© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Věda žije!, fórum vědeckých pracovníků, které vzešlo letos v srpnu ze spojení doposud rozdrobených aktivit badatelů z různých pracovišť AV ČR na podporu Akademie proti likvidačnímu vládnímu návrhu na financování vědy, ukázalo veřejnosti, že badatelská komunita je rozhodnuta se účinně bránit. Sluneční paprsky spalovaly v úterý 25. srpna plné prostranství před Rudolfinem, kam přišlo kolem tisíce demonstrantů podpořit českou vědu. Pohled na Palachovo náměstí jasně dokazoval, že tady bojuje za svou budoucnost hlavně mladá generace. Těžko vymezit, kdo z přítomných byl vědec a kdo student. Však mají v současném systému např. postdoktorandi pracující na vědeckých projektech stále postavení studentů. Nicméně se zde sešla v dobré náladě a v dobré víře společnost vysoce vzdělaná, kultivovaná, rozhodnutá bránit nejen vědu, ale celou naši kulturní společnost, jak si fórum klade za cíl i na svých webových stránkách: „Nejde zdaleka jen o financování vědy, ale o roli, jakou věda, vzdělanost a kultura v širším smyslu budou hrát v naší společnosti, a o model jejich veřejného spravování. Politické a ekonomické tlaky na uvedené oblasti společenského života mohou ohrozit jejich samostatnou a nezastupitelnou úlohu a fatálním způsobem ovlivnit kulturnost budoucí české společnosti.“ Ve stejném duchu zazněla i slova Ondřeje Černého, ředitele Národního divadla – partnerské organizace Akademie věd. Podporu živé vědě a kultuře přišli vyjádřit profesoři Tomáš Halík, Stanislav Komárek, Jiří Zlatuška, dále promluvili biolog Jan Kolář, socioložka Marcela Linková, Jan Vávra ze společnosti Za Česko kulturní. Zazněla rovněž poselství publicisty Ivana Medka a astrofyzika Jiřího Grygara. Mezi přítomnými dále jmenujme jen namátkou alespoň Jiřinu Šiklovou, Karla Schwarzenberga, také Rudolfa Zahradníka, Václava Pačesa, členy Akademické rady, ostrůvky tvořené pracovníky jednotlivých ústavů a všechny další zastánce filozofie, že existují hodnoty, které nelze poměřovat ryze tržně.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Jakkoli se po hodině a půl náměstí vyprázdnilo, iniciativa svým způsobem pokračovala ještě tentýž den večer, kdy se v nedaleké Karlově ulici slavnostně otevíralo Keplerovo muzeum. Jiří Grygar připomenul, že ve své době míval Johannes Kepler existenční starosti, aby vůbec uživil rodinu, protože odměna za jeho práci se zdržovala. Nelze nevidět paralely s dnešní honbou za okamžitým ekonomickým efektem, když zákony, které Kepler stanovil před čtyřmi sty lety, se plně aplikují teprve v dnešní astronautice. Poté vzácný host kardinál Miroslav Vlk vyslovil svou solidaritu s protestujícími vědci. Mezitím již genia loci středověkých budov halilo šero, jiřičky v hnízdě pod klenbou, které ostražitě sledovaly nezvyklé shromáždění, přestaly čiřikat, den pomalu končil s jistotou, že budou přicházet nová jitra, a záleží jen na nás, zda pro ně uchováme trvalé hodnoty.
MARINA HUŽVÁROVÁ
English
