Jan Flusser, Filip Šroubek, Barbara Zitová, Tomáš Suk z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., za práci Rozpoznávání objektů pomocí fúze obrazů z různých zdrojů, která vznikla v letech 2002–2006 v rámci řešení výzkumného záměru ÚTIA AV ČR Pokročilé matematické metody získávání, zpracování a využití informací a znalostí ve složitých a nedeterministických systémech a projektu Program rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy. Výsledek vědecké práce patří do oboru umělé inteligence, části automatického rozpoznávání objektů na reálných snímcích pomocí počítače. Řešitelský tým vyvinul ucelenou metodiku tzv. fúzování obrazu (Image Fusion). Ta umožňuje rozpoznávat objekty z více snímků najednou i přesto, že jsou pořízeny z různých míst, v různém čase, spektru a kvalitě. Jednotlivé podúlohy zahrnují automatickou identifikaci objektů pomocí invariantních příznaků, geometrického sesazení jednotlivých snímků, odstranění degradací a zvýšení prostorového rozlišení snímků metodou vícekanálové slepé dekonvoluce. Ve všech úlohách bylo dosaženo původních teoretických výsledků, které dostaly podobu uživatelského softwaru (toolboxy IMARE a IMRES pro Matlab). Nový systém IMRES, jenž byl představen veřejnosti v domácích i zahraničních médiích, je pro výzkumné účely poskytován zdarma.
Julius Lukeš – vedoucí týmu, Milan Jirků, Silvie Foldynová-Trantírková, Eva Vondrušková- -Horáková, Eva Zemanová-Chocholová, Alena Zíková z Biologického centra AV ČR, v. v. i., za vědecký výsledek Funkční genomika, genotypizace a molekulární diagnostika bičíkovců řádu Kinetoplastida, patogenních cizopasníků člověka. Bičíkovci řádu Kinetoplastida jsou původci závažných onemocnění člověka a hospodářských zvířat s tragickými následky. Autoři získali v rámci dvou úzce propojených témat zásadní poznatky o funkční genomice, molekulárních markerech a možnostech rychlé a specifické diagnostiky zástupců rodů Trypanosoma – prvoka Trypanosoma brucei, původce spavé nemoci, a Leishmania – prvoka Leishmania donovani, původce viscerální leishmaniózy. Získané údaje pomohou v praxi zlepšit diagnostiku a kontrolu původců závažných onemocnění člověka a zvířat, ať již díky lepšímu pochopení funkce některých proteinových komplexů v případě původce spavé nemoci, nebo umožněním rychlé, specifické a finančně nenáročné diagnostiky původců viscerální leishmaniózy.
Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce získali:
Petr Cintula z Ústavu informatiky AV ČR, v. v. i., za Soubor prací o formální fuzzy logice a matematice. Matematické struktury s vágními koncepty (tzv. fuzzy struktury) jsou široce aplikovatelné a v posledních desetiletích se intenzivně zkoumají. Autor ve svých pracích originálním způsobem definoval dvě velké třídy logik obsahující naprostou většinu známých fuzzy logik a dokázal silné obecné věty o těchto třídách; dále zavedl (případně rozvinul již existující) fuzzy logiky s mnohem větší expresivní silou, než je běžné; prozkoumal vlastnost kompaktnosti v existujících fuzzy logikách, zabýval se normálními formami a funkcionální reprezentací produktové fuzzy logiky a studoval predikátové fuzzy logiky s důrazem na teo-
rii modelů. Za vědeckou práci již získal např. Cenu Učené společnosti ČR mladým vědeckým pracovníkům, Prémii Otto Wichterleho, Hlávkovu cenu atd.
Luděk Bláha z Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., za práci Vodní květy sinic a cyanotoxiny v nádržích ČR – trendy a nové mechanismy toxicity. Autor a jeho výzkumná skupina se dlouhodobě věnují studiu ekologie a toxikologie cyanotoxinů a dalších metabolitů produkovaných v průběhu masových rozvojů vodních květů sinic (cyanobakterií). Hlavními přínosy výzkumu jsou např. identifikace dominantních producentů cyanotoxinů v ČR, unikátní poznatky o hladinách a dlouhodobých trendech výskytu cyanotoxinů v nádržích ČR (od roku 2006) a dynamice v průběhu sezon (celostátní výzkumný program) i ekotoxikologické studie sinic, které identifikovaly doposud neznámé dopady na organismy vodních ekosystémů (např. reprodukční toxicita pro fytoplankton a embryotoxicita pro obojživelníky, která může přispívat ke globálním úbytkům početnosti žab; zcela nově bylo také prokázáno, že za ekotoxicitu nejsou primárně odpovědné známé toxiny microcystiny, ale jiná neznámá polární agens).
Jan Zouplna z Orientálního ústavu AV ČR, v. v. i., za monografii Od jišuvu k Izraeli. Formování izraelských mocenských elit 1919–1949, která pojednává o počátcích izraelské státnosti během britské mandátní správy v Palestině (1920–1948). V tomto historickém kontextu se zaměřuje na ideologii hlavních společensko-politických směrů židovské komunity (jišuvu) a na jejich vztah k židovskému kulturně-náboženskému dědictví.
Srd
English
