Dvorská kultura ve středověku je nejčastěji spojovaná s pojmy rytířství a kurtoasie. Oba fenomény se v našich zemích výrazně projevily zvláště ve 13. století a nejčastěji jsou spojovány s pořádáním rytířských turnajů, přednesem milostné poezie či tvorbou epických románů o dobrodružných cestách rytířů kulatého stolu. Tyto projevy ale tvořily jen vrchol životního stylu nejvyšších společenských vrstev, o nichž nám barvitě vyprávějí kronikářské záznamy. Recepce tehdejší módy, která k nám proudila přes německé země z Francie, nacházela vlastní podmínky pro rozvoj především na dvorech posledních přemyslovských králů.
Všechna fota: Blanka Šubecová, HÚ AV ČR
Zájem o výzkum panovnických či obecně vladařských dvorů a rytířské kultury je v rámci historické vědy patrný zejména v západoevropské (francouzské a německé) historiografii. Přestože v domácí literatuře nalezneme dílčí studie ke dvorské problematice již od sedmdesátých let minulého století, nebyl fenomén panovnického dvora a jeho kultury ve středověku doposavad uceleně zhodnocen. Rovněž výsledky zahraničních studií stav českého dvorského prostředí – s výjimkou doby Karla IV. – výrazně nehodnotí. Nejedná se přitom o problematiku, kde by našla uplatnění pouze klasická historická věda a příbuzné obory, jako jsou například archivní studia, dějiny umění nebo archeologie. Z hlediska badatelského přístupu je nutné využít též sociologie, antropologie i dalších společensko-kulturních věd. Představíme-li si dvůr v jednoduché definici, uvidíme hierarchicky organizované společenství v čele s vůdčí osobností – panovníkem. Současně jde o strukturovaný sociální organismus, jenž byl centrem vládní moci, správy země, reprezentace, kultury i umění. Vyznačoval se navíc zvláštními normami chování v rámci vnitřní i vnější komunikace a životního stylu. Vedle interdisciplinární spolupráce, kterou lze při studiu dvorského života uplatnit, vykazuje problematika nepřehlédnutelnou „nadčasovost“. Výsledky dosažené na tomto poli v širokém časovém rozmezí od dvorů faraónů, přes středověk a raný novověk jsou srovnatelné například s informacemi, které máme k dispozici o fungování a organizaci dvora etiopského císaře z druhé poloviny sedmdesátých let dvacátého století. Na příkladu dvorské společnosti proto lze nejen ověřit, ale také nově formulovat například modelová schémata lidského chování, vývoje správních struktur a recepce kulturních vzorců.
Ředitelka Historického ústavu AV ČR Svatava Raková (uprostřed) a Lenka Bobková z Ústavu českých dějin FF UK zahajují mezinárodní vědecké kolokvium Dvory a rezidence II. 18.–19. 10. 2007, vpravo Dana Dvořáčková (Praha).
Ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka a Josef Žemlička z Historického ústavu AV ČR zahajují kolokvium Dvory a rezidence III. 4.–5. 2. 2009.
Grantový projekt Recepce dvorské kultury v českých zemích raného a vrcholného středověku se z uvedených důvodů zaměřuje na studium vzniku a projevů dvorské kultury v českých zemích. Hlavní část výzkumu představuje sledování vývoje panovnického dvora a chování dvorské společnosti (dvořanů i služebnictva) do závěru přemyslovské epochy – tedy do počátku 14. století. Badatelský záměr řešitelů vymezují tři elementární metodické postupy. Výchozí je postižení strukturálně-personálního složení pražského přemyslovského dvora do roku 1306. Následuje společensko--reprezentativní charakteristika při hodnocení dějových souvislostí, která přibližuje běžné i sváteční dění dvorského života. Poslední je prostorové hodnocení ve vztahu k rezidenci nebo jinému sídlu či dvoru na cestách. Dvůr tak nesledujeme pouze jako centrum politické moci, ale také jako sociální systém ve vzájemné komunikaci na všech úrovních jeho hierarchie, kde se různou měrou profilují motivace jednotlivců a zájmy dvorských klik.
Na vrcholu pomyslné pyramidy dvora stál panovník obklopený rodinou. Jejich privátní život a domácnost tvořily jádro dvora jak v době všedních dnů, tak v průběhu zemských svátků a dvorských slavností. Výkon moci se odehrával na pozadí formálních pravidel, stále promýšlené symboliky a rituálů dotvářejících dvorský ceremoniál. Všední dny střídaly slavnostní okamžiky, jež přinášely vrcholné chvíle v životě jednotlivce i celé společnosti. Moc, lesk a duchovní náboj dvora přitahoval nejen společenské elity, ale dával prostor vzdělancům, umělcům a nezřídka též jednotlivcům z nižších společenských vrstev. Vybrané způsoby, rytířské myšlenky a ideály ovlivňovaly dvorskou společnost, určovaly její kritéria, stávaly se zdrojem zábavy a stejně tak inspirací v mecenášství a umění. Zároveň také v modifikovaných formách prostupovaly do dalších vrstev společnosti, například k pražským měšťanům.
Diskuze prvního dne zasedání III. mezinárodního kolokvia; diskutující: (zleva) Jan Zelenka (Praha), Lars-Arne Dannenberg (Drážďany), Josef Žemlička (Praha), Laura Branderová (Bamberg)
Vedle výzkumné práce řešitelů (Dana Dvořáčková--Malá a Jan Zelenka), která v roce 2010 vyústí v samostatnou monografii, bylo do grantového výzkumu začleněno diskuzní fórum na téma Dvory a rezidence ve středověku. Jedná se o mezinárodní kolokvia, která Historický ústav AV ČR, v. v. i., zorganizoval již v roce 2005. Na prvním kolokviu, na němž zazněly příspěvky 17 referentů, se jako spolupořadatel podílel Ústav českých dějin FF UK. Diskusní fórum tehdy u nás poprvé programově otevřelo prostor pro prezentaci badatelských výsledků se zaměřením na dvorskou a rezidenční problematiku ve středověkém období, a to nejen z českých zemí. Druhé zasedání v roce 2006, pod názvem Skladba a kultura dvorské společnosti, se již záměrně soustředilo na složení a projevy dvorské kultury panovnických, šlechtických a církevních dvorů. Při dvoudenním zasedání zaznělo celkem 26 referátů – opět s mezinárodní účastí (bylo organizováno ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK a Archivem hlavního města Prahy). Badatelské výstupy kolokvií publikovalo nakladatelství HÚ AV ČR v odborném vědeckém periodiku Mediaevalia Historica Bohemica (2006, 2008), v řadě Supplementa.
V pořadí třetí mezinárodní kolokvium Dvory a rezidence ve středověku. Všední a sváteční život na středověkých dvorech se již konalo v rámci grantového projektu a uskutečnilo se 4.–5. února 2009 pod záštitou HÚ AV ČR; opět ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy a Ústavem českých dějin FF UK. Na bohatě zastoupeném mezinárodním zasedání odborníci přednesli celkem 32 referátů. Vedle domácích účastníků se představili badatelé z Polska, Slovenska, Německa a Lucemburska. Kolokvium se tematicky orientovalo na všední a sváteční život na středověkých dvorech a ve čtyřech blocích obsáhlo problematiku mechanismů světské či duchovní moci v prostředí středověkého dvora, projevy dvorského ceremoniálu, úlohy vzdělanců a významu elit na dvoře i konkrétních slavností či všedního dění. Spektrum referátů představilo témata v celoevropském měřítku – na příkladech anglického či francouzského království, lucemburského vévodství, Svaté říše římské a polského, českého i uherského království.
Mezinárodního zasedání se zúčastnili mezi jinými (zprava druhá řada) Michel Pauly a Michel Margue (Lucemburk), zleva v popředí Wojczech Iwanczak (Kielce) a Ivan Hlaváček (Praha).
Pro propagaci grantového projektu i diskuzního fóra mezinárodních kolokvií vznikly internetové stránky projektu v české, německé a anglické jazykové mutaci http://www.dvory-a-rezidence.cz. Představují nejenom celý grantový projekt obou řešitelů, ale informují také o připravovaných akcích, vydaných publikacích z minulých kolokvií, zpřístupňují výběrový seznam literatury a pramenů a vybrané články některých badatelů. Současně poskytují i odkazy na zahraniční webové stránky s obdobnou tematikou.
DANA DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ a JAN ZELENKA,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Všechna fota: Blanka Šubecová, HÚ AV ČR
Zájem o výzkum panovnických či obecně vladařských dvorů a rytířské kultury je v rámci historické vědy patrný zejména v západoevropské (francouzské a německé) historiografii. Přestože v domácí literatuře nalezneme dílčí studie ke dvorské problematice již od sedmdesátých let minulého století, nebyl fenomén panovnického dvora a jeho kultury ve středověku doposavad uceleně zhodnocen. Rovněž výsledky zahraničních studií stav českého dvorského prostředí – s výjimkou doby Karla IV. – výrazně nehodnotí. Nejedná se přitom o problematiku, kde by našla uplatnění pouze klasická historická věda a příbuzné obory, jako jsou například archivní studia, dějiny umění nebo archeologie. Z hlediska badatelského přístupu je nutné využít též sociologie, antropologie i dalších společensko-kulturních věd. Představíme-li si dvůr v jednoduché definici, uvidíme hierarchicky organizované společenství v čele s vůdčí osobností – panovníkem. Současně jde o strukturovaný sociální organismus, jenž byl centrem vládní moci, správy země, reprezentace, kultury i umění. Vyznačoval se navíc zvláštními normami chování v rámci vnitřní i vnější komunikace a životního stylu. Vedle interdisciplinární spolupráce, kterou lze při studiu dvorského života uplatnit, vykazuje problematika nepřehlédnutelnou „nadčasovost“. Výsledky dosažené na tomto poli v širokém časovém rozmezí od dvorů faraónů, přes středověk a raný novověk jsou srovnatelné například s informacemi, které máme k dispozici o fungování a organizaci dvora etiopského císaře z druhé poloviny sedmdesátých let dvacátého století. Na příkladu dvorské společnosti proto lze nejen ověřit, ale také nově formulovat například modelová schémata lidského chování, vývoje správních struktur a recepce kulturních vzorců.
Ředitelka Historického ústavu AV ČR Svatava Raková (uprostřed) a Lenka Bobková z Ústavu českých dějin FF UK zahajují mezinárodní vědecké kolokvium Dvory a rezidence II. 18.–19. 10. 2007, vpravo Dana Dvořáčková (Praha).
Ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka a Josef Žemlička z Historického ústavu AV ČR zahajují kolokvium Dvory a rezidence III. 4.–5. 2. 2009.
Grantový projekt Recepce dvorské kultury v českých zemích raného a vrcholného středověku se z uvedených důvodů zaměřuje na studium vzniku a projevů dvorské kultury v českých zemích. Hlavní část výzkumu představuje sledování vývoje panovnického dvora a chování dvorské společnosti (dvořanů i služebnictva) do závěru přemyslovské epochy – tedy do počátku 14. století. Badatelský záměr řešitelů vymezují tři elementární metodické postupy. Výchozí je postižení strukturálně-personálního složení pražského přemyslovského dvora do roku 1306. Následuje společensko--reprezentativní charakteristika při hodnocení dějových souvislostí, která přibližuje běžné i sváteční dění dvorského života. Poslední je prostorové hodnocení ve vztahu k rezidenci nebo jinému sídlu či dvoru na cestách. Dvůr tak nesledujeme pouze jako centrum politické moci, ale také jako sociální systém ve vzájemné komunikaci na všech úrovních jeho hierarchie, kde se různou měrou profilují motivace jednotlivců a zájmy dvorských klik.
Na vrcholu pomyslné pyramidy dvora stál panovník obklopený rodinou. Jejich privátní život a domácnost tvořily jádro dvora jak v době všedních dnů, tak v průběhu zemských svátků a dvorských slavností. Výkon moci se odehrával na pozadí formálních pravidel, stále promýšlené symboliky a rituálů dotvářejících dvorský ceremoniál. Všední dny střídaly slavnostní okamžiky, jež přinášely vrcholné chvíle v životě jednotlivce i celé společnosti. Moc, lesk a duchovní náboj dvora přitahoval nejen společenské elity, ale dával prostor vzdělancům, umělcům a nezřídka též jednotlivcům z nižších společenských vrstev. Vybrané způsoby, rytířské myšlenky a ideály ovlivňovaly dvorskou společnost, určovaly její kritéria, stávaly se zdrojem zábavy a stejně tak inspirací v mecenášství a umění. Zároveň také v modifikovaných formách prostupovaly do dalších vrstev společnosti, například k pražským měšťanům.
Diskuze prvního dne zasedání III. mezinárodního kolokvia; diskutující: (zleva) Jan Zelenka (Praha), Lars-Arne Dannenberg (Drážďany), Josef Žemlička (Praha), Laura Branderová (Bamberg)
Vedle výzkumné práce řešitelů (Dana Dvořáčková--Malá a Jan Zelenka), která v roce 2010 vyústí v samostatnou monografii, bylo do grantového výzkumu začleněno diskuzní fórum na téma Dvory a rezidence ve středověku. Jedná se o mezinárodní kolokvia, která Historický ústav AV ČR, v. v. i., zorganizoval již v roce 2005. Na prvním kolokviu, na němž zazněly příspěvky 17 referentů, se jako spolupořadatel podílel Ústav českých dějin FF UK. Diskusní fórum tehdy u nás poprvé programově otevřelo prostor pro prezentaci badatelských výsledků se zaměřením na dvorskou a rezidenční problematiku ve středověkém období, a to nejen z českých zemí. Druhé zasedání v roce 2006, pod názvem Skladba a kultura dvorské společnosti, se již záměrně soustředilo na složení a projevy dvorské kultury panovnických, šlechtických a církevních dvorů. Při dvoudenním zasedání zaznělo celkem 26 referátů – opět s mezinárodní účastí (bylo organizováno ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK a Archivem hlavního města Prahy). Badatelské výstupy kolokvií publikovalo nakladatelství HÚ AV ČR v odborném vědeckém periodiku Mediaevalia Historica Bohemica (2006, 2008), v řadě Supplementa.
V pořadí třetí mezinárodní kolokvium Dvory a rezidence ve středověku. Všední a sváteční život na středověkých dvorech se již konalo v rámci grantového projektu a uskutečnilo se 4.–5. února 2009 pod záštitou HÚ AV ČR; opět ve spolupráci s Archivem hlavního města Prahy a Ústavem českých dějin FF UK. Na bohatě zastoupeném mezinárodním zasedání odborníci přednesli celkem 32 referátů. Vedle domácích účastníků se představili badatelé z Polska, Slovenska, Německa a Lucemburska. Kolokvium se tematicky orientovalo na všední a sváteční život na středověkých dvorech a ve čtyřech blocích obsáhlo problematiku mechanismů světské či duchovní moci v prostředí středověkého dvora, projevy dvorského ceremoniálu, úlohy vzdělanců a významu elit na dvoře i konkrétních slavností či všedního dění. Spektrum referátů představilo témata v celoevropském měřítku – na příkladech anglického či francouzského království, lucemburského vévodství, Svaté říše římské a polského, českého i uherského království.
Mezinárodního zasedání se zúčastnili mezi jinými (zprava druhá řada) Michel Pauly a Michel Margue (Lucemburk), zleva v popředí Wojczech Iwanczak (Kielce) a Ivan Hlaváček (Praha).
Pro propagaci grantového projektu i diskuzního fóra mezinárodních kolokvií vznikly internetové stránky projektu v české, německé a anglické jazykové mutaci http://www.dvory-a-rezidence.cz. Představují nejenom celý grantový projekt obou řešitelů, ale informují také o připravovaných akcích, vydaných publikacích z minulých kolokvií, zpřístupňují výběrový seznam literatury a pramenů a vybrané články některých badatelů. Současně poskytují i odkazy na zahraniční webové stránky s obdobnou tematikou.
DANA DVOŘÁČKOVÁ-MALÁ a JAN ZELENKA,
Historický ústav AV ČR, v. v. i.
English
