Matyáš Lerch

(1860–1922)

V únoru letošního roku uplynulo 150 let od narození světově uznávaného matematika Matyáše Lercha, který se narodil 20. února 1860 v Milínově na Sušicku v rodině drobného zemědělce Vojtěcha Lercha. V šesti letech utrpěl vážný úraz levé nohy, jehož následkem mohl chodit pouze s pomocí jedné hole. Obecnou školu v Sušici, kam se rodina mezitím přestěhovala, proto začal navštěvovat až v devíti letech. Po skončení měšťanské školy nastoupil krátce v továrně Františka Scheinosta v Sušici, kde se měl stát úředníkem.



Matyáš Lerch se však rozhodl pro další studium; nejprve na reálném gymnáziu v Plzni, kde vzhledem k mimořádně dobrým výsledkům přijímacích zkoušek nastoupil přímo do pátého ročníku, a po dvou letech na rakovnické reálce, kde roku 1880 maturoval. Již během středoškolských studií se věnoval matematice a studoval tehdy dostupnou literaturu.

Na podzim téhož roku se zapsal jako řádný posluchač inženýrského stavitelství na pražskou českou techniku, kde studoval mimo jiné u profesorů Eduarda Weyra či Gabriela Blažka. Ve školním roce 1882–1883 se jako mimořádný posluchač zapsal také na českou univerzitu a německou techniku. Na německé technice navštěvoval Grünwaldovy přednášky o matematické analýze a na české univerzitě v Praze se účastnil přednášek a cvičení J. F. Studničky. Studia dokončil ve školním roce 1884–1885 na univerzitě v Berlíně, což mu umožnilo státní stipendium ve výši 800 zlatých. Jeho učiteli byli mimo jiné J. L. Fuchs, K Weierstrass a L. Kroenecker, který Lercha výrazně ovlivnil v další práci.

Největší vliv však měl na M. Lercha E. Weyr. I Lerchova první práce Příspěvek k teorii kuželoseček, kterou uveřejnil jako posluchač druhého ročníku v Časopise pro pěstování matematiky a fyziky, byla věnována geometrii.
O rok později se habilitoval a stal se soukromým docentem na české technice v Praze, na níž působil zároveň jako asistent prof. E. Weyra, později prof. G. Blažka a suplent matematiky. Déle než čtyři roky suploval přednášky prof. G. Blažka, který byl v té době poslancem říšské rady.

V období desetiletí 1886–1896 uveřejnil více než 110 vědeckých prací v domácích, ale i v zahraničních renomovaných časopisech. Uznání se jeho vědecké práci dostalo i od vynikajícího francouzského matematika Ch. Hermita.

V roce 1896 přijal nabídku jmenování řádným profesorem matematiky na univerzitě ve švýcarském Freiburgu. Přestože byl již v této době světově uznávaným matematikem, na profesuru na některé z českých vysokých škol čekal až do roku 1906, kdy byl jmenován řádným profesorem matematiky na české technice v Brně. Působil zde až do roku 1920, kdy přešel na nově zřízenou Masarykovu univerzitu v Brně jako její první řádný profesor matematiky.

Těžiště jeho práce (je autorem více než dvou set prací) spočívalo v matematické analýze, především v oblasti témat teorie nekonečných řad, obecné teorie funkcí, teorie funkce gamma, teorie funkcí eliptických a integrálního počtu. Kromě analýzy dosáhl vynikajících úspěchů také v teorii čísel, což dokládá Velká cena francouzské Akademie věd z roku 1900 za pojednání Essais sur le calcul du nombre des classes de formes quadratiques binaires aux coefficients entiers. Pozornost věnoval také otázkám z geometrie, které se věnoval z počátku své kariéry a poté v posledním období své vědecké činnosti.

Na mezinárodním vědeckém poli patřil mezi nejznámější reprezentanty české vědy, což dokládá nejen zmíněná Velká cena pařížské akademie a navržení za jejího člena, ale i jeho členství v Královské společnosti věd v Lutychu a četné kontakty s významnými zahraničními matematiky.

Po svém návratu do Čech v roce 1906 získal uznání i doma. V roce 1907 byl zvolen čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků, v roce 1909 obdržel čestný doktorát filozofie na pražské univerzitě. Dopisujícím členem České akademie věd a umění byl již od roku 1890, v roce 1893 byl zvolen jejím mimořádným a v roce 1921 řádným členem. Mimořádným členem Královské české společnosti nauk se stal v roce 1893.
Matyáš Lerch trpěl několik let silnou cukrovkou; zemřel na zápal plic 3. srpna 1922 při prázdninovém pobytu v Sušici.

Studiem Lerchova díla se později začal na Přírodovědecké fakultě MU v Brně systematicky zabývat Seminář pro studium díla M. Lercha pod vedením profesora Otakara Borůvky (1945–1949); obnoven byl v letech 1952–1956 v rámci Ústředního ústavu matematického a po vzniku Československé akademie věd Matematického ústavu ČSAV.

VLASTA MÁDLOVÁ,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.