Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2010  > únor  > Z Bruselu

Španělské předsednictví v Radě Evropské unie – věda pro obnovu a ekonomický růst

V prosinci loňského roku vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která mimo jiné přináší i nové prvky fungování předsednického státu v Radě EU. V únoru 2010 zahájí činnost nová Evropská komise a v rámci ní bude jmenována nová komisařka pro výzkum a inovace. Evropská unie také přichází s definicí nové strategie pro rok 2020 a současně stále hledá východiska z ekonomické krize. V tomto politickém kontextu se 1. ledna 2010 ujímá půlročního předsednictví v Radě EU Španělsko.

logo eu2010.es

O co bude španělské předsednictví usilovat
Španělské předsednictví je prvním, které se ujímá funkce půlročního předsednictví již v plné platnosti pravidel Lisabonské smlouvy. Jeho zkušenosti s nově vytvořenými unijními posty – stálým předsedou Evropské rady a Vysokou představitelkou EU pro zahraniční vztahy a bezpečnostní politiku – tak budou formovat budoucí fungování vzájemných vazeb a spolupráce mezi těmito stálými představiteli EU a předsednickým státem. Sama úspěšná implementace Lisabonské smlouvy je jednou z hlavních priorit předsednictví. Španělsko chce pokračovat v boji proti ekonomické krizi, a proto podpoří vytvoření nové strategie v oblasti rozpočtové politiky a návrat k respektování unijních rozpočtových pravidel. V rámci vnějších vztahů naplánovalo Španělsko více než deset summitů mezi EU a třetími zeměmi, přičemž posílení spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky bude jednou z jeho priorit. V neposlední řadě se budou Španělé snažit o větší a aktivnější zapojení občanů do rozhodování EU.

Tři I v oblasti výzkumu a vývoje
Španělsko si v oblasti výzkumu a vývoje stanovilo tři hlavní osy, které by měly vést Evropský výzkumný prostor (ERA) kupředu: Integration (integrace), Involvement (spoluodpovědnost) a Inclusion (začlenění).
Integrační osa se vztahuje k důležitosti integrace politiky výzkumu a vývoje do ostatních evropských politik, a to zejména do formující se strategie EU pro rok 2020. Neopomíjí ani integraci výzkumu a inovací do jednotného prostoru např. dalším posílením fungování Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). V rámci této osy chce Španělsko také navázat na dohody dosažené během švédského předsednictví v oblasti správného řízení ERA a současně se chce věnovat klíčovým iniciativám jeho rozvoje – partnerství pro výzkumníky, společnému programování a výzkumným infrastrukturám.
Prostřednictvím osy spoluodpovědnosti chce Španělsko zajistit, aby všechny nástroje podporující výzkum, vývoj a inovace v Evropě, ať už na regionální, národní nebo celoevropské úrovni, koordinovaně reagovaly na hlavní výzvy, kterým evropská společnost v současnosti čelí. Jedná se zejména o změny klimatu, hledání nových energetických zdrojů, stárnutí a nemoci populace či globalizaci. Věda a inovace by se měly stát klíčovým faktorem pro obnovu a posílení evropských ekonomik. V rámci této osy tak budou podporována partnerství veřejného a soukromého sektoru definovaná Plánem hospodářské obnovy. Španělé také hodlají pokračovat ve zjednodušování pravidel účasti v RP, které by mohlo vést k vytvoření nového modelu založeného na vzájemné důvěře.
Věda a výzkum by měly sehrávat aktivnější roli v oblasti sociální soudržnosti, v boji proti chudobě a vyloučení ze společnosti. Tento aspekt je součástí třetí osy priorit španělského předsednictví v oblasti výzkumu a vývoje – začlenění. Španělsko zastává názor, že Evropa má povinnost a příležitost vést boj proti nerovnosti právě s pomocí vědy a technologií. ERA by měl být budován s myšlenkou na tuto vědeckou, technologickou a etickou výzvu; sociální dimenze výzkumu a inovací by se tak měla stát jeho novým pilířem. Jedná se o mnohostrannou výzvu, která v sobě zahrnuje takové faktory jako globální přístup k lékům a inovativním zdravotnickým technologiím či boj vedoucí k překonání mezery v oblasti informačních technologií.

Španělská ministryně pro výzkum a inovace Cristina Garmendia Mendizábalová
Španělská ministryně pro výzkum a inovace Cristina Garmendia Mendizábalová uvedla, že „rok 2010 bude svědkem konce velmi důležitého cyklu EU, cyklu iniciovaného Evropskou radou v roce 2000, spojeného se zahájením Lisabonské strategie […] V roce 2010 ale začne éra nová. Ta bude spojená s tvorbou strategie pro rok 2020 vznikající v kontextu finanční a hospodářské krize“.
Foto: Archiv ES PRES

Inovace jako nástroj obnovené Lisabonské strategie
V oblasti inovací budou aktivity španělského předsednictví úzce provázány s cíli obnovené Lisabonské strategie. Zaměří se především na následující čtyři aspekty. Zaprvé půjde o posílení investic do korporativního výzkumu, vývoje a demonstrací prostřednictvím nárůstu základního výzkumu ve veřejném sektoru, lepšího provázání výrobních potřeb s výsledky výzkumu a poskytnutí většího objemu financování na úrovni firem. Prostřednictvím podpory a rozvoje nově se objevujících sektorů (biotechnologie, informační a komunikační technologie, alternativní energie) chce španělské předsednictví přispět k řešení aktuálních výzev, kterým evropská společnost čelí. Španělé se také zaměří na rozvoj informační společnosti, a to podporou zvýšení kvality a objemu elektronických veřejných služeb a zdůrazněním evropské širokopásmové strategie (European broadband strategy). V neposlední řadě bude španělské předsednictví podporovat inovace v malých a středních podnicích (MSP). Chce toho dosáhnout prostřednictvím propagace role vědeckých zprostředkovatelů, posílením investic do platforem spolupráce mezi MSP a veřejnými výzkumnými centry a rozšiřováním služeb podporujících netechnologické inovace.
Výsledkem úsilí španělského předsednictví by tak mělo být zlepšení specifických aspektů vědy, výzkumu a inovací v Evropě. Půjde zejména o základní výzkum založený na excelenci, administrativní zjednodušení rámcového programu, zvýšení mobility výzkumných pracovníků, další rozvoj cestovní mapy pro evropské výzkumné infrastruktury či propojení výzkumné a inovační politiky a jejich lepší provázanost na další evropské politiky.

Společné priority – společné logo
Společně s Belgií a Maďarskem (státy, které budou předsedat Radě EU v druhé polovině roku 2010 a na začátku roku 2011) připravilo Španělsko také osmnáctiměsíční pracovní program. Jeho hlavní myšlenkou je zdůraznění důležitosti výzkumu, vývoje a inovací v obnovené Lisabonské strategii po roce 2010. Předsednické trio se dále zaměří na analýzu střednědobého hodnocení 7. rámcového programu a implementaci společného programování, význam regionální dimenze inovační a výzkumné politiky a na atraktivitu vědeckovýzkumné kariéry a přilákání nejlepších světových mozků do Evropy. Budou též společně monitorovat vznik prvních znalostních a inovačních společenství (KICs) Evropského inovačního a technologického institutu a pokrok ve vývoji panevropských výzkumných infrastruktur. Španělsko, Belgie a Maďarsko nepřipravily pouze společný pracovní program svých půlročních předsednictví v Radě EU. Poprvé v historii se trio předsednických států rozhodlo, že bude mít jednotné společné logo.

Více informací o španělském předsednictví naleznete na webových stránkách http://www.eu2010.es, o prioritách v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na http://cordis.europa.eu/presidency.

Přehled hlavních akcí španělského předsednictví v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
  • ICT4EE: ICT for Energy Efficiency – Informační a komunikační technologie pro energetickou efektivnost (Brusel, 23.–24. 2.);
  • Corporate R&D – An engine for growth, a challenge for European policy (CONCORD 2010) – Korporativní výzkum a vývoj – motor pro růst, výzva pro evropskou politiku (Sevilla, 3.–4. 3);
  • Conference on Space and Security – Konference o kosmickém výzkumu a bezpečnosti (Madrid, 10.–11. 3.);
  • Week of Innovative Regions in Europe (WIRE 2010) – Týden evropských inovativních regionů (Grenada, 15.–17. 3.);
  • European Conference on Research Infrastructures 2010 (ECRI 2010) – Evropská konference o výzkumných infrastrukturách 2010 (Barcelona, 23.–24. 3.);
  • Science against Poverty –Věda proti chudobě (Segovia, 8.–9. 4.);
  • European Framework Programmes: From Economic Recovery to Sustainability – Evropské rámcové programy: Od ekonomické obnovy k udržitelnosti (Valencie, 13.–14. 5);
  • Launching of EIT KICs and Conference on Innovation – Zahajovací akce k prvním Znalostním a inovačním společenstvím EIT a konference o inovacích (San Sebastian, 29.–30. 4);
  • Science Journalism – Vědecká žurnalistika (Madrid, 10–14. 5);
  • Citizen’s Agenda for Science and Innovation 2010 – Agenda občanů pro vědu a inovace 2010 (12.–26. 5).

LENKA HAVLÍČKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR