V konferenčních prostorách hotelu Bôrik v Bratislavě se 3. dubna 2009 uskutečnila mezinárodní konference Znalostní společnost v praxi: HI-TECH SLOVENSKO (Knowledge-based Society in practice: HI-TECH SLOVAKIA), kterou organizoval Úřad vlády SR a Ministerstvo školství SR ve spolupráci se Zastoupením EK na Slovensku. Sympozium se konalo pod záštitou místopředsedy vlády SR a ministra školství Jána Mikolaje a místopředsedy vlády SR pro znalostní společnost, evropské záležitosti, lidská práva a menšiny Dušana Čaploviče. Odbornou záruku převzala Slovenská organizace pro výzkumné a vývojové aktivity (SOVVA).
Záměrem konference bylo prodiskutovat budoucí směřování Slovenska v návaznosti na vládou nedávno schválený modernizační program Slovensko 21. Její účastníci proto chtěli upozornit na nový pohled na úlohu VaV ve společnosti, jímž je urychlení rozvoje jednotlivých regionů, vysvětlit hlavní úlohu strukturálních fondů ve financování VaV a ukázat vliv kombinace finančních nástrojů na rozvoj regionů na konkrétních příkladech ze zahraničí. Na pozvání místopředsedy vlády SR Dušana Čaploviče se konference zúčastnila i kancelář CZELO, která svou činnost představila prostřednictvím stánku v rámci „trhu fondů pro vědu“. Hlavním důvodem účasti CZELO byl fakt, že Slovensko zvažuje zřízení obdobné styčné kanceláře v Bruselu. Kromě Zastoupení EK na Slovensku byla kancelář CZELO jediným zahraničním vystavovatelem.
Jednodenní konferenci, kterou moderoval velvyslanec SR při EU v Bruselu Maroš Šefčovič, zahájily vysoce postavené osobnosti z EK a slovenské a české vlády. Komisař Janez Potočnik konstatoval, že SR dosud plně nevyužila svůj výzkumný potenciál a rovněž výše investic do VaV (podle posledních statistik 0,46 %) je jedna z nejnižších v EU. Ocenil ale modernizační program Slovensko 21 s tím, že jeho cíle by měly být implementovány co nejrychleji. Doporučil také reformu VaV financovaného z veřejných zdrojů, zaměření na lidské zdroje a vytváření znalostní společnosti, vyzdvihl význam výzkumných infrastruktur a užších vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem. Podle místopředsedy vlády SR Dušana Čaploviče by se SR měla inspirovat příkladem Finska, které se na počátku 90. let minulého století (podobně jako Korea na konci 90. let) ocitlo ve vážné krizi; všechny politické strany i celá finská společnost se dohodly na omezení všech výdajů s výjimkou do VaV a vzdělávání. Slovensko by proto ani v době krize nemělo tyto výdaje omezovat. V současnosti odborníci také diskutují o tzv. Vizi znalostní společnosti do r. 2030, která definuje výzkumné infrastruktury jako největší slabinu slovenského VaV. Neexistuje ale též ucelená státní politika VaV; převládají rezortní programy a zájmy a objem finančních prostředků je nedostatečný. Je proto nezbytné změnit plánování rozpočtu tak, aby mohly být financovány velké víceleté integrované projekty. Zásadním krokem bude snížení počtu priorit VaV (v současnosti jich je 12 a není možné je řádně plnit). Dobrým příkladem je ČR, a to nejen ve financování a reformě, ale i v aktivitě regionů, především moravských, kdy všechny relevantní subjekty (kraj, město, univerzity i soukromý sektor) spojily síly. Náměstek českého ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jakub Dürr představil priority českého předsednictví v oblasti VaV s důrazem na ex ante a ex post hodnocení dopadů výzkumných programů na národní úrovni, které zásadně ovlivňuje výši investic. Z projednávání na evropské úrovni pak zmínil společné programování, jež umožní znásobit úsilí jednotlivých členských států, a tak čelit globálním výzvám. Hovořil také o výzkumných infrastrukturách (RI) a konferenci RIC 2009, jež řešila RI a regionální rozměr EVP, vysvětlil, jaké operační programy připravila ČR pro VaVaI; představil reformu systému VaV a Národní program výzkumu.
Konferenci tvořily čtyři tematické bloky: Rozvoj regionů s důrazem na vědeckotechnologické parky a inovační klastry, Propojování akademické sféry a průmyslu – transfer technologií a poznatků, Excelentní výzkum a vývoj prostřednictvím výzkumných center, Kvalita vědy – lidské zdroje ve vědě.
Českou republiku dále zastupovali Daniel Kaminský z Vědecko-technologického parku Ostrava a Ivo Vondrák, děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Technické univerzity Ostrava, v rámci čtvrtého bloku vystoupil Otakar Fojt, vědecký atašé na Britském velvyslanectví v Praze, který je odpovědný za spolupráci s Českem i Slovenskem v oblasti VaV.
Slovensko se v současné době nachází na „inovační křižovatce“ – pozornost musí soustředit na investice ve 4–5 prioritních tematických oblastech VaV. Nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje je i zjednodušení administrativních procedur pro získávání financí.
Anna Vosečková,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
Záměrem konference bylo prodiskutovat budoucí směřování Slovenska v návaznosti na vládou nedávno schválený modernizační program Slovensko 21. Její účastníci proto chtěli upozornit na nový pohled na úlohu VaV ve společnosti, jímž je urychlení rozvoje jednotlivých regionů, vysvětlit hlavní úlohu strukturálních fondů ve financování VaV a ukázat vliv kombinace finančních nástrojů na rozvoj regionů na konkrétních příkladech ze zahraničí. Na pozvání místopředsedy vlády SR Dušana Čaploviče se konference zúčastnila i kancelář CZELO, která svou činnost představila prostřednictvím stánku v rámci „trhu fondů pro vědu“. Hlavním důvodem účasti CZELO byl fakt, že Slovensko zvažuje zřízení obdobné styčné kanceláře v Bruselu. Kromě Zastoupení EK na Slovensku byla kancelář CZELO jediným zahraničním vystavovatelem.
Jednodenní konferenci, kterou moderoval velvyslanec SR při EU v Bruselu Maroš Šefčovič, zahájily vysoce postavené osobnosti z EK a slovenské a české vlády. Komisař Janez Potočnik konstatoval, že SR dosud plně nevyužila svůj výzkumný potenciál a rovněž výše investic do VaV (podle posledních statistik 0,46 %) je jedna z nejnižších v EU. Ocenil ale modernizační program Slovensko 21 s tím, že jeho cíle by měly být implementovány co nejrychleji. Doporučil také reformu VaV financovaného z veřejných zdrojů, zaměření na lidské zdroje a vytváření znalostní společnosti, vyzdvihl význam výzkumných infrastruktur a užších vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem. Podle místopředsedy vlády SR Dušana Čaploviče by se SR měla inspirovat příkladem Finska, které se na počátku 90. let minulého století (podobně jako Korea na konci 90. let) ocitlo ve vážné krizi; všechny politické strany i celá finská společnost se dohodly na omezení všech výdajů s výjimkou do VaV a vzdělávání. Slovensko by proto ani v době krize nemělo tyto výdaje omezovat. V současnosti odborníci také diskutují o tzv. Vizi znalostní společnosti do r. 2030, která definuje výzkumné infrastruktury jako největší slabinu slovenského VaV. Neexistuje ale též ucelená státní politika VaV; převládají rezortní programy a zájmy a objem finančních prostředků je nedostatečný. Je proto nezbytné změnit plánování rozpočtu tak, aby mohly být financovány velké víceleté integrované projekty. Zásadním krokem bude snížení počtu priorit VaV (v současnosti jich je 12 a není možné je řádně plnit). Dobrým příkladem je ČR, a to nejen ve financování a reformě, ale i v aktivitě regionů, především moravských, kdy všechny relevantní subjekty (kraj, město, univerzity i soukromý sektor) spojily síly. Náměstek českého ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jakub Dürr představil priority českého předsednictví v oblasti VaV s důrazem na ex ante a ex post hodnocení dopadů výzkumných programů na národní úrovni, které zásadně ovlivňuje výši investic. Z projednávání na evropské úrovni pak zmínil společné programování, jež umožní znásobit úsilí jednotlivých členských států, a tak čelit globálním výzvám. Hovořil také o výzkumných infrastrukturách (RI) a konferenci RIC 2009, jež řešila RI a regionální rozměr EVP, vysvětlil, jaké operační programy připravila ČR pro VaVaI; představil reformu systému VaV a Národní program výzkumu.
Konferenci tvořily čtyři tematické bloky: Rozvoj regionů s důrazem na vědeckotechnologické parky a inovační klastry, Propojování akademické sféry a průmyslu – transfer technologií a poznatků, Excelentní výzkum a vývoj prostřednictvím výzkumných center, Kvalita vědy – lidské zdroje ve vědě.
Českou republiku dále zastupovali Daniel Kaminský z Vědecko-technologického parku Ostrava a Ivo Vondrák, děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Technické univerzity Ostrava, v rámci čtvrtého bloku vystoupil Otakar Fojt, vědecký atašé na Britském velvyslanectví v Praze, který je odpovědný za spolupráci s Českem i Slovenskem v oblasti VaV.
Slovensko se v současné době nachází na „inovační křižovatce“ – pozornost musí soustředit na investice ve 4–5 prioritních tematických oblastech VaV. Nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje je i zjednodušení administrativních procedur pro získávání financí.
Anna Vosečková,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
English
