V roce 2006 jsme si připomněli naše nejstarší historické výročí – uplynulo 2000 let od římského vojenského tažení proti markomanskému králi Marobudovi. V roce 6 po Kr. hodlal římský císař Augustus vojenským zásahem zničit vzrůstající moc krále Marobuda, který v té době ovládal nemalou část střední Evropy. Písemné prameny zmiňují, že jádrem Marobudova území bylo Boiohaemum, čili Čechy, kde se měla rovněž nacházet jeho rezidence.
Dle římského historika Velleia Patercula měl Marobud disponovat obrovskou armádou čítající 70 000 pěších a 4000 jízdních vojáků. Na rok šest bylo proto Římany plánováno rozsáhlé a komplikované vojenské tažení, které mělo do české kotliny směřovat dvěma proudy. Část legií měla vyrazit z dnešní Mohuče a postupovat k nám podél Mohanu a Ohře, druhá část vojska vedená Augustovým adoptivním synem a pozdějším císařem Tiberiem měla zahájit tažení ve speciálně zbudovaném táboře Carnuntum, který se nacházel na Dunaji naproti Děvínu, a měla postupovat do Čech přes Moravu. Tažení však muselo být pro rozsáhlé povstání v Panonii odvoláno a Římané Marobuda nikdy neporazili.Písemné zprávy k těmto událostem jsou velmi skoupé a umožňují různé interpretace. Spektrum výkladů je dnes poměrně rozsáhlé a sahá od hypotézy, že vojenské operace fakticky zahájeny nikdy nebyly, až po předpoklad, že se římská vojska nacházela poměrně hluboko na našem (moravském) území. V této souvislosti prudce vzrůstá význam archeologického bádání, které může za určitých okolností vyplnit mezery v našich vědomostech, jež písemné prameny nikdy nebudou moci zacelit.
Nelze pochybovat o tom, že naše nejstarší historické výročí má evropský rozměr. Abychom mohli pochopit události staré dva tisíce let, jejichž ústřední postavou byla první historická postava českých dějin – markomanský král Marobud –, je nutné znát situaci v Římě za Augustova principátu. Je rovněž nezbytné studovat archeologickou situaci v české kotlině, poznávat rozsah a intenzitu germánského osídlení na širokém území od dolního Porýní po jižní Polsko a Slovensko a zároveň je nutné zhodnotit poznatky o ještě neustálené římské moci v budoucích provinciích na Rýně a Dunaji. V neposlední řadě je zapotřebí znát situaci v Panonii, kde propuklo rozsáhlé protiřímské povstání, které vlastně zabránilo Marobudově porážce.
Archeologický ústav AV ČR v Praze využil této situace k uspořádání dvou vědeckých konferencí, které si kladly za cíl připomenout toto významné výročí a současně zhodnotit stav bádání o střední Evropě na přelomu letopočtů. První konference s názvem Čechy a střední Evropa v době krále Marobuda se konala ve spolupráci s Karlovou univerzitou dne 20. 10. 2006. Orientovala se na domácí publikum, především na studenty archeologie a historie. Vedle předních českých archeologů a numizmatiků referovali o tématu i doktorandi archeologie zabývající se dobou římskou. O konferenci projevil zájem nebývalý počet účastníků, takže část posluchačů ji musela v Zelené posluchárně Univerzity Karlovy absolvovat ve stoje.
Druhá konference s názvem Mitteleuropa zur Zeit Marbods se zaměřila na mezinárodní badatelskou veřejnost a byla zařazena do cyklu sympozií Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im mittleren Donauraum. Jednalo se již o 19. sympozium této řady, v Čechách se však uskutečnilo poprvé. Na jeho pořádání se vedle Archeologického ústavu AV ČR v Praze podílel i Archeologický ústav v Brně a Archeologický ústav SAV v Nitře, Karlova univerzita v Praze, univerzity ve Vídni a Kolíně nad Rýnem a v neposlední řadě Rakouská akademie věd. Uspořádání konference rovněž podpořil Česko--německý fond budoucnosti. Setkání se konalo ve dnech 4.–8. 12. 2006 v Roztokách u Křivoklátu a zúčastnilo se ho 46 historiků, archeologů, numizmatiků i klimatologů ze šesti zemí. Celkem odeznělo 32 přednášek, které nejen zevrubně zhodnotily dosavadní výsledky bádání různých oborů, ale nezřídka představily zcela nové nálezy i interpretace a hypotézy o situaci v Evropě na přelomu letopočtů, které vyvolaly četné diskuze. Příspěvky budou publikovány v samostatném sborníku, jenž jistě vzbudí mezi evropskými badateli značnou pozornost.
Součástí konference byla i exkurze, při níž účastníci navštívili královský hrad Křivoklát, výstavu o keltských oppidech v zámku Nižbor a keltské oppidum Stradonice, které bylo na přelomu 19. a 20. století považováno za sídlo krále Marobuda.
Vladimír Salač,
Archeologický ústav AV ČR v Praze