Jeho význam pro současného člověka
Judaismus je náboženství času; jeho cílem je posvěcovat čas. Učí nás lnout ke svatosti v čase, posvěcovat svatyně, jež se vynořují z velebného toku času. Smyslem šabatu není oslavovat prostor, ale čas. Šest dnů v týdnu žijeme pod vládou věcí prostoru, o šabatu se snažíme žít v harmonii se svatostí v čase. V tento den jsme voláni k účasti na tom, co je v čase věčné, jsme vybízeni, abychom se od výsledků stvoření obrátili k jeho tajemství; od světa stvoření ke stvoření světa.
Heschel, A. J., Academia, Praha 2009. Vydání 1.
ŽIVOT MEZI BEZNADĚJÍ A ÚSPĚCHEM
Jen málokomu se podařilo založit a institucionalizovat ve vlastní zemi nový, do té doby neexistující obor. Profesoru Josefu Kouteckému se to v tehdejším Československu povedlo. Kniha je jednak jeho profesní biografií, jednak záznamem o historii české dětské onkologie.
Koutecký, J., edice Paměť, Academia, Praha 2008. Vydání 1.
SEXUÁLNÍ ŽIVOT VE STARÉ ČÍNĚ
Robert Hans van Gulik je u nás znám zejména jako autor detektivek ze středověké Číny. Byl však především významným diplomatem, orientalistou, znalcem čínské hudby, výtvarného umění, vzácných tisků i rukopisů. Tato kniha je dítkem své doby a produktem osobitého nazírání jejího autora na dané téma i na tzv. Východ v širším smyslu. Některé autorovy teorie by dnes podpořil málokterý odborník, avšak jeho dílo je přesto fascinujícím dobovým svědectvím o velké orientalistické osobnosti.
Van Gulik, R. H., edice Orient, Academia, Praha 2009. Vydání 1.
HODINA TICHA
První román Ivana Klímy vznikal na samém konci padesátých let. Odehrává se na východním Slovensku, v nížinatém kraji podél řeky Laborce, která tamní obyvatele po věky sužovala záplavami. Děj se odvíjí od konce druhé světové války a končí krátce poté, kdy komunisté začínají násilně zakládat zemědělská družstva.
Klíma, I., Academia, Praha 2009. Vydání 3.
ĎÁBLŮV DOKTOR
Paracelsus a svět renesanční magie a vědy
Theophrastus Bombastus von Hohenheim, známý jako Paracelsus, žil a působil na hranici mezi středověkem a moderní dobou. Byl současníkem Lutherovým a nepřítelem tradičního lékařství, postrachem univerzit, vojenským ranhojičem a alchymistou. Kdo však byl Paracelsus opravdu, čemu skutečně věřil a co praktikoval?
Ball, P., edice Galileo, Academia, Praha 2009. Vydání 1.
VÁLEČNÝ DENÍK HISTORIKA
Jan Slavík byl historikem, který odmítal takovou koncepci dějepisectví, jež studuje historii pro historii, pouze za účelem zjistit, „jak se to skutečně stalo“. Byl společensky angažovaným vědcem, který se snažil programově začlenit přítomnost do procesu poznávání minulosti a na základě srovnávací metody objasnit historické zdroje i budoucí perspektivy současných společenských konfliktů.
Slavík, J., Bouček, J., edice Paměť, Academia, Praha 2008. Vydání 1.