Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2008  > červ-srp  > Galerie

Ludvík Kuba: dvojice národopisných studií

Žena z Planjan, olej na plátně, 1927
Doktor Miletič, olej na plátně, 1927


Ludvík Kuba patřil k pozoruhodným osobnostem českého kulturního a vědeckého života. Ve jménu životního zájmu o slovanskou lidovou kulturu, která hraničila až s posedlostí, dokázal v sobě skloubit profese malíře, hudebníka, spisovatele, cestovatele a seriozního badatele v oboru národopisu.

obrazek k clanku
Žena z Planjan, olej na plátně, 1927
© Archiv SSČ

Narodil se 16. dubna 1863 v Poděbradech jako druhorozený ze třinácti dětí nemajetného zámečníka. V mládí se rozhodoval mezi dráhou malíře a hudebníka, rodinná rada nakonec rozhodla a mladý Kuba v roce 1877 nastoupil na varhanickou školu v Praze. Poté absolvoval učitelský ústav a vyučoval na řadě škol po Čechách. Výrazně ho ovlivnily tehdejší politické události na Balkáně v rámci rakousko-tureckého soupeření, zejména statečný boj Černohorců s Turky či anexe Bosny a Hercegoviny. Tyto události chápané v kontextu nové slovanské revoluce reflektovala i současná umělecká tvorba (obrazy Jaroslava Čermáka, romány Josefa Holečka) a inspirovaly mladého Ludvíka Kubu k prvním cestám na Balkán. Zde se soustředil především na sběr lidových písní, ale současně zachycoval i lidové kroje, architekturu a zaznamenával místní zvyky a obyčeje. Z koníčka se postupem času stal vážný zájem a následovala široká činnost publikační, z které vytěžil řadu pozoruhodných cestopisů, završených soubornou knihou Křížem krážem Slovanským světem. Již v roce 1884 zahájil velkorysý ediční podnik Slovanstvo ve svých zpěvech, který postupně dospěl až k 15 svazkům.

Souběžně Ludvík Kuba pokračoval i v soukromém vzdělávání v kresbě a akvarelu u sochaře Bohuslava Schnircha a malíře Karla Liebschera, aby byl lépe připraven pro svá národopisná studia. V roce 1891 vstoupil na Akademii výtvarných umění v Praze do ateliéru Maxmiliána Pirnera a následně pokračoval ve studiích ve Vídni, Paříži a Mnichově, kde v relativně pozdním věku svá studia v roce 1904 dokončil. Jeho velmi početná a rozsáhlá malířská tvorba zahrnuje především figurální studie a krajiny. Byl vyhledávaným a uznávaným portrétistou, mimořádně zajímavá je například dlouhá série jeho experimentálně malovaných autoportrétů. Základem Kubovy výtvarné tvorby byla realistická kresba podepřená schopností virtuálního akvarelisty o rychlé a letmé zachycení skutečnosti. Pod vlivem vývoje moderního umění se dopracoval k osobitému malířskému výrazu, který kombinoval impresionismus s realismem. Jeho obrazy charakterizuje výrazná barevnost, světelné napětí a expresivní malířský rukopis. Ludvík Kuba byl zároveň velmi aktivním organizátorem uměleckého života na půdě různých spolků jako Hagebundu a Umělecké besedy a vydal i několik teoretických statí o umění, jež shrnul ve výboru O zdrojích umění.

Během svého života opakovaně navštívil prakticky všechny slovanské země od Slovenska přes Lužici, Halič, Zakarpatskou Ukrajinu, Rusko, Srbsko, Chorvatsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii a Bulharsko. Ve všech zmíněných zemích konal národopisné výzkumy, kreslil, maloval a hudebně zaznamenával lidové písně. Dvojice protějškových obrazů, která je dnes v majetku Akademie věd České republiky, vznikla během jeho balkánské cesty v roce 1927. Obrazy zachycují typické figury v srbských krojích – ženu z Planjan a muže s píšťalou. Portrétovaným je Kubův kolega, srbský folklorista dr. Miletič. Obě díla dobře reprezentují Kubovu tvorbu na pomezí žánru a vědecké studie jak zájmem o charakteristickou typiku postav, popisnost kroje, tak i příjemným barevným a kompozičním laděním celku. Oba obrazy se do fondu Akademie věd České republiky dostaly převodem ze sbírek Slovanského ústavu.

Ludvík Kuba se stal především vysoce uznávaným a respektovaným národopiscem a v roce 1936 mu byl udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy. Jeho malířské dílo bylo zprvu chápáno jako doplněk jeho vědecké práce, teprve s odstupem byly rozpoznány a uznány i jeho kvality. V roce 1945 byl Lud­víku Kubovi udělen titul národní umělec a stal se čestným profesorem Akademie výtvarných umění v Praze. Svůj plodný a dlouhý život (dožil se 93 let a zemřel v roce 1956) barvitě popsal ve svých pamětech Zaschlá paleta. Patřil k zajímavým a dnes méně známým osobnostem, ve své době byl pokládán za vrcholného představitele oborů, ve kterých působil, a je označován za jednoho z průkopníků slovanského národopisu.

obrazek k clanku
Doktor Miletič, olej na plátně, 1927
© Archiv SSČ

Jiří T. Kotalík,
Akademie výtvarných umění