Záměr toto sympozium uskutečnit vyplynul z postupné transformace literárněvědného bádání na půdě Slovanského ústavu AV ČR, jehož cílem je zapojit se do evropského vědeckého diskurzu. Tradiční literárněvědná slavistika, která se zaměřuje na zkoumání slovanských literatur a na jejich vzájemné srovnávání, je již překonaným jevem.
Obor totiž směřuje více k postižení interkulturnosti současné „postnacionální“ Evropy, v níž se jednotlivé literatury a kultury vzájemně prolínají. Z tohoto úhlu pohledu získává dnes i bývalá opozice „Východ kontra Západ“ jiné kontury.
Místopředseda AV ČR Jaroslav Pánek a ředitelka Slovanského ústavu AV ČR Helena Ulbrechtová při zahájení konference Kultury a literatury mezi Východem a Západem.
Obě fota: Archiv SLÚ
Již v minulých letech navázal Slovanský ústav kontakty s badateli z německy hovořících zemí, v nichž se nachází těžiště takto nově orientovaného slavisticko--evropského výzkumu. První výsledky vzájemné spolupráce jsou součástí kolektivní monografie, jejíž tisk se v současné době dokončuje; dalším „kolem“ byla již zmíněná konference. Zúčastnili se jí akademičtí a univerzitní badatelé z deseti zemí: vedle České a Slovenské republiky bylo nejčetněji zastoupeno Německo a Rakousko. Přivítali jsme ale také hosty z Ruska, Ukrajiny, Švédska, Belgie, Maďarska a dokonce i z Japonska.
Ve čtyřiceti vystoupeních bylo téma „Východu a Západu“ variováno ve svých nejčastějších aplikacích. Patří k nim problematika posunu ve vnímání tohoto fenoménu mezi Orientem a Okcidentem, kdy na jeho místo bylo již od 18. století dosazováno Rusko, a dále postupné uvolňování „východo-západního“ diskurzu v transnacionální poetice současných migrantských autorů, kteří vytvářejí svérázné „hybridy“ mezi vysílající a přijímající kulturou. Náleží sem též problematika tzv. geopoetik – literárněkulturních modelů, které vznikají v postsocialistické Evropě bez ideologických přehrad. S tímto pojetím souvisí i další oblast aplikace, a sice teorie hranice jako proměnlivé jednotky a její reflexe v literárním díle. Další variantou je pojem Východu a Západu jako ideologického klišé studené války. Jak se projevovala jeho reflexe v literatuře a jak se toto klišé postupně rozpadalo, bylo jedním z témat vystoupení. Další část sympozia se věnovala recepci evropských literatur a kultur v ruském prostředí.
Konference se zúčastnili akademičtí a univerzitní badatelé z deseti zemí.
Konference, na níž se prolínala čeština, ruština a němčina, ukázala mnohé nové směry v literárněvědném bádání, jimž se dnes nevyhne ani slavistika. Výzkum slovanského prostředí se nemůže prezentovat jako uzavřená jednotka, která se k ostatním západoevropským zemím nachází v opozici. Badatelé naopak hledají transkulturní průniky mezi jednotlivými literaturami.
Jak se ukázalo, i Česká republika může k těmto výzkumům přispět. Doufáme, že Slovanský ústav bude i nadále jednou z platforem moderní literární a kulturní vědy v Evropě.
Konferenční příspěvky ve formě studií bude Slovanský ústav postupně uveřejňovat v mezinárodních vědeckých časopisech Slavia a Germanoslavica.
HELENA ULBRECHTOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.