Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > září  > Věda a výzkum

ASTRONOMICKÝ DEN V AKADEMII

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Český národní komitét astronomický pod patronací generální ředitelky ESO Catherine Cesarsky a předsedy AV ČR Václava Pačesa uspořádal 8. června 2007 v budově Akademie věd ČR Informační den Evropské astronomické observatoře (ESO) pro český průmysl. (Česká republika se stala součástí ESO 1. ledna tohoto roku.) V témže dni bojoval astronomický dorost hned ve vedlejším sále o vítězství ve 4. astronomické olympiádě.

Astronomie v 21. století se snaží odpovídat na otázky, jak vznikají planety, jak se na nich vyvíjí život a jak se vyvíjí sluneční soustava. Přesně to zkoumá Evropská astronomická observatoř, která vznikla jako mezivládní organizace na základě mezinárodní konvence před 45 lety (1962) a v Praze ji v červnu představil ředitel sekce vztahů s veřejností Claus Madsen. Zdůraznil, že mimo svých vědeckých aktivit se ESO velmi důsledně věnuje vzdělávání mládeže a studijním výměnám, a zároveň astronomii aktivně a úspěšně popularizuje nejširší veřejnosti. Však to také dokázaly postery a plakáty ESO vystavené při příležitosti informačního dne na dokonalých stojanech s výborným osvětlením. Pro zajímavost lze uvést, že finančně se na ESO největší měrou podílí Německo, Anglie a Francie.

Ředitel divize dalekohledových systémů Roberto Gilmozzi vysvětlil, proč mají evropští astronomové observatoř na opačné polokouli v chilské poušti Atacama. Právě zde ve výšce několika tisíc metrů nad mořem daleko od civilizace jsou totiž ideální podmínky a viditelnost a počasí dovolí do vesmíru nahlížet více než 300 nocí ročně. Ve své druhé přednášce zdůraznil, že v současné době zažíváme "revoluci" v citlivosti přístrojů – technologie se vyvíjejí daleko rychleji, než se předpokládalo. S vývojem nových technologií seznámil přítomné ředitel divize technologií Martin Cullum.

Pro projekt radioteleskopů Alma (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array), který představil jeho ředitel Hans Rykaczewski, bylo nutno nejprve postavit 50 km dlouhou a 14 až 19 m širokou silnici pro speciálně zkonstruované vozidlo o 1344 koních, které bude dopravovat velmi přesné radioteleskopy do výše 5000 m n. m. První anténa dorazí do výzkumného centra Alma již v tomto roce. Dlužno podotknout, že v místě není ani voda, ani elektřina. Projekt 64 superpřesných antén byl zahájen loni a plně provozuschopný má být v roce 2012. Účastní se ho nejen evropské státy, ale od roku 2004 také Japonsko. Alma poskytne naprosto ojedinělé zobrazení na submilimetrových vlnových délkách. O virtuální observatoři pohovořil ředitel divize správy dat a operací Paolo Padoan, jehož vystřídala Laura Comendador Frutos s prezentací způsobu výběrových řízení a dodávek ESO.

Odpoledne se představily firmy z České republiky, které by potenciálně mohly s evropskou observatoří spolupracovat.

Po celý den probíhalo v přilehlém sále finálové klání starší kategorie čtvrtého ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádala Česká astronomická společnost.

Účastníkům finále předal diplomy a odměny prof. Petr Kulhánek z Českého vysokého učení technického, který pro ně přednesl přednášku Vzájemný vztah Země a Slunce.

Olympiádu završila vzácná příležitost, kdy se studenti za doprovodu předsedy Českého národního komitétu astronomického a předsedy Rady pro zahraniční styky Akademie věd ČR Jana Palouše setkali s vrcholnými přestaviteli Evropské jižní observatoře, která se možná pro mnohé stane v budoucnu i jejich pracovištěm.

MARINA HUŽVÁROVÁ