zmapují existující nástroje a iniciativy, definují chybějící prvky a možné překryvy a následně zajistí co nejefektivnější využití existujících nástrojů, případně jejich zdokonalení či zrušení nefunkčních. Tato partnerství zkvalitní výzkum a vývoj, zkoordinují investice, urychlí tvorbu norem a zvýší poptávku.

Inovační partnerství musí splňovat dvě hlavní kritéria – reagovat na velkou společenskou výzvu a mít evropskou přidanou hodnotu. Pilotní inovační partnerství bude zahájeno v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (detailní popis obsahuje příloha III sdělení). Po roce fungování EK vyhodnotí efektivnost tohoto nového přístupu a v kladném případě navrhne vytvoření nových, např. pro inteligentní města, hospodárné využívání vody, neenergetické suroviny, inteligentní mobilitu či udržitelné a produktivní zemědělství. Přes-ná a jasná kritéria pro výběr partnerství připraví EK ještě do konce tohoto roku.

Sdělení detailně popisuje nejen časový harmonogram dosažení všech stanovených kroků do roku 2020, ale definuje i odpovědnost všech relevantních hráčů – Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, členských států. A to jak národních vlád, tak i regionálních orgánů. O Unii inovací poprvé diskutovala Rada pro konkurenceschopnost v polovině října tohoto roku v Lucemburku. Schválit by ji měla Evropská rada na prosincovém summitu v Bruselu. Nově zřízenou webovou stránku o Unii inovací naleznete na http://ec.europa.eu/research/innovation-union.

ANNA VOSEČKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR

21_2.gif