Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > listopad  > Věda a výzkum

ČTENÁŘI A ČTENÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Obrázek k článku 

Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s Národní knihovnou ČR uskutečnil v roce 2007 výzkumy čtení občanů ČR. Tyto výzkumy bychom chtěli opakovat každé tři roky, aby se ukázaly trendy. Průzkum provedla agentura DEMA, a. s., na reprezentativním vzorku 1551 respondentů (232 tazatelů). Šetření se konalo od 25. května do 16. června 2007. Dne 1. října 2007 byla v Národní knihovně ČR uspořádána tisková konference, kde byly představeny první výsledky (http://skip.nkp.cz/akcTyden07.htm).

Snahou je zaměřit se v každém šetření na konkrétní oblast čtenářské kultury (čtení knih). Letos to byly knihovny, v dalších dvou šetřeních by se průzkumy měly týkat postavení beletrie a knižního trhu. Kvůli srovnatelnosti je dotazník koncipován tak, že 75 % otázek je vždy stejných, 25 % se liší podle zaměření průzkumu. Naše pojetí čtení opíráme o tři sloupy:
  1. kniha – její čtení (typologie čtenářů), nákup (knižní trh) a vypůjčování (veřejné knihovny);
  2. čas – kolik času věnujeme čtení knih, kolik čtení novin a časopisů, sledování televize, poslechu rozhlasu, videu/DVD, internetu, v jakém vztahu ke čtení knih je trávení volného času;
  3. motivace a hodnoty – co čteme, jaká jsou naše očekávání od knih, preference, jak souvisí čtení knih se zaměstnáním, co nás v našem vztahu ke knihám nejvíce ovlivnilo, nejoblíbenější autor a nejoblíbenější kniha.

Co přinesl letošní průzkum? Základní data:

  • 83 % občanů České republiky přečte za rok aspoň jednu knihu.
  • V průměru přečte občan České republiky za rok více než 16 knih (16,1).
  • Nejčastěji čte několikrát týdně (23 %), dále pak denně (16 %) a jednou za čtvrt roku (14 %).
  • Četbě knih věnuje denně v průměru 41 minut, četbě časopisů a novin 30 minut, televizi sleduje 111 minut denně, rozhlas poslouchá 113 minut, video a DVD sleduje 51 minut a internetu se denně věnuje v průměru 86 minut.
  • Více než čtvrtina občanů ČR starších 15 let (29 %) nezakoupila v průběhu minulého roku ani jednu knihu. Občan ČR koupil v průměru téměř 7 knih (6,62) a vydal za ně 1303 Kč.
  • Občané České republiky získávají knihy především v knihkupectvích (14 %) a prostřednictvím známých, příbuzných a přátel (13 %); z dalších zdrojů jsou to veřejné knihovny (11 %) a domácí prostředí (9 %); v minimální míře zatím využívají nákupu přes internet (2,4 %).
  • Hlavním zdrojem informací je pro občany ČR jejich okolí – blízcí a známí – 17 %, desetina z nich si opatřuje informace v obchodech (10 %), prostřednictvím propagačních materiálů (katalogů a letáků) – (9 %) a prostřednictvím periodického tisku (9 %).
  • Průměrný počet knih v domácích knihovnách je 274; pouze 1 % občanů uvedlo, že nemá doma žádné knihy.
  • Největší vliv na četbu mělo pro občany ČR starší 15 let domácí prostředí, tj. to, že se doma četlo (15 %) a že doma bylo mnoho knih (13 %), asi sedmina (16 %) si cestu k četbě našla sama; desetina (10 %) uvádí, že rozhodujícím vlivem pro ně bylo to, že navštěvovali veřejnou knihovnu.
  • Z druhů četby se největší oblibě těší současná beletrie oddechová (14 %), následuje literatura faktu (životopisy, deníky ad. – 12 %), klasická beletrie (9 %) a odborná literatura (8 %).
  • Každý čtvrtý ekonomicky aktivní občan uvedl, že čtení knih (odborných, věcných, beletrie) nějak souvisí s jeho profesním zaměřením (26 %, z toho 11 % velmi a 15 % spíše souvisí).
  • Veřejné knihovny v minulém roce navštívilo 40 % občanů ČR; každý čtvrtý občan (27 %) v posledním roce v knihovně nebyl, ale v předchozích letech ji navštěvoval; třetina obyvatel (33 %) nezavítala do veřejné knihovny ani v loňském roce, ani nikdy předtím.
  • Ze služeb nabízených veřejnými knihovnami se zdaleka největší oblibě těší půjčování knih (98 %), dále je to půjčování časopisů (53 %), čítárna, studovna (33 %), kopírování (26 %) a internet (23 %).
  • U občanů ČR starších 15 let výrazně převažuje spokojenost se službami veřejných knihoven (79 % – z toho je 30 % velmi a 49 % spíše spokojených).

Jiří Trávníček,
Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.