Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > červ-srp  > Představujeme projekty

ČESKOSLOVENSKO V DOBĚ NESVOBODY

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

V rámci výzkumného projektu Grantové agentury České republiky Dějiny české společnosti v letech 1945–1989 se zaměřením na sociální dějiny vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR dosud čtyři knihy. Prvním svazkem edice Česká společnost po roce 1945 jsou Východiska, očekávání a realita poválečné doby. K dějinám české společnosti v letech 1945–1948 Lenky Kalinové, který analyzuje období, kdy se pomalu, nenápadně a po válce i logicky prosazovala nedemokratická společenská pravidla, jež nakonec vyústila v tragický rok 1948.

Studie Vyhrňme si rukávy, než se kola zastaví! Dělníci a státní socialismus v Československu 1945–1968 Petera Heumose se věnuje vztahu stalinistického komunismu a dělnictva a dělnickému organizování, ale i analýze limitů socialistické produktivity, pracovním konfliktům v letech 1948–1968, nuceným pracovním táborům či systému udávání.

Třetí svazek Proměny české společnosti 1948–1960. Část první Karla Kaplana je zevrubnou studií největších sociálních změn komunismu. Přeměna, jež nemá co do rozsahu, hloubky i rychlosti v národní historii obdoby, s sebou přinesla nejen zestátnění majetků, ale i skutečnost, že se vysokoškoláci měnili v pomocné dělníky a dělníci postupovali do vedoucích míst, rolníci utíkali do průmyslu, kde se naopak organizoval nábor pracovníků do kolektivizovaného zemědělství. A od poloviny 50. let se společnost začala členit podle příjmů a životních nákladů do nových sociálních skupin.

Čtvrtý svazek edice Cestování do ciziny v habsburské monarchii a v Československu. Pasová, vízová a vystěhovalecká politika 1848–1989 od Jana Rychlíka se věnuje dosud opomíjenému, přesto velmi závažnému tématu. Uzavření hranic po komunistickém převratu společnost dlouhodobě poznamenalo a izolovalo od demokraticky se vyvíjejícího světa a pro popis této izolace zvolil autor srovnání jednotlivých období. Rozsáhlá část příloh přináší také hlavní zákonné předpisy týkající se cestování již od r. 1848 a dokumenty z usnesení komunistických vlád a ÚV KSČ.

-red-