Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > září  > Obsah, úvodník

ZÁMEK PLNÝ VĚDCŮ

Obrázek k článku 

"Jestli byl Shakespeare velký básník? Dva zámky plné spisovatelů!" Tahle slova říkal v jedné ze svých slavných předscén na prknech divadla ABC koncem padesátých let minulého století Jan Werich, a narážel tak na pozoruhodnou velkorysost, s jakou tehdejší socialistický stát rozdával někdejší šlechtické majetky různým představitelům "lidové" moci a kultury – nejen spisovatelům, kteří se usídlili v někdejším sídle Colloredo-Mansfeldů na Dobříši, ale i vojákům a Svazarmu, odborovým organizacím, domovům důchodců nebo jednotným zemědělským družstvům. Ze stovek zámků byly odvezeny vzácné mobiliáře do skladů, kde je postupně ničily chlad a voda, knihovny do sklepů a archivy do sběru, a pokud některá z těchto vznosných a výstavných budov postavených k reprezentačním účelům dostala za své nové pány právě spisovatele nebo důchodce, mohla si gratulovat, protože tak měla zaručeny alespoň občasné opravy a jakous takous úctu ke svému kulturnímu významu – desítky jiných se v rukou vojáků, esenbáků a jézéďáků nezadržitelně měnily ve vybydlené ruiny…

Také vědcům se tehdy dostalo nových zámků, a nezapomnělo se ani na Československou akademii věd, jež se záhy po svém vzniku v roce 1952 dočkala přidělení někdejšího pachtovského zámku v Liblicích, který byl po válce zabaven Thun-Hohensteinům; za tento dar se akademie odvděčila v listopadu 1953 vědeckou konferencí o Stalinově vědeckém díle a dalšími uvědomělými akcemi. Jenže naštěstí nezůstalo jenom u nich, a jestliže listujeme v análech naší vědy, záhy k svému překvapení zjistíme, že pojem "Liblice" se vyskytuje s velmi pozitivními konotacemi ve vývoji téměř každého vědního oboru u nás: plazmová fyzika, geofyzika, logika, psychologie, akustika, entomologie, komeniologie… Ve všech těchto a mnoha dalších oborech jsou Liblice spojeny zpravidla s mezinárodním symposiem nebo kolokviem, na němž došlo k tak výraznému posunu ve vývoji disciplíny, že se ono někdejší liblické setkání stalo v daném oboru mezníkem i legendou, i když se mu třeba nedostalo takové mediální proslulosti jako oné kafkovské konferenci v Liblicích v květnu 1963. Jestliže se tedy dnes má dostat symbióze mezi liblickou barokní stavbou a Akademií věd nového posvěcení, je opravdu na co navazovat.

Antonín Kostlán