Pracovník Slezské univerzity v Opavě a Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., prof. Stanislav Stuchlík obhájil před komisí Archeologie disertační práci Borotice. Mohylové pohřebiště z doby bronzové a získal vědecký titul „doktor historických věd“. S. Stuchlík patří k významným specialistům v oblasti pravěké archeologie a je odborníkem především na problematiku doby bronzové, pohřebního ritu v pravěku a zkoumá také používání zlata v pravěku. Jeho bohatá publikační činnost má velkou citovanost doma i v zahraničí. Podílí se rovněž na výchově mladých vědeckých pracovníků. V Česku založil tradici pořádání specializovaných konferencí o starší době bronzové, které se pravidelně konají. Účastnil se také velkého množství terénních archeologických výzkumů.
Foto: Archiv autora
Pravěká archeologie se zabývá nejstaršími lidskými dějinami před vznikem písma. Podle nejčastěji používaných materiálů se dělí na dobu kamennou, bronzovou a železnou. Vzhledem k dlouhému trvání a složité problematice se archeologové dnes při své práci zaměřují na jednotlivé periody pravěku. Velmi důležitý úsek ve vývoji lidské společnosti představuje doba bronzová. Nástup této epochy není ve znamení převratných změn, ale projevuje se spíše plynulým vývojem navazujícím na předchozí období. Její význam spočívá hlavně v objevu nového materiálu – bronzu, který výrazně umocnil výrobní schopnosti člověka. Nové ekonomické možnosti se postupně promítly prakticky do všech oblastí lidského života (např. při rozvoji zemědělství a dalších oborů), napomohly rozšiřování obchodních kontaktů, přispěly ke společenskému rozčlenění společnosti, změnily nazírání na posmrtný život apod. K velmi důležitým a stále ještě nedostatečně probádaným etapám pravěkého vývoje patří závěr starší doby bronzové, kdy Moravu osídlil lid věteřovské skupiny. Patrně ještě menší znalosti máme o střední době bronzové, kdy toto území obsadil lid středodunajské mohylové kultury.
Mimořádně důležité naleziště představuje mohylové pohřebiště v Boroticích na jihozápadní Moravě, jehož vyhodnocení a zařazení do celkového vývoje se stalo námětem této doktorské práce. Pohřebiště bylo sice objeveno již v polovině 19. století, ale tehdejší badatelé nedokázali získané nálezy dostatečně klasifikovat. Další aktivity se uskutečnily v šedesátých letech 20. století, ale hlavní odkryvy se udály až pod vedením S. Stuchlíka mezi lety 1976–2002. Na mohylníku jsme prozkoumali téměř 130 hrobů, z nichž více než 80 patří do starší a střední doby bronzové, zatímco zbývající hroby náleží do doby laténské a do období stěhování národů. Nejde sice o velké počty, ale pro poznání starší a střední doby bronzové na Moravě mají zásadní význam. V nedávné minulosti byly naše znalosti o pohřebním ritu lidu věteřovské skupiny minimální a vědělo se jen o několika ojedinělých hrobech a dále o pohřbech na sídlištích. Pohřebiště v Boroticích tak přineslo zásadní poznatky o duchovním světě věteřovského lidu. Objevili jsme zde totiž první nekropoli lidu věteřovské kulturní skupiny ze závěru starší doby bronzové. Vedle běžných pohřbů se na ní podařilo rozpoznat některé neobvyklé formy zacházení se zemřelými, jako jsou pohřby dětí v nádobách, uložení zemřelého do žlábku lemujícího hrobovou mohylu nebo sekundární otvírání hrobů. Druhá část pohřebiště patřila lidu středodunajské mohylové kultury ze střední doby bronzové. Z tohoto období bylo mnoho hrobů a pohřebišť objeveno na jiných nalezištích již v první polovině 20. století. V Boroticích však jde o první mohylník prozkoumaný moderními metodami, takže jeho odkryv přinesl o této problematice mnoho nových poznatků. Podařilo se také specifikovat některé dosud neznámé nebo málo známé formy pohřebního ritu, jako jsou příkopy kolem mohyl, pohřby v příkopu, trojhroby nebo vykrádání hrobů.
Detailní analýza borotického mohylníku a získaných nálezů umožnila vysvětlit vznik středodunajské mohylové kultury plynulým vývojem z věteřovského podloží a oblast vzniku věteřovské skupiny umístit na jižní Moravu, případně do přilehlé části Dolního Rakouska. Rozbor keramiky a kovové industrie z Borotic a jejich zařazení do historického vývoje doby bronzové rovněž napomohl k přesnějšímu členění věteřovské skupiny i středodunajské mohylové kultury. Díky některým nálezům se navíc podařilo prokázat silné kontakty jižní Moravy s okolními oblastmi a hlavně s kulturami v Karpatské kotlině.
STANISLAV STUCHLÍK,
Slezská univerzita Opava,
Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.
Česky
