Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Mezinárodní rok planety Země je výzvou vědců světové veřejnosti

Mezinárodní rok planety Země byl Organizací spojených národů a UNESCO stanoven na rok 2008. Šíře témat a cílů této kampaně je však tak veliká, že během jednoho roku by se nemohly prezentovat a uskutečnit; mezinárodní akce i aktivity na národních úrovních proto začaly již v roce 2007 a plynule pokračují až do konce letošního roku.

Bryce Canyon National Park, USA
K povědomí veřejnosti o principech fungování naší planety přispívá stále více i cíleně zaměřená „geoturistika“ (Bryce Canyon National Park, USA).
VŠECHNA FOTA: Radek Mikuláš, Archiv autora

Vědy o Zemi se dostaly na konci 20. a počátku 21. století do delikátní situace. Viděny z pozice veřejnosti a médií jsou často osočovány – i když vesměs nepřímo – z podílu na drancování přírodního bohatství Země a z toho vyplývajících hrozbách globálních klimatických, ekonomických a sociálních změn. Viděny z jiných pozic představují sice nepříliš nákladnou, ale v dnešní době dobře postradatelnou položku ve veřejných výdajích – komerční průzkum neživých přírodních zdrojů ve srovnání řekněme se 70. léty 20. století stagnuje, proč tedy podporovat relevantní univerzitní výuku a výzkum?
Viděno zevnitř oboru je všechno úplně jinak. Praktické výstupy věd o Zemi se během posledních desetiletí změnily, ale jejich objem se nesnížil; základní výzkum v oboru otevřel řadu otázek, které čekají na to, až budou společností vnímány jako natolik závažné, aby se staly výzkumnými prio­ritami. V této situaci je kampaň mezinárodního roku planety Země (2007–2008–2009) velkou šancí pro geology, geofyziky, oceánology, paleoklimatology a další specialisty ukázat – či navrhnout – společnosti, co by měla vlastně od věd o Zemi na počátku 21. století chtít a požadovat.

Za zánikem nejslavnější éry starověkého Egypta stály pravděpodobně také klimatické změny.
Za zánikem nejslavnější éry starověkého Egypta stály pravděpodobně také klimatické změny.
FOTO: Václav Cílek, Archiv autora

Stručně řečeno – a jinak než stručně to zde shrnout nelze – měly by: navrhovat, jak omezit přírodní i lidmi vyvolaná rizika, jako je sopečná činnost a zemětřesení, sesuvy či kumulace geochemicky problematických (zdraví škodlivých) látek; nabízet aplikovanému výzkumu a průmyslu nové, netradiční přírodní zdroje; studovat přirozené příčiny klimatických změn, aby bylo na jejich pozadí možno rozhodnout, zdali a jaké změny jsou výsledkem lidské činnosti; vyhledávat a zpřístupňovat nové zdroje podzemních vod; úzce spolupracovat s urbanisty při plánování rozvoje velkoměst a podílet se na návrzích, jak bezpečně a účelně využívat podzemní prostředí velkoměst; přesněji a důmyslněji studovat vývoj života v geologické minulosti a dešifrovat v geologickém záznamu, jaké byly příčiny a následky krizí bioty. Není toho málo.

Páskované rudy, které vznikaly ve starohorách.
Páskované rudy, které vznikaly ve starohorách, jsou záznamem jedné z nejdramatičtějších změn přírodního prostředí v historii Země.

Letecký pohled na kanadský Baffinův ostrov.
Zalednění severní polokoule je na rychlém ústupu. Změní se během několika desítek let i letecký pohled na kanadský Baffinův ostrov?

Labský dub.
 

Labský dub; výtečným záznamem klimatu v nedávné historii Země jsou i částečně zuhelnatělé kmeny nacházené v náplavech Labe.
FOTO: Josef Brožek, Archiv autora

Český národní geologický komitét ustanovil na počátku roku 2007 přípravnou a koordinační skupinu pro aktivity Roku Země v České republice. Její výkonnou předsedkyní je dr. Veronika Štědrá (Česká geologická služba Praha). Skupina má 12 členů, mezi nimi i zástupce AV ČR – dr. Jana Zedníka (Geofyzikální ústav AV ČR) a dr. Radka Mikuláše (Geologický ústav AV ČR). Podíl Akademie věd ČR na akcích Roku Země v České republice je – jistě nejen z důvodu personálního zastoupení v koordinační skupině – nemalý. Celkový počet akcí, které vznikly na popud koordinační skupiny nebo se k Roku Země přihlásily, dosáhl už nyní několika desítek. K nejviditelnějším, nejzdařilejším – a doufáme také, že nejtrvanlivějším – patří putovní výstava Planeta Země mocná a zranitelná, která by se po roce 2009 měla stát základem stálého výstavního a výukového Centra věd o Zemi. První instalace jádra výstavy (pro členy koordinační skupiny instalace „nultá“, poměrně skromná, omezená nevelkým prostorem) měla vernisáž 11. února 2008 ve vestibulu Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze (viz AB 3/2008). Následovaly další, postupně doplňované instalace, například v Ústí nad Labem a v Mariánských Lázních; na přelomu let 2008 a 2009 byla část výstavy umístěna v Parlamentu ČR v Praze (více zde).

Stepní a polopouštní oblasti v Albertě jsou místem šetrné těžby ropy.
Stepní a polopouštní oblasti v Albertě jsou místem šetrné těžby ropy. Stanou se v budoucnu „měsíční krajinou“, z níž budou obrovskými velkolomy získávány ropné písky?

Jeden z desítek hutních provozů u Norilska (střední Sibiř, Rusko).
Získávání surovin bylo a je zpravidla spojeno s obrovským znečišťováním přírodního prostředí. Jeden z desítek hutních provozů u Norilska (střední Sibiř, Rusko).

Dalším počinem koordinační skupiny byla série mediálních vystoupení badatelů v oboru. Za spoustu místa k vysvětlování současných možností a úkolů věd o Zemi děkujeme zejména ČT 24, Českému rozhlasu Leonardo a Českému rozhlasu 2 – pořadu Meteor.
Na regionální a lokální úrovni se uskutečnila řada geologických exkurzí, otevřely se nové geologické expozice pod širým nebem, vyhlášeny byly fotografické a ilustrátorské soutěže.
Co zbývá z původních plánů koordinační skupiny ještě uskutečnit? Završením putování výstavy Planeta Země mocná a zranitelná bude její implementace do výstavy Příběh planety Země, kterou připravuje v koordinaci s výborem Roku Země Národní muzeum v Praze. A stále zbývá jeden velký dluh, vlastně sen již druhé generace českých geologů – vybudovat v zoologické a botanické zahradě v Praze-Troji také adekvátní geologické expozice. Přírodní podmínky jsou k tomu ideální, ve velké většině stačí popsat to, co už v obou zahradách je. Bohužel projekt se znovu opožďuje vinou personálních změn, nových priorit zúčastněných institucí i měnící se ekonomické situace. Snad vznikne ales­poň základ, který bude možné dále rozvíjet!
Veškeré akce pořádané k Mezinárodnímu roku planety Země se avizují a monitorují na webu http://www.geology.cz/mrpz.

Radek Mikuláš,
Geologický ústav AV ČR, v. v. i.