Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > říjen  > Věda a výzkum

ICPIG PODRUHÉ V PRAZE

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Téměř po 34 letech se do Prahy vrátila jedna z největších mezinárodních konferencí pokrývající široké spektrum problémů spojených s fyzikou plazmatu a s fyzikou jevů v ionizovaných plynech. XXVIII International Conference on Phenomena in Ionized Gases (ICPIG), kterou zorganizoval Ústav fyziky plazmatu AV ČR ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT a Matematicko-fyzikální fakultou UK, se letos uskutečnila v Top Hotelu Praha ve dnech 15.–20. července. Konference se konala pod patronací International Union of Pure and Applied Physics (IUPAP), který byl současně jejím nejvýznamnějším sponzorem, a pod záštitou primátora hlavního města Prahy Pavla Béma.

První z řady konferencí ICPIG uspořádal v roce 1953 její zakladatel Hans von Engel se svou výzkumnou skupinou v Oxfordu. Počínaje tímto rokem se konference ICPIG staly tradičním místem, na kterém se setkávají špičkoví vědci, aby prezentovali nejnovější výsledky své badatelské práce. V září roku 1973 se konference poprvé konala v bývalém Československu v Praze. Poslední setkání se uskutečnila v roce 2001 v Nagoji (Japonsko), v roce 2003 v Greifswaldu (Německo) a v roce 2005 v Eindhovenu (Holandsko).

Ve srovnání s předchozími ročníky přinesl letošní pražský ICPIG několik novinek. Mezinárodní vědecký výbor konference se po mnoha letech rozhodl změnit strukturu prioritních témat. Tradiční schéma reflektovalo víceméně historický vývoj v oboru. První ročníky se převážně orientovaly na problematiku související s termojadernou fúzí. S rozvojem specializovaných „fúzních“ konferencí se ICPIG více soustředila na fundamentální problémy fyziky plazmatu a následně, v souvislosti s rozvojem polovodičového průmyslu, na výboje v elektronegativních plynech. V posledních letech se objevila řada nových aplikací založených na využití nerovnovážného plazmatu generovaného za atmosférického tlaku. Historická struktura tak byla nahrazena novým schématem a seznam konferenčních prioritních témat se nyní skládá ze čtyř hlavních sekcí (A. Fundamentals; B. Modelling; C. Simulation and Diagnostics; D. Plasma Sources and Discharge Regimes), přičemž každá je strukturována do několika subsekcí, jež plně odrážejí současné trendy.

Konferenční materiály byly poprvé publikovány ve formě tištěného sborníku Book of Abstracts doprovázeného Full-Papers CD-Proceedings. Veškeré příspěvky recenzovali členové místního organizačního výboru za značné pomoci národního poradního výboru.

Na slavnostním zahájení přivítali účastníky konference v Kongresovém centru Top Hotelu Praha jak zástupci pořadatelů a mezinárodního vědeckého výboru, tak i zástupce IUPAP a pražského magistrátu. Na místě se zaregistrovalo celkem 639 vědců z 51 zemí. Vědecký program nabídl účastníkům celkem 53 přednášek předních expertů z oboru a 618 příspěvků prezentovaných ve formě posterů. Českou vědu mezi zvanými řečníky reprezentovali Karel Jungwirth (Fyzikální ústav AV ČR) a Petr Lukeš (Ústav fyziky plazmatu AV ČR).

Úvodní plenární přednášky předznamenaly témata, která konferenci ICPIG 2007 jasně dominovala: Non-equilibrium plasma and microplasmas at high pressures a Plasma power and pulsed power technology, particle sources. Leanne C. Pitchford (LAPLACE, Toulouse, France) přednášela o vlastnostech elektrického MHCD mikrovýboje (Micro Hollow Cathode Discharge) generovaného za atmosférického tlaku v malé dírce, jež je vytvořena v sendvičové elektrodové struktuře – katoda/dielektrikum/anoda – stejnosměrným napětím řádu 102 V. MHCD mikrovýboj charakterizují geometrické rozměry 10–100 mikrometrů, hustota energie ~100 kW/cm3 a koncentrace volných elektronů dosahující 1015 cm–3. Tyto mikrovýboje jsou účinným generátorem radikálů a reaktivních částic. Paralelní uspořádání několika set mikrovýbojů se intenzivně studuje jako zdroj plošného reaktivního plazmatu. Cristophe O. Laux (École Centrale, Paris, France) se zabýval možným využitím periodických nanosekundových vysokonapěťových výbojů pro snížení produkce oxidů dusíku při současném zvýšení energetické účinnosti procesu spalování chudých směsí. Kritickým parametrem se v tomto případě ukazuje opakovací frekvence vysokonapěťových pulsů, která musí být vysoká (~100 kHz) natolik, aby v daném prostředí dostatečně kompenzovala rychlost rekombinace chemicky reaktivních částic. Tuto ideu lze využít především ve spojení s vývojem nové generace leteckých motorů.

Druhý pracovní den konference zcela ovládly dva monotematické workshopy. Pavel Šunka (Ústav fyziky plazmatu AV ČR) organizoval workshop Pulsed Electrical Discharges in water: fundamentals and applications, jenž byl zaměřen na fundamenty impulsních výbojů iniciovaných ve slabě vodivých vodných roztocích včetně potenciálních ekologických a biologických aplikací. Karel Koláček (Ústav fyziky plazmatu AV ČR) uspořádal workshop Physics and applications of high-current capillary discharges, který se zabýval možným využitím impulsních kapilárních výbojů pro generaci jak nekoherentního, tak i koherentního záření v oblasti měkkých X-ray (~10 nm).

Závěrečným dnům dominovalo slavnostní udílení cen. Za vynikající celoživotní výsledky v oboru fyziky plazmatu a ionizovaných plynů obdržel cenu Von Engel Prize Noriyoshi Sato, emeritní profesor Tohoku University, Japonsko. Poprvé bylo uděleno i ocenění ECA – IUPAP Early Career Award in Plasma Physics, jež je určeno mladým vědeckým pracovníkům, kteří dosáhli vynikajících výsledků v oboru fyziky nízkoteplotního plazmatu. Jeho prvním nositelem se stal Pascal Chabert z École Polytechnique, Palaiseau, Francie. Letošní novinkou se v neposlední řadě stalo udílení tří cen za nejlepší práce studentů, tzv. Plasma Processes & Polymer Awards, které sponzorovalo nakladatelství Wiley-VCH.

Závěrem lze konstatovat, že jedna z nejprestižnějších konferencí týkající se fyziky plazmatu a fyziky jevů v ionizovaných plynech v Praze úspěšně završila řadu změn započatých na předchozích setkáních, to příští se bude konat v městě Cancún v Mexiku.

Milan Šimek,
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.,
předseda místního organizačního výboru