Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > únor  > z Bruselu

MINISTRYNĚ SCHAVAN: NE SUBVENCE, ALE INVESTICE DO VÝZKUMU

Obrázek k článku Obrázek k článku 

Sedmý rámcový program EU pro vědu a výzkum, který začal letošním rokem a potrvá následujících sedm let, byl postupně zahájen v jednotlivých zemích EU. Spolková republika Německo, jakožto nová předsednická země EU, představila tento významný komunitární program 15. ledna 2007 v Bonnu s patřičnou okázalostí, když do bývalých prostor Spolkového parlamentu sezvala půl druhého tisíce účastníků z řad evropské výzkumné komunity.

Rámcové programy mají pro Německo čím dál větší význam. Není divu – německé instituce jsou zastoupeny v 80 % mezinárodních výzkumných týmů, které obstojí v soutěži a získají na svůj výzkumný projekt příspěvek z rámcových programů EU. Ročně tak z rozpočtu RP putuje téměř jedna miliarda eur do německých institucí.
Co to znamená v národním kontextu? Prostředky, které německé instituce obdrží z rámcových programů, odpovídají zhruba 5,5 % státních výdajů na VaV v Německu – tedy výdajů jak na národní úrovni, tak jednotlivých spolkových zemí. Ač se toto číslo může zdát nízké, podíváme-li se na prostředky, které vydá německé Spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum (BMBF) na financování výzkumných projektů, zjistíme, že prostředky, jež německé instituce z rámcových programů EU získaly, dosahují 50 % těchto výdajů.

Snaha o zvýšení konkurenceschopnosti
Annette Schavan, německá ministryně pro vzdělání a výzkum, varuje před tím, aby byly rámcové programy vnímány pouze jako dotační mechanismus. Prostředky, které Evropa dává na výzkum a vývoj, by neměly být chápány jako subvence, ale jako investice. Od investic se očekává, že z dlouhodobého hlediska přinesou užitek.
Ač se to málokdy zdůrazňuje, základním cílem rámcových programů EU (stanoveným ve Smlouvě o ES), je podpora vědecké a technologické základny evropské ekonomiky a zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti Evropy. Z tohoto důvodu je z prostředků RP z velké většiny financován výzkum v předem definovaných oblastech. A to zejména výzkum s mezinárodním prvkem, neboť i evropská výzkumná politika by se měla řídit zásadou subsidiarity. Výjimkou je nově podpora výzkumu "na hranici lidského poznání", u kterého není podmínkou mezinárodní spolupráce ani výzkum v předem definovaných oblastech.

Mezinárodní spolupráce
Právě mezinárodní spolupráce je důležitým pilířem německé vědeckovýzkumné politiky. Jak se píše ve Spolkové zprávě o výzkumu z roku 2006, může Německo prostřednictvím spolupráce a výměnných procesů integrovat mezinárodně dostupné znalosti a technologické know-how do národních inovačních procesů a zlepšit přístup k mezinárodním výzkumným infrastrukturám a výzkumným trhům. Mezinárodní spolupráce tedy není jen politickým sloganem, ale ekonomickou nutností.
Není nezajímavé, že v roce 2006 Německo zahájilo marketingovou kampaň zaměřenou na určité země s vysokým technologickým potenciálem s cílem prezentovat Německo jako zemi s atraktivní výzkumnou kapacitou, a posílit tak vzájemnou vědeckovýzkumnou kooperaci. Jako první cílová země byla pro tuto kampaň vybrána Jižní Korea.
V evropském prostoru byla spolková vláda aktivním účastníkem jednání o podobě a podmínkách účasti nového 7. rámcového programu EU pro VaV. Úspěch německé účasti v rámcových programech EU je dán také tím, že německá národní politika výzkumu je dlouhodobě koordinována s cíli vědeckovýzkumné politiky na evropské úrovni. Dalším z faktorů je kvalitní systém podpory potenciálních účastníků v RP. Během minulých let vznikla hustá síť poradenských institucí, které si zdravě konkurují. Kromě poradenských sítí na národní úrovni a na úrovni jednotlivých spolkových zemí má téměř každá vědeckovýzkumná instituce (mnohé firmy nevyjímaje), svého "EU referenta", který se specializuje na projektovou podporu pro evropské programy.

7. rámcový program – a co dál?
Před sedmi lety vyhlásila Evropská komise budování Evropského výzkumného prostoru (ERA). Jedná se o určitý ekvivalent společného trhu se zbožím a službami, tedy prostor bez hranic v oblasti vědy a výzkumu. Nyní, když byl v lednu 2007 úspěšně nastartován 7. RP, jehož příprava a schvalování zabralo Komisi několik let, je třeba si klást otázku, co dál. Evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik v této souvislosti v Bonnu uvedl: "Je potřeba se podívat, jak jsou věda, výzkum a inovace organizovány v jednotlivých členských zemích. Je nutné zjistit, jak Evropský výzkumný prostor (ERA) funguje, jaké jsou překážky ve volném pohybu výzkumníků a ve využití finančních zdrojů." Snahou Komise v příštích letech bude tedy upevnit a posílit Evropský výzkumný prostor. Jedním z konkrétních kroků bude vypracovat za podpory německého předsednictví příručku o tom, jak zkombinovat prostředky ze strukturálních fondů a 7. rámcového programu pro VaV v případě investic do výzkumných infrastruktur. Toto téma je aktuální zejména pro Českou republiku.

Změna je možná
Němečtí kolegové zabývající se vědní politikou vzpomínají, že Německo se začalo v rámcových programech aktivně politicky angažovat až během 5. rámcového programu, tedy zhruba 15 let poté, co tato forma evropské spolupráce začala. Následný nárůst německé účasti v RP byl markantní. Je vidět, že pokud existuje dostatečná politická vůle a dlouhodobá podpora, je možné zvýšit během několika málo let účast v rámcových programech, která je v případě českých subjektů stále nízká.

Marie Kolmanová,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR