Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2009  > červen  > Z Bruselu

První stážistky Masarykovy univerzity v kanceláři CZELO

Technologické centrum AV ČR podepsalo počátkem letošního roku s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity smlouvu o spolupráci při poskytování stáží studentům oboru Evropská studia na FSS MU v České styčné kanceláři pro výzkum a vývoj (CZELO) v Bruselu. CZELO se tak stalo školicím střediskem uznaným v rámci programu Erasmus. Stáže jsou tříměsíční a každý rok se v Bruselu vystřídají čtyři studenti/studentky. Na první stáž v únoru nastoupila Jitka Benešová, v dubnu pak Klára Šubrtová.

Klára Šubrtová a Jitka Benešová
Klára Šubrtová, studentka dvou magisterských oborů na FSS MU a bakalářského oboru na Právnické fakultě MU, a Jitka Benešová, studentka magisterského studia FSS MU a bakalářského studia na Ekonomicko-správní fakultě MU
Foto: Zdroj CZELO

Co vás vedlo k tomu, že jste si vybraly stáž v kanceláři CZELO?
JB: Kancelář CZELO se zabývá velmi zajímavými komunitárními grantovými schématy na podporu VaV, a jelikož jsem již měla možnost se k různým evropským dotačním schématům dostat, stáž v CZELO jsem viděla jako vhodnou příležitost rozšířit si vzdělání a jako studentka Evropských studií poznat Brusel zblízka.
KŠ: Byla to především touha zkusit žít nějakou dobu v zahraničí a poznat, jak evropské instituce fungují z druhého pohledu. Brusel byl proto nejlepší volbou. Na univerzitě sice máme přístup k širokým teoretickým informacím, ty se ale od života v praxi mnohdy velmi liší.

Mohly byste se podělit o vaše dojmy z bruselského prostředí? Odpovídala realita očekáváním?
JB: Brusel jako město samozřejmě není v Evropě tím z nejhezčích, má však specifickou atmosféru. Co se mi ale opravdu velmi líbí a co je údajně typické pro oblast VaV, je skvělá pracovní atmosféra při různých mezinárodních schůzkách, seminářích, konferencích apod. Nečekala jsem takovou otevřenost, sdílnost a přátelskou spolupráci, kdy téměř nepostřehnete, že ti lidé jsou z jiných evropských zemí. Dobrá atmosféra je asi to, co jsem si na Bruselu zamilovala nejvíce.
KŠ: První dojmy z Bruselu byly velmi pozitivní. Především přijetí ze strany spolupracovníků bylo velmi přátelské, celé město působí otevřeně. Pohybovat se a zorientovat se v Bruselu navíc není nikterak složité, všude dojdete pěšky a město brzy přijmete za své.

Měly jste příležitost poznat blíže práci evropských institucí, zvláště relevantních pro oblast výzkumu a vývoje?
JB: Příležitostí jsem k tomu měla mnoho a musím přiznat, že to pro mě byl největší přínos z celé stáže. Věděla jsem, jak pracuje Evropská komise, ale jak fungují jednotlivá oddělení (Units) při každodenní „úředničině“, už se z knih člověk příliš nedočte. Jiří Hladík, jeden z českých zaměstnanců Generálního ředitelství EK pro výzkum, mne ochotně provedl a ukázal mi, na čem pracuje. Podobně jsem se seznámila s Radou EU a lidmi ze Stálého zastoupení ČR, kteří mě vzali na jedno bouřlivé jednání Pracovní skupiny pro výzkum.
KŠ: Kromě běžné agendy kanceláře CZELO, která sama o sobě obnáší téměř každodenní kontakt s jednotlivými Generálními ředitelstvími EK a dalšími institucemi, jsme měly možnost navštívit i konkrétní pracoviště a vidět je v provozu. Velice intenzivní je též činnost Neformální skupiny styčných kanceláří pro VaV (IGLO).

Jaká akce byla pro vás v Bruselu nejzajímavější/nejpřínosnější?
JB: Vydařených akcí byla celá řada. Pokud bych měla vybírat z těch pracovních, byla by to určitě výše zmíněná návštěva Komise a Rady, z těch ostatních bych vzpomenula březnovou prezentaci českého záměru na realizaci projektu evropské výzkumné infrastruktury ELI (Extreme Light Infrastructure), kterou kancelář CZELO organizačně zaštiťovala. Vynikající byly i kulturní akce, jichž se během českého předsednictví koná poměrně hodně.
KŠ: Nemohu vybrat jednu konkrétní, ale za nejpřínosnější považuji akce, na kterých se můžete seznámit s lidmi působícími v Bruselu. Na začátku stáže jsem se 1. dubna organizačně podílela na akci, kterou ve Výboru regionů uspořádaly české regiony a kancelář CZELO (Regiony znalostí a Lisabonské strategie v rámci Dnů českých regionů).

Pestré logo českého předsednictví na budově Rady Evropy
Pestré logo českého předsednictví na budově Rady Evropy
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

Studujete evropskou integraci, je teorie hodně odlišná od praxe?
JB: Díky svému analytickému zaměření není obor Evropská studia praxi příliš vzdálen. Přesto se dozvíte mnoho nového a hlouběji věci porozumíte, když vidíte, jak funguje přímo zevnitř. Stáž mně právě takto přiblížila jak politiku EU v oblasti VaV, tak i samotné evropské instituce, zejména Komisi, s níž CZELO přichází do kontaktu nejčastěji. Když na vlastní oči vidíte, jak vzniká legislativa, jak do ní zasahují členské státy a jaké možnosti mají zájmové skupiny, získáte nesrovnatelně bohatší zážitek, než když si to samé přečtete v knize.
KŠ: Nedá se říci, že by teorie byla příliš jiná, spíš je abstraktní. Navíc – vzhledem k šíři tématu – nelze obsáhnout vše podstatné. Na univerzitě dostanete nepostradatelný základ a náhled do problematiky, rozhodně ale nejdete do hloubky věci.

Nastoupily jste na stáž v průběhu historicky prvního českého předsednictví v Radě EU. Máte pocit, že předsednictví v oblasti VaV zviditelní Českou republiku v evropském prostředí?
JB: Při předsednictví jde zejména o kvalitní management práce na všech úrovních, a to se podle mě v oblasti VaV daří. Sledovala jsem přímo
„v akci“ naši atašé pro VaV a bylo příjemné vidět, jaký respekt svých kolegů má. Česko se zviditelní také díky konferencím a odborným seminářům. Považuji za důležité přitáhnout lidi ze zbytku EU přímo do Česka – v oblasti VaV máme totiž co nabídnout.
KŠ: Česko se díky předsednictví zviditelnilo obecně. V oblasti VaV nyní dostávají české osobnosti a jejich projekty mnohem více prostoru a možností pro prezentaci a propagaci. Zdali české předsednictví vědě a výzkumu v ČR pomůže, se ukáže v příštích letech. Samotné předsednictví se ale, podle mého názoru, detailně nediskutuje; chápe se jako běžná součást chodu Unie.

Co považujete za největší přínos stáže pro vaše další studium a výhledově i pro pracovní kariéru?
JB: Podařilo se mi zorientovat se v 7. RP i v částech CIP, tj. Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, což považuji za velmi přínosné jak pro můj všeobecný rozhled v evropských záležitostech, tak pro mou budoucí pracovní kariéru; i když jsem se zpočátku musela „prokousat“ spoustou dokumentů a naučit se řadu odborných termínů i žargonových výrazů. Oblast vědní politiky byla pro mě de facto úplnou novinkou, bavilo mě ji ale poznávat. Nemohu zapomenout ani na kontakty, které jsem získala jak v rámci IGLO, různých zájmových skupin i evropských institucí, tak i na naší univerzitě, jež je v oblasti VaV velmi aktivní.
KŠ: Vše ukáže budoucnost. Jde ale především o mnohem lepší pochopení a orientaci v oblasti evropských studií. Pro svou budoucí kariéru se pokusím uplatnit nejen samotnou praxi v kanceláři CZELO, ale i získané kontakty.

Anna Vosečková,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR