Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Věda a politika v oblasti životního prostředí

hlavní budově Akademie věd na Národní třídě se začátkem března 2010 uskutečnil seminář Rozhraní mezi vědou a politikou v oblasti životního prostředí, který uspořádala Komise pro životní prostřední. Zahájil jej a úvodní prezentaci přednesl prof. Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, jenž také celé zasedání moderoval. Dále zazněly příspěvky JUDr. Jiřího Hlaváčka z Ministerstva životního prostředí (pro nemoc se omluvil, prezentaci přednesla Mgr. Věronika Hunt-Šafránková z MŽP), RNDr. Petra Kubaly z Povodí Vltavy, s. p., a dr. Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

12_1.jpg
Obě fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
S prezentacemi vystoupili (zleva) Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Bedřich Moldan z Centra pro životní prostředí.

Při identifikaci problémů ochrany životního prostředí, formulaci cílů politiky, jejich prosazování, naplňování i hodnocení výsledků a přijatých opatření hrají vědecké poznatky zásadní roli snad více než v kterémkoli jiném oboru. Aby se mohly v praktické politice uplatnit, musí splňovat důležité požadavky.

Především musí být relevantní, to znamená týkat se významných otázek, palčivých a naléhavých problémů. Dále musí být důvěryhodné, opírat se o zaručená data, být získány prověřenými metodami a transparentním způsobem, se známou mírou nejistoty. Konečně je zapotřebí, aby byly poskytovány legitimním způsobem, to jest dostatečně známými, spolehlivými a nezávislými institucemi, které prokazatelně nesledují jiný zájem než předávat zaručené a důležité informace neovlivněné aktivismem v žádném směru. Aby mohly být vědecké poznatky adekvátně využity, rozhodující činitelé jim musí rozumět, což předpokládá jejich dostatečné vzdělání a zájem, ale i srozumitelný a jasný způsob prezentace ze strany odborníků.

Účastníci semináře představili praktické příklady vzájemného působení vědeckých výsledků a politiky v národním i mezinárodním měřítku. Naprosto klíčovou roli mají v otázkách změny klimatu (prof. Bedřich Moldan) a při ochraně stratosférické ozonové vrstvy (dr. Jiří Hlaváček). Dr. Petr Kubala uvedl zkušenosti z oblasti ochrany vodních zdrojů a zdůraznil zásadní význam požadavku relevance poznatků, který je v praxi často zanedbáván. Dr. Radim Šrám seznámil posluchače s úspěšnou aplikací výsledků Programu Teplice a s předpoklady, které musely být pro úspěch programu splněny.

BEDŘICH MOLDAN,
Univerzita Karlova