Kniha o vzájemném ovlivňování evropských literatur a kultur s akcentem na vztah „slovanský-neslovanský“ Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen. Ausgewählte Aspekte // Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty se zrodila ze snahy aktualizovat a rozšiřovat literární a kulturněvědné výzkumy ve Slovanském ústavu AV ČR, v. v. i.
Prostor ke zkoumání slovansko-germánské problematiky se otevírá již v mezinárodním vědeckém časopise Germanoslavica, jehož obnovenou verzi ústav vydává od roku 1994. Zaměření publikace na aspekt Východu a Západu v evropských kulturách a literaturách má demonstrovat polemickou návaznost na výklady české meziválečné komparatistické školy, která pod tímto pojmem spatřovala opozici slovanské a germánské kultury. V dnešní době naopak hovoříme o prolínání kultur a spíše než protiklady hledáme spojnice. Proto vydavatelé knihy sledovali aplikace pojmu „Východ – Západ“ u různých evropských vědců, které poté oslovili s prosbou o spolupráci. Demonstrujeme tak nejen interdisciplinární spektrum soudobé aplikace tohoto pojmu, ale i geografickou šíři zájmu o něj.
Siegfried Ulbrecht und Helena Ulbrechtová (Hrsg.): Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen Ausgewählte Aspekte // Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty. Praha: Slovanský ústav AV ČR, v .v. i. // Dresden, Neisse Verlag, 2009, 800 s. Práce Slovanského ústavu. Nová řada, svazek 25.
Kniha je rozdělena do pěti oddílů. V prvním se autoři soustřeďují na problematiku teoretických modelů literární a kulturní vědy, které reflektují evropský prostor jako komplex kultur a jejich vzájemných vztahů. Ve druhém oddílu zpracovávají pro-blematiku Východu a Západu z hlediska dějin kultury. Ústřední místo zde zaujímají rusko-německé kulturní vztahy (s důrazem na evropskou modernu a reflexi stalinského Ruska v Evropě). Třetí oddíl obsahuje literárněvědné srovnávací studie, v nichž se opět ukazuje rusko-německá problematika jako jedna z nejproduktivnějších aplikací sledovaného pojmu. Čtvrtý oddíl je věnován otázkám recepce a imagologie. Výzkumný zájem se soustřeďuje na aspekty migrace a transformace obrazu Ruska v postsovětské éře. Knihu uzavírá problematika Východu a Západu ve filozofických a literárních konceptech. Nejedná se přitom jen o paralely mezi východo- a západoevropskými mysliteli, nýbrž i o reflexi jejich myšlení v literárních dílech.
Ačkoli dílo sestává ze třiceti kapitol, není heterogenní; vydavatelé se soustředili na určitá témata a osoby, které procházejí jako červená nit celým svazkem. Patří k nim kulturní transfer, koncepty kulturních evropských prostorů, historická komparatistika, euroasijství, nové euroasijství či neustále populární problematika „Ruska a Evropy“. V průběhu práce na publikaci došli vydavatelé k závěru, že potenciál pojmu Východ – Západ se skrývá především v otevření se literární vědy spolupráci s vědami o kultuře a filozofií; jako příklad může posloužit výzkum reflexe filozofických systémů či dekonstrukce ideologických hranic Východu a Západu v literárních dílech. Právě touto cestou se chce tým literárních vědců ze Slovanského ústavu AV ČR ubírat dále.
Autoři jednotlivých kapitol pocházejí z Česka, Německa, Rakouska, Ruska, Francie, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny. Kapitoly jsou psány česky, německy, rusky či anglicky; každá obsahuje resumé ve světovém jazyce. Knihu doplňují bio-bibliografické informace o autorech a jmenný rejstřík.
HELENA ULBRECHTOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
Prostor ke zkoumání slovansko-germánské problematiky se otevírá již v mezinárodním vědeckém časopise Germanoslavica, jehož obnovenou verzi ústav vydává od roku 1994. Zaměření publikace na aspekt Východu a Západu v evropských kulturách a literaturách má demonstrovat polemickou návaznost na výklady české meziválečné komparatistické školy, která pod tímto pojmem spatřovala opozici slovanské a germánské kultury. V dnešní době naopak hovoříme o prolínání kultur a spíše než protiklady hledáme spojnice. Proto vydavatelé knihy sledovali aplikace pojmu „Východ – Západ“ u různých evropských vědců, které poté oslovili s prosbou o spolupráci. Demonstrujeme tak nejen interdisciplinární spektrum soudobé aplikace tohoto pojmu, ale i geografickou šíři zájmu o něj.
Siegfried Ulbrecht und Helena Ulbrechtová (Hrsg.): Die Ost-West-Problematik in den europäischen Kulturen und Literaturen Ausgewählte Aspekte // Problematika Východ – Západ v evropských kulturách a literaturách. Vybrané aspekty. Praha: Slovanský ústav AV ČR, v .v. i. // Dresden, Neisse Verlag, 2009, 800 s. Práce Slovanského ústavu. Nová řada, svazek 25.
Kniha je rozdělena do pěti oddílů. V prvním se autoři soustřeďují na problematiku teoretických modelů literární a kulturní vědy, které reflektují evropský prostor jako komplex kultur a jejich vzájemných vztahů. Ve druhém oddílu zpracovávají pro-blematiku Východu a Západu z hlediska dějin kultury. Ústřední místo zde zaujímají rusko-německé kulturní vztahy (s důrazem na evropskou modernu a reflexi stalinského Ruska v Evropě). Třetí oddíl obsahuje literárněvědné srovnávací studie, v nichž se opět ukazuje rusko-německá problematika jako jedna z nejproduktivnějších aplikací sledovaného pojmu. Čtvrtý oddíl je věnován otázkám recepce a imagologie. Výzkumný zájem se soustřeďuje na aspekty migrace a transformace obrazu Ruska v postsovětské éře. Knihu uzavírá problematika Východu a Západu ve filozofických a literárních konceptech. Nejedná se přitom jen o paralely mezi východo- a západoevropskými mysliteli, nýbrž i o reflexi jejich myšlení v literárních dílech.
Ačkoli dílo sestává ze třiceti kapitol, není heterogenní; vydavatelé se soustředili na určitá témata a osoby, které procházejí jako červená nit celým svazkem. Patří k nim kulturní transfer, koncepty kulturních evropských prostorů, historická komparatistika, euroasijství, nové euroasijství či neustále populární problematika „Ruska a Evropy“. V průběhu práce na publikaci došli vydavatelé k závěru, že potenciál pojmu Východ – Západ se skrývá především v otevření se literární vědy spolupráci s vědami o kultuře a filozofií; jako příklad může posloužit výzkum reflexe filozofických systémů či dekonstrukce ideologických hranic Východu a Západu v literárních dílech. Právě touto cestou se chce tým literárních vědců ze Slovanského ústavu AV ČR ubírat dále.
Autoři jednotlivých kapitol pocházejí z Česka, Německa, Rakouska, Ruska, Francie, Slovenska, Maďarska a Ukrajiny. Kapitoly jsou psány česky, německy, rusky či anglicky; každá obsahuje resumé ve světovém jazyce. Knihu doplňují bio-bibliografické informace o autorech a jmenný rejstřík.
HELENA ULBRECHTOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
English
