Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2008  > červ-srp  > Z Bruselu

CZELO oslavilo tři roky


Česká styčná kancelář pro výzkum a vývoj v Bruselu – CZELO – oslavila v květnu 2008 tříleté výročí. Oslavy pro partnery pořádané v bruselských prostorách 29. května se zúčastnil ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška.

Roli kanceláře CZELO v Bruselu i postavení Technologického centra AV ČR v rámci vědecko-výzkumné politiky v České republice prezentoval zástupce ředitele Technologického centra AV ČR Vladimír Albrecht, který zdůraznil zejména informační servis mezinárodních vědecko-výzkumných programů, transfer technologií, strategické studie z oblasti VaV, regionální rozvoj a správu inkubátoru. Důležitou součástí prezentace byla i role skupiny NICER a CZELO v přípravách českého předsednictví Rady Evropy. Partnery CZELO v Bruselu zaujala připravovaná konference EUFORDIA (EUropean FOrum on Research and Development Impact Assessment), která se uskuteční 24. a 25. února 2009 v Praze a bude se zabývat dopadem rámcových programů. Pořádá ji TC AV ČR ve spolupráci s MŠMT.

obrazek k clanku
Ministr Ondřej Liška při slavnostním projevu u příležitosti ­třetího výročí existence ­kanceláře CZELO. Vpravo ­zástupce ředitele Technologického centra AV ČR ­Vladimír ­Albrecht.
FOTO: Zdroj CZELO

Ministr Ondřej Liška vysvětlil přítomným hostům slovní hrátku "čelo", čímž přirovnal kancelář CZELO k čelu českého výzkumu a vývoje uprostřed evropského dění v Bruselu. Zdůraznil, že se CZELO podílí na přípravách předsednictví ČR v Radě EU a bude se aktivně podílet i na předsednictví samém v první polovině příštího roku. Ministr Liška představil také reformu českého výzkumu a vývoje, jež směřuje k efektivnějšímu využívání finančních prostředků i získaných poznatků. Zmínil se o vzniku nové Technologické agentury, která bude zaměřena na aplikovaný výzkum. Závěrem zdůraznil, že je ČR odhodlána pokračovat v budování Evropského výzkumného prostoru, a to především prostřednictvím Lublaňského procesu.

Za tři roky své existence se bruselské kanceláři CZELO podařilo vybudovat dobré zázemí a rozsáh­lou síť kontaktů nejen na Evropskou komisi a evropské instituce, ale i na nejrůznější zájmové skupiny, mezinárodní asociace či ostatní styčné kanceláře. CZELO je aktivním členem sítě IGLO (Neformální sdružení styčných kanceláří pro VaV v Bruselu), v níž si více než 20 kanceláří předává informace, kontakty a poskytuje EK zpětnou vazbu týkající se programů VaV a připravovaných aktivit.

CZELO poskytuje cílené a aktuální informace českým subjektům z oblasti evropského VaV. Služeb nejvíce využívají veřejné výzkumné školy (24 %) a soukromé podniky (20 %). Poptávka po službách je však zaznamenána i od zahraničních partnerů – evropských institucí či zahraničních kanceláří aktivních v oblasti VaV. Velký úspěch má pravidelné třítýdenní rozesílání zpráv, jež shrnuje poslední události v oblasti evropského VaV, výzvy, požadavky na hledání partnerů či nejnovější publikace Evropské komise. Je bezplatné, registrace je možná e-mailem u Lenky Lepičové lepicova@tc.cz.

Táňa Perglová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR

obrazek k clanku
Tým kanceláře CZELO: vedle informačního plakátu stojí ­ředitelka ­kanceláře Anna Vosečková (vlevo) a Michaela Vlková, vpředu sedí zleva Táňa ­Perglová, ­David Kolman, Lenka ­Lepičová.
FOTO: Zdroj CZELO


Nové ředitelce kanceláře CZELO Anně Vosečkové položila redakce Akademického bulletinu tři otázky.

V současné době je asi nejžhavější otázkou blížící se předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Jakým způsobem se na jeho přípravách podílí CZELO?
Kancelář bude zajišťovat zejména doprovodné aktivity českého předsednictví, v současnosti již probíhá intenzivní příprava tří konkrétních větších akcí:

  • počátkem prosince t. r. se bude v Evropském parlamentu konat seminář k hodnocení dopadů evropských výzkumných programů, který společně připravuje česká a francouzská kancelář;
  • v rámci Týdne ČR se ve Výboru regionů na přelomu března a dubna 2009 uskuteční Den VaV, na který české regiony ve spolupráci s CZELEM připravují prezentaci významných objevů v jednotlivých regionech;
  • počátkem května 2009 kancelář zajišťuje českou účast na Czech Open Days v Lucemburku, které jsou zaměřeny na prezentaci inovativního potenciálu českých podniků.

V prvním půlroce příštího roku se dá očekávat značný nárůst práce. Jste schopni jej s Vaším osvědčeným, ale přeci jen malým týmem zvládnout, nebo počítáte s "posilami"?
Zvažujeme posílení kanceláře o 1–2 stážisty, otázkou však zůstává načasování zahájení této nové aktivity. V průběhu předsednictví ČR v Radě EU se bude v ČR konat mnoho významných akcí (konferencí, zasedání, summitů atp.), takže zkušení pracovníci budou potřeba zvláště tam. S nejvyšší pravděpodobností tedy zvládneme předsednictví vlastními silami.

A do třetice: Můžete nám prozradit své vize do dalších roků české styčné kanceláře v Bruselu?
Za účelem lepšího porozumění Rámcovým programům a zvýšení účasti v projektech naše kancelář již v červnu zahájila sérii miniseminářů, které představí česká výzkumná pracoviště Evropské komisi. Čeští zástupci mají možnost prezentovat sebe, svůj podnik/ústav a výzkum či přímo výzkumný záměr, který by mohl být inspirací pro EK při přípravě příštího pracovního programu. Zástupci EK tak získají lepší povědomí o špičkovém výzkumu a vývoji v nových členských státech. K dlouhodobému efektu lze připočíst i představení českých odborníků jako vhodných hodnotitelů projektů či potencionálních účastníků v expertních panelech EK. Jedná se o akce menších rozměrů, kterých lze zorganizovat několik do měsíce.
V příštích letech bychom také rádi více informovali bruselské aktéry o vývoji naší politiky VaV, ­např. o již probíhající reformě, Bílé knize, vzniku Technologické agentury atd.
V závěru bych ráda zmínila význam včasného monitorování nových plánovaných aktivit EK a zintenzivnění neformálních kontaktů s pracovníky EK.

MARINA HUŽVÁROVÁ