XVI. valné shromáždění Učené společnosti ČR
Již pošestnácté letos v květnu  bilancovala Učená společnost svou činnost za rok minulý, odměnila výjimečné  pracovní výsledky vědců, pedagogů a studentů, zvolila prvního místopředsedu,  vědeckého tajemníka a potvrdila předsedy čtyř vědních sekcí. XVI. valné  shromáždění Učené společnosti ČR se jako obvykle konalo v Praze ve dvou dnech –  17. května v aule Karolina a 18. května v AV ČR na Národní třídě. Veřejnou část  obohatily mimo slavnostního předání cen a medailí Učené společnosti přednášky  prof. Jaroslava Pánka a dvou zahraničních hostů, prof. Erlinga Norrbyho a prof.  Donalda Gilliese.

Fota © Zdeněk Tichý, Archiv  KNAV
Podobně jako loni, zazněl i tentokrát apel do vlastních řad,  aby se instituce Učené společnosti dostala více do povědomí veřejnosti. To jako  svou prioritu formuloval i nový předseda US prof. Václav Pačes, jenž ve funkci  vystřídal prof. Helenu Illnerovou, která tímto „rotary“ systémem přešla na  pozici 2. místopředsedkyně. Do funkce 1. místopředsedy byl zvolen prof. Petr  Pokorný. 
V dopoledním programu ve velké aule Karolina pojmenoval prof.  Jaroslav Pánek tabuizovaná témata naší současné civilizace v příspěvku Mezi minulostí a budoucností našeho domova: Malá  úvaha nad Evropou. Z pozice odborníka na české a středoevropské dějiny  raného novověku nanejvýš fundovaně vyzval evropské intelektuály, aby se  oprostili od bezbřehé politické korektnosti a začali se vážně zabývat významem a  udržitelností hodnot a způsobu života, které v Evropě považujeme za  standardní.
Do humanitní oblasti směřovala i jedna ze dvou Medailí Učené  společnosti ČR za zásluhy o rozvoj vědy, kterou byla poctěna legenda české  historiografie, prof. Ivan Hlaváček z Filozofické fakulty UK. K jeho bohaté  vědecké i pedagogické činnosti naplňující humboldtovské ideály je třeba přičíst  i atribut charakterový a hluboce lidský v době studentské stávky koncem roku  1968. Prof. Hlaváček významně reprezentuje naši vědu i Učenou společnost v  zahraničí.
Medaili Učené společnosti ČR za zásluhy o rozvoj vědy v  oblasti analytické chemie obdržel prof. Karel Štulík z Přírodovědecké fakulty  UK, který je nejen vynikajícím odborníkem ve svém oboru, ale i výborným  organizátorem české vědy po roce 1989. Byl také prvním předsedou Grantové  agentury ČR a vědeckým tajemníkem Učené společnosti ČR ad. Podrobnější informace  o všech oceněných viz http://abicko.avcr.cz.
Ceny Učené  společnosti České republiky jsou poctou osobnostem, které jsou občany České  republiky, pracují v České republice a nejsou členy Učené společnosti, za  významný výsledek tvůrčí práce v badatelském nebo cíleném výzkumu. Pro rok 2010  je v kategorii vědecký pracovník získali: prof. Jan Evangelista Jirásek z Ústavu  pro péči o matku a dítě Praha-Podolí za objevné práce v oblasti prenatálního  vývoje člověka a prof. Oldřich Král z Filozofické fakulty UK za rozvoj české  sinologie a mnohostranné interkulturní zprostředkování čínské vědy a kultury  české veřejnosti odborné i širší, zvláště v oblasti literatury, estetiky a  filozofie.
V kategorii mladý vědecký pracovník byli oceněni: dr. Jan  Dušek z Centra biblických studií AV ČR a UK v Praze za mimořádnou badatelskou a  překladatelskou práci v oblasti západosemitské filologie, paleografie a  starověkých dějin Palestiny a dr. Jiří Šedý z Ústavu experimentální medicíny AV  ČR za významný příspěvek k objasnění patofyziologických mechanismů a  terapeutických možností u poranění míchy.

Za oceněné pedagogy vystoupila  Jarmila Ichová z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích.
Letos  podruhé byla ohodnocena unikátní práce těch pedagogů, kteří podporují zájem o  vědu a výzkum u svých středoškolských studentů a jejichž činnost se zúročila ve  vynikajících soutěžních výsledcích jejich svěřenců. Nositelkami cen pro pedagogy  se staly: Mgr. Jarmila Ichová z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích, jejíž  zásluhou se organicky spojuje „biologický“ trojúhelník studentů, pedagogů a  vědeckých pracovníků od gymnázia přes Přírodovědeckou fakultu JU a Biologické  centrum AV ČR v Českých Budějovicích; a dále dr. Helena Kommová, profesorka  gymnázia J. Keplera v Praze 6, dlouholetá členka Jednoty českých matematiků a  fyziků, která vychovala řadu vítězů mezinárodních fyzikálních a matematických  olympiád. Její aktivita zasahuje i do oblasti výzkumu v projektu Výzkumného  ústavu pedagogického a Pedagogické fakulty Karlovy univerzity v  Praze.
Naděje a perspektivy Učené společnosti České republiky leží mezi  středoškolskými studenty. Letošní perličkou byla studentka, která se musela po  převzetí ceny rychle vrátit k maturitní zkoušce. Ocenění převzalo 11 mladých  laureátů: Ondřej Brzoň (Gymnázium Jana Palacha v Praze) za studii Syntéza neurosteroidní karboxylové kyseliny –  potenciálního inhibitoru NMDA receptoru, Stanislav Fořt (Gymnázium Pierra  de Coubertina v Táboře) za studii Stručný úvod  do teorie letu sluneční plachetnice, Adam Heinrich (Mendelovo gymnázium v  Opavě) za studii Konstrukce mobilního robota,  schopného pohybu ve venkovním prostředí, Barbora Kachlíková  (Arcibiskupské gymnázium v Praze) za studii Adam Smith – ekonom a mravní filosof, David  Kozler (Gymnázium Zikmunda Wintra v Rakovníku) za studii Elektroskanzen Čechův mlýn na Berounce, Jan  Máchal (Gymnázium Terezy Novákové v Brně) za studii Hmotnostně spektometrické studium tvorby supramolekul  léčiv, Martin Mátl (Střední odborná škola v Šumperku) za studii Fytocenologické mapování lišejníků v oblasti pohoří  Hrubého Jeseníku, Tomáš Pohl (Gymnázium Terezy Novákové v Brně) za studii  Entomologie, metody umělé inteligence pro  determinaci species, Vít Pokorný (Gymnázium v Děčíně) za studie Devadesát let Městského divadla Děčín a Malé dějiny  bretaňských králů a vévodů, Petra Skoupá (Střední průmyslová škola  chemická v Brně) za studii Monitorování  chráněných území na jižní Moravě a Vít Svoboda (Masarykova střední škola  chemická v Praze) za studii Konstrukce a  charakterizace diodových laserů pro analýzu stopových množství látek v plynných  vzorcích.
V odpoledních hodinách vystoupili s přednáškami zvaní  hosté ze zahraničí. Prof. Erling Norrby je tajemníkem Královské švédské akademie  věd, a právě on přímo oznamuje jména laureátů Nobelových cen. Ve své přednášce  se věnoval nukleovým kyselinám pod zajímavým názvem Nobelovy ceny a nukleové kyseliny. Drama o pěti  dějstvích. 

Z tiskové konference: zleva  Erling Norrby, tajemník Královské švédské akademie věd, Jan Konvalinka, předseda  III. sekce věd biologicko-medicínských, Donald Gillies, britský filosof z Royal  College, London, Helena Illnerová, místopředsedkyně Učené společnosti, Jiří  Grygar, člen US, Václav Pačes, nový předseda Učené  společnosti
Letos na podzim má vyjít kniha Nobelova cena, přírodní vědy, v níž se prof.  Norrby zabývá udílením těchto nejprestižnějších cen (vzhledem k embargu na  posledních 50 let pojednává udílení do roku 1959). Akademickému bulletinu řekl: „Nobelovské archivy jsou unikátním zdrojem informací,  protože nám ukazují, co přesně udílení cen provázelo. Zatím můžeme sledovat 56  cen udělených za fyziologii nebo medicínu. Některé Nobelovy ceny byly uděleny za  něco, co převrátilo dogma. Mladí kolegové by tedy neměli věřit všemu, co čtou v  učebnicích!“ Prof. Norrby vysvětlil, proč si vybral právě toto téma,  následovně: „Hodí se hovořit o Nobelových  cenách právě v zemi, ze které pochází J. G. Mendel, který objevil principy  dědičnosti. Vzhledem k velkému odporu tehdejší společnosti trvalo 10 let, než se  prosadila myšlenka, že nukleové kyseliny opravdu přenášejí dědičnou informaci.  Ovšem právě díky těmto objevům se lidstvo dostává k tomu, že může číst knihu  života. Nyní přicházíme k nové etapě biologie, protože knihu života nejen můžeme  číst písmeno za písmenem, ale můžeme ji také psát.“
Prastarý  problém kauzality ve vědě v pojetí Davida Huma a Immanuela Kanta a její vývoj za  posledních 50 let nastínil posluchačům v odpoledních hodinách britský filozof  prof. Donald Gillies. „Jestliže se v minulosti  pod kauzalitou mínilo něco stoprocentního, tedy že jistá příčina vedla ve 100  procentech k případu nějakého důsledku, v současné době nabývá otázka kauzality  spíše statistického charakteru ve smyslu, jak spolu pravděpodobnost a příčinnost  souvisejí,“ upřesnil prof. Gillies. 
Druhý jednací den  představitelé XVI. valného shromáždění vedle voleb nového vedení Učené  společnosti také potvrdili předsedy čtyř vědeckých sekcí: prof. Aleše Pultra (I.  sekce – vědy matematicko-fyzikální, doc. Pavla Jungwirtha (II. sekce – vědy  chemické), doc. Jana Konvalinku (III. sekce – vědy biologicko-medicínské) a  prof. Ivana Hlaváčka (IV. sekce – vědy společenské a humanitní). Do funkce  vědeckého tajemníka zvolili dr. Zdeňka Jiráka. 
MARINA HUŽVÁROVÁ a GABRIELA ADÁMKOVÁ



 
			 
                
 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			
 
       English
English
 