Za podpory Filosofického ústavu Akademie věd České republiky se ve Velkém Meziříčí ve dnech 22.–24. června 2007 uskutečnil první ročník Evropského festivalu filosofie, jehož mottem se stalo téma změny a stálosti. Hlavním cílem netradičně pojaté akce bylo přiblížit filosofii a příbuzné obory širší veřejnosti. V programu vystoupilo na dvě desítky domácích i zahraničních přednášejících a festivalové dění doplnila řada doprovodných akcí.
Myšlenka uspořádat festival filosofie se zrodila před sedmi lety v italské Modeně, kde se v roce 2001 uskutečnil vůbec první ročník této původně národní akce. Italští pořadatelé založili tradici festivalu se záměrem oslavit filosofii a literaturu. Jejich cílem bylo přenést tyto obory z akademického prostředí do ulic, kaváren, na tržiště a náměstí a v přirozeném prostředí města přímo oslovit a zaujmout vnímavé posluchače, zvláště mladé lidi. Díky finanční podpoře poskytnuté z programu Evropské unie Kultura 2000 (v celkové výši 180 000 eur) mohl v letošním roce festival poprvé překročit hranice Itálie. Novými partnery evropského projektu se staly francouzské město Saint Emilion a české Velké Meziříčí. Zapojení francouzské a české strany znamenalo podstatnou změnu programového schématu festivalu, jenž se v roce 2007 premiérově stal putovní akcí s reciproční účastí zahraničních přednášejících.První zastávkou letošní festivalové pouti se stalo ve dnech 26.–27. května malebné akvitánské městečko Saint Emilion, které je jako jedinečná městská památková zóna z doby středověku zapsáno mezi klenoty světového kulturního dědictví UNESCO. Téma francouzské části festivalového programu úzce souviselo právě s charakterem a polohou města Saint Emilion, jež se rozprostírá v srdci proslulé vinařské oblasti. Filosofické reflexe se zde koncentrovaly na tematiku smyslů. V takto pro návštěvníky atraktivně zaměřeném programu vystoupily mimo jiné i takové osobnosti evropské filosofické obce jako Franćois Jullien, Jean-Luc Marion, Tullio Gregory, Raphael Enthoven. V přednášce Cítit…pociťovat se k hlavnímu tématu například vyjádřil i známý francouzský fyziolog Jean-Didier Vincent. Nevšední zážitky hostů z festivalového dění, jež se odehrávalo ve skutečně širokém spektru prezentačních formátů – od přednášek, filosofických dílen, pouličních debat, až po veřejná čtení –, umocňovalo i prostředí unikátního středověkého města (skutečně živoucího muzea pod širým nebem), jež samo o sobě působilo na "smysly" návštěvníků podmanivým dojmem. Francouzští pořadatelé, v prvé řadě Město Saint Emilion a Region Akvitánie, tak mohli být s reakcemi publika i s prvními ohlasy na průběh festivalu spokojeni.
V červnu se ohnisko festivalového dění přesunulo na Českomoravskou vysočinu, do Velkého Meziříčí. Akce se zde uskutečnila především díky nevšední iniciativě českých pořadatelů – města Velkého Meziříčí, jeho příspěvkových organizací, zájmových útvarů a mnoha dobrovolníků. K hlavním partnerům festivalu patřily především Kraj Vysočina, Ministerstvo kultury České republiky a Filosofický ústav AV ČR jako hlavní garant filosofických sekcí festivalového programu. Pořadatelé zvolili za ústřední téma problém změny a stálosti. Není jistě nutno zdůrazňovat, že toto festivalové "motto" nemá zásadní relevanci jen pro samo historické město Velké Meziříčí (v r. 1408 udělení plných městských práv) ležící snad až symbolicky ve stínu známého technického díla, 76 metrů vysokého dálničního mostu klenoucího se přes údolí řeky Oslavy, ale i pro českou společnost jako celek.
Program velkomeziříčského festivalu byl rozvržen do tří dnů. V pátek 22. června uvedl filosofickou část festivalu děkan Filosofické fakulty Masarykovy univerzity Josef Krob přednáškou na téma Filosofie a kosmologie. Od obrazu statického světa k pojetí dynamického vesmíru. O další filosoficky laděný výstup se v "zahřívacím" dnu festivalu postaral Divadelní soubor Filosofické fakulty Masarykovy univerzity tvořený profesory a studenty, který s velkým úspěchem u publika sehrál představení Jan Hus a Stanislav ze Znoyma parodující známé historické události v kontextu tehdejší filosofie, především problematiky sporu o univerzálie. Páteční program zakončilo autorské čtení Petry Dvořákové z knihy Proměněné sny, za niž získala v roce 2007 cenu Magnesia Litera za publicistiku.
V sobotu dopoledne se na nádvoří meziříčského zámku konal blok vystoupení zahraničních hostů, který zahájila Marta Fattori (děkanka fakulty filosofie Univerzity La Sapienza v Římě) přednáškou Změna a stálost: Labyrint světa J. A. Komenského mezi Erasmem a Leibnizem. Dále v této části vystoupily Beatrice Vicaire (Francie, v současné době působí na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity) s přednáškou na téma Změna a stálost v systému francouzské výchovy a Ilios Yannakakis (Univerzita v Lille) s přednáškou Podřízenost v totalitním režimu nebo morálka odporu – etika disentu. Odpoledne vystřídali zahraniční hosty na zcela zaplněném zámeckém nádvoří zástupci domácí filosofické obce. V programu vystoupili Erazim Kohák (Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR a Filosofické fakulty Univerzity Karlovy) s přednáškou na aktuální téma Masaryk, Patočka…a co dál?, Michael Hauser (Filosofický ústav AV ČR) s prezentací věnovanou dílu Karla Kosíka, Petr Horák (Filosofický ústav AV ČR) pohovořil na téma Filosofie a EU a Petr Bližkovský (ředitel Odboru pro ekonomiku a regionální politiku Generálního sekretariátu Rady Evropské unie) zaujal přednáškou Změna a stálost v evropském kontextu. Program zakončilo autorské čtení básní Sylvie Richterové (profesorka české a slovenské literatury na univerzitě La Sapienza v Římě) Poezie na boží poušti v nádherném prostoru špitálního kostelíku sv. Kříže.
V neděli se těžiště festivalového dění přesunulo ze zámeckých prostor do města, konkrétně na atrium kina Jupiter na historickém velkomeziříčském Náměstí. Tato část programu již probíhala zcela v režii vědeckých pracovníků Filosofického ústavu AV ČR. Dopoledne bylo věnováno přednáškám a diskusím vztahujícím se především k problematice analytické filosofie. Přednášky v této sekci proslovili Tomáš Hříbek (Pojem soukromého vlastnictví), Vladimír Havlík (Relativismus a fundamentalismus ve filosofii vědy), Juraj Hvorecký (Teorie vědomí) a David Svoboda (Předmět smyslového poznání). Odpolední blok zahájila panelová diskuse s Miroslavem Pauzou na téma Masarykova filosofie češství a dnešek. Na závěr festivalu byla zařazena sekce věnovaná aristotelsko-scholastické filosofii, v níž zazněly přednášky Daniela Heidera – František Suárez (1548–1617) a jeho Metafyzické Disputace (1597), Petra Dvořáka – Dilema svobody a nutnosti z hlediska metafyziky a filosofické logiky a Pavla Blažka – Manželství a panictví ve středověké filosofii.
Vlastní filosofický program ve Velkém Meziříčí doplnila celá řada doprovodných akcí určených pro nejširší veřejnost. Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně byla v zámeckém parku a na nádvoří zámku instalována výstava florálních objektů. Výstavu doprovázela i přednáška zahradních architektů Markéty a Petra Veličkových z ateliéru Wellgard na téma Změna a stálost v zahradní tvorbě Evropy. Architektura se dostala ke slovu i v šíře koncipovaném diskusním fóru nazvaném Změna a stálost v architektuře a krajině, které se konalo v renesančním paláci luteránského gymnázia vystavěném paní Alinou Meziříčskou z Lomnice roku 1578. Ve vskutku reprezentativně zastoupeném fóru vystoupili architekti Ivar Otruba, Vlado Milunič, Zdeněk Trefil, Lubomír Rychtár, Václav Babka, David Prudík a Petr Velička. Součástí festivalu byla rovněž přehlídka filmů, koncertní vystoupení, literární soutěž, a také prodejní výstava publikací dvou předních českých nakladatelství specializovaných na filosofickou literaturu, nakladatelství Filosofia a Oikoymenh.
Ve dnech 14.–16. září dospěje filosofický festival do posledního bodu své cesty, severoitalské Modeny, kde bude letošní festivalová pouť symbolicky zakončena návratem zpět na místo jeho zrodu. Italská část programu se zaměří na téma vědění, jeho roli v různých kulturách a společnostech, reflexi způsobu jak se uchovává a přenáší; sledován má být rovněž vztah vědění ke svobodě a demokracii, zkušenosti a pravdě. Účast na modenském festivalu přislíbili např. Remo Bodei, Umberto Galimberti, Salvatore Natoli, Umberto Curi, Marc Augé, Zygmunt Bauman, Barbara Cassin, Franćois Jullien a Anthony Appiah. Široce pojaté přemítání o vědění budou doprovázet výstavy a instalace (včetně výstav fotografií Lewise Baltze a prací Josepha Kosutha, oba patří mezi významné soudobé konceptuální umělce), dále přehlídky filmů, koncerty, hry, cesty vlakem ve společnosti filosofů či již z minulých let známá "cucina filosofica" organizovaná Tulliem Gregorym. Jako první akce svého druhu v Itálii se bude filosofický festival konat pod záštitou prezidenta Italské republiky. I letos bude centrem festivalového dění proslulé modenské náměstí Piazza Grande zapsané díky své románské katedrále a originální zvonici mezi památky UNESCO.
Již v tuto chvíli je možno konstatovat, že se myšlenka italských organizátorů na návrat filosofie na agoru v obou nově zapojených zemích dočkala velmi pozitivního přijetí a nezbývá než doufat, že se letošním ročníkem založenou tradici putovního evropského filosofického festivalu podaří udržet i v příštích letech. Pokud by uspěl záměr italských koordinátorů projektu zformulovaný pro příští rok, rozšířit festival do dalších zemí Evropské unie (rozjednána je v současné době účast Belgie a Portugalska), je jisté, že by se filosofický festival mohl v budoucnu stát vysoce prestižním podnikem s celoevropským dosahem.
Podrobný program prvního ročníku Evropského festivalu filosofie i další informace o akci jsou dostupné na http://www.europeanfestivalofphilosophy.eu/.
Ondřej Ševeček,
Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
English
