V roce 1997 založil tehdejší prezident České republiky Václav Havel tradici konferencí zaměřených na významné výzvy, kterým lidská společnost čelí na prahu nového tisíciletí. Letošní, 14. konference Forum 2000 se konala pod názvem Svět, ve kterém chceme žít (The World We Want to Live In). Jeden z osmi panelů Fora 2000 se věnoval ekologickým problémům, jejichž řešení je jednou z podmínek pro vytvoření světa, jaký si přejeme mít.
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Zahájení konference Forum 2000 hostil pražský palác Žofín. Přednášky se konaly také v nedalekém Goethe institutu či v budově Akademie věd ČR.
Významným ukazatelem stavu přírody je různorodost organismů, které v ní žijí. Biodiverzitě je proto věnována mimořádná pozornost v činnosti Akademie věd ČR. Při příležitosti Fora 2000 uspořádala AV ČR 12. října 2010 doprovodný diskusní seminář Ochrana biodiverzity ve prospěch budoucích generací (Saving Biodiversity – Saving Future of the Mankind). Cílem setkání bylo zdůraznit celosvětový význam ochrany biologické rozmanitosti pro budoucí vývoj lidské společnosti a zároveň představit ukázky ze široké palety výzkumu biodiverzity v ústavech AV ČR.
Rok 2010 UNESCO vyhlásilo Mezinárodním rokem biodiverzity, jehož hlavním úkolem je zhodnocení pokroku, kterého bylo dosaženo v naplňování cílů Úmluvy o biologické rozmanitosti. V současné době biologové i tvůrci politických strategií a rozvojových koncepcí ověřují, zda je rozmanitosti života věnována dostatečná pozornost a jestli navržená opatření směřují k zastavení varovných tendencí poklesu biodiverzity. Cíle ochrany biodiverzity v letošním roce obsahují záměr významně snížit tempo ztrát biologické rozmanitosti. Je ale zřejmé, že dosažení tohoto ambiciózního cíle stále znesnadňuje mnoho vážných problémů. Přestože biologická rozmanitost přináší lidské společnosti zásadní přímé přínosy, mnoho lidských aktivit má na biodiverzitu a její udržování nepříznivý vliv. Tento fakt si bohužel značná část lidské populace dosud plně nepřipouští.
Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR hovořil v panelové diskusi o ochraně biologické rozmanitosti.
Vědci si na základě ekologických poznatků začali uvědomovat význam zachování biologické diverzity a ochrany přirozených ekosystémů již před desítkami let. Ačkoli vypracovali mnoho zásad účinné ochrany přírody, jsou tyto principy často podceňovány a zatlačeny do pozadí bezprostředními ekonomickými a politickými zájmy. V zájmu společnosti by se měla vědecká obec ve větší míře podílet na přípravě praktických legislativních ochranných opatření a na vytváření strategií a koncepcí ekonomického rozvoje s ohledem na dodržování Úmluvy o biologické rozmanitosti. V procesech odvíjejících se od obsahu Úmluvy se obecně málo uplatňuje vědecké poznání, které je významné a rychle se dále rozvíjí. Přehlížením současných poznatků trpí mezinárodní i národní strategie a akční plány pro jednotlivé problémové okruhy ochrany přírody. Potřeba silné vědecké základny pro pochopení obecných vlastností biodiverzity a její ochrany je zřejmá, využití získaných poznatků v politickém rozhodování je však nedostatečné.
Přijetím a ratifikací Úmluvy se Česká republika zavázala chránit biodiverzitu na úrovni ekosystémové, druhové a genové. Akademie věd ČR v souladu s tímto závazkem podporuje výzkum biodiverzity a usiluje o větší využití vědeckých poznatků v současné praxi ochrany přírody. Studie související s oblastí biologické diverzity vědci rozvíjejí zejména v ústavech biologicko-ekologických věd, které jsou sdruženy do 6. sekce AV ČR. Výzkumná činnost se zaměřuje na interakce mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem. Zahrnuje suchozemské i vodní prostředí a řeší mnohé otázky praktického významu. Specifické aspekty biologické diverzity badatelé zkoumají i na některých pracovištích 4. a 5. sekce.
Na tiskové konferenci k semináři o ochraně biodiverzity promluvili mj. předseda Akademie věd Jiří Drahoš, ředitel ochrany přírodních zdrojů Evropské komise Ladislav Miko, František Krahulec (BÚ AV ČR) a autoři tohoto článku.
Seminář o biodiverzitě zahájil předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš, který přivítal zástupce politické reprezentace ČR z Parlamentu a Senátu, pracovníky zainteresovaných ministerstev, reprezentanty některých vysokých škol a ostatní účastníky. Předseda AV ČR zdůraznil, že studium biodiverzity v Akademii patří, v souladu s celosvětovou společenskou potřebou a strategickými zájmy ČR, mezi hlavní směry biologického výzkumu.
Hlavní náplň semináře spolutvořily referáty zaměřené na aktuální výzkumné problémy, které vědci řeší na akademických pracovištích. Prof. František Krahulec z Botanického ústavu AV ČR seznámil posluchače s novinkami ve výzkumu biodiverzity rostlin se zvláštním zřetelem k rozmanitosti polyploidních forem řady druhů na našem území. Prof. Petr Ráb z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se zabýval případy skryté diverzity mezi druhy ryb; upozornil na rozmanitost, která se vyskytuje v našem bezprostředním okolí, a přesto jsme teprve teď schopni ji rozpoznat pomocí moderních metod. Prof. Michal V. Marek z Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR referoval o vztazích biodiverzity a globálních změn v prostředí, jejichž prostřednictvím člověk ovlivňuje přirozený evoluční proces. Velmi aktuální téma využívání geneticky modifikovaných organismů zaznělo v přednášce prof. Františka Sehnala z Biologického centra AV ČR, který se soustředil na testování možných ekologických dopadů pěstování geneticky modifikovaných plodin. Biodiverzita v kontextu celosvětové ochrany prostředí se stala tématem příspěvku prof. Bedřicha Moldana z Centra pro otázky životního prostředí UK, který zdůraznil mezinárodní souvislosti celé problematiky a s tím související míru odpovědnosti každého státu. Dr. Viera Straškrábová z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR podala zajímavý přehled výzkumu biodiverzity ve vodním prostředí, jenž doplnil referát jejího spolupracovníka prof. Karla Šimka o zvláštním postavení studia bakteriální rozmanitosti. Význam chráněných území pro poznání a ochranu biologické diverzity zhodnotili dr. Jitka Klimešová a dr. Jan Květ z Botanického ústavu AV ČR uvedením několika pozoruhodných příkladů z výzkumů. Prof. Jan Zima z Ústavu biologie obratlovců AV ČR promluvil o vytváření strategie ochrany genetické diverzity volně žijících organismů v České republice.
Součást semináře tvořila panelová diskuse, ve které vystoupili také delegáti Fora 2000: George Monbiot, publicista z Velké Británie, prof. Bedřich Moldan, člen Senátu ČR, doc. Ladislav Miko, ředitel Directorate General for Environment EC v Bruselu, či dr. Václav Cílek, geolog a spisovatel, ředitel Geologického ústavu AV ČR. Jejich příspěvky vyzněly v jednoznačnou podporu úsilí o poznání a ochranu biologické rozmanitosti, jejíž uchování je kritickým faktorem lidské budoucnosti. Seminář zakončil místopředseda Akademie věd ČR prof. Vladimír Mareček. Ve svém vystoupení zhodnotil společenský význam ekologických výzkumů a jejich přínosů pro společnost.
Semináře se zúčastnilo více než 60 zájemců. Po něm se uskutečnila tisková konference, při které se diskutovaly především otázky praktického uplatnění poznatků ze studia biologické rozmanitosti. Debata vyústila v závěr, že výzkum biodiverzity v mnoha případech vede k bezprostředně využitelným výsledkům, například při tlumení výskytu škůdců zemědělských plodin nebo při racionálním využívání hospodářsky významných planě rostoucích rostlin a divoce žijících zvířat. Hlavní význam poznávání rozmanitosti života však spočívá v přínosech, které zatím není možné vyjádřit běžnými ekonomickými ukazateli. Klíčový je přínos související se zachováním funkcí ekosystémů a tím i možnosti jejich trvalého využívání lidskou společností. Naše závislost na správném fungování ekosystémů, jakými jsou např. pole či lesy, je náležitě doceněna, jen když dojde k jejich katastrofálnímu poškození. Naučit se přírodu rozumně využívat bez jejího poškození je úkolem pro nejbližší budoucnost. K jeho splnění bude nepochybně potřebná účast vědců a respektování jejich poznatků.
JAN ZIMA,
Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.,
František Sehnal,
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
English
