V sobotu dne 25. října 2008 zemřel v Praze po krátké nemoci ve věku 84 let význačný vědecký pracovník Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Dr. Ing. Bedřich Meloun, DrSc.
V letech 1942–1945 absolvoval Vyšší odbornou školu chemickou, poté pokračoval ve studiu na ČVUT, Fakultě chemicko-technologické, promoval r. 1949 a o rok později získal doktorát technických věd. Svou vědeckou kariéru zahájil ve Výzkumném ústavu cukrovarnickém v týmu dr. Petra Pavlase, poté nastoupil r. 1953 do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, Oddělení biochemie bílkovin. To v té době bylo již světově uznávaným špičkovým pracovištěm a dr. Meloun mu zůstal věrný po celou svou profesní kariéru; věnoval se studiu primární struktury bílkovin a byl členem kolektivu, který vyřešil úplnou primární strukturu chymotrypsinogenu (spolu s Dr. Vladimírem Kostkou a Dr. Ivanem Kluhem). Potvrzení hypotézy o podobnostech primárních struktur enzymů – chymotrypsinogenu, trypsinogenu – vedlo ve druhé polovině šedesátých let postupně k rozšíření problematiky o stanovení struktury dalších bílkovin včetně lidského serumalbuminu. Stěžejním profesním zaměřením Bedřicha Melouna bylo zkoumání, rozvoj a zavádění mikrometod v klinické praxi. Pro preparaci většího množství peptidů nebo bílkovin B.
Meloun s řadou spolupracovníků vyvíjel také komorový elektroforetický přístroj s membránovými přepážkami, jímž bylo možno dělit tyto biopolymery v preparativním měřítku. Výsledky byly publikovány v práci autorů Mikeš, Meloun, Vaněček, Keil, Kostka, Kára: Preparativní mnohokomorový elektroforetický přístroj. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky tedy patřili mj. dr. Otakar Mikeš a dr. Bořivoj Keil. V letech
1968–1969 působil Dr. Meloun na univerzitě v Uppsale, kde pracoval v týmu Dr.
Johna Sjöquista. V roce 1969 mu byl v Praze udělen titul DrSc. Je autorem či spoluautorem přinejmenším 80 odborných publikací a kapitol v mnoha mezinárodních odborných časopisech a také v různých monografiích. Přednášel na četných zahraničních i tuzemských vědeckých konferencích. Byl aktivním členem FEBS (Federation of European Biochemical Societies), České chemické společnosti i České biochemické společnosti. Věnoval se výchově absolventů i aspirantů doslova z celého světa, v jeho laboratoři stážovala řada významných biochemiků (mj.
např. dr. Petr Nedkov, s nímž byl až do posledních dní v čilém korespondenčním kontaktu). Po dlouhá léta byl garantem Státního plánu výzkumu. Ač nebyl nikdy členem KSČ, byla mu udělena Státní cena Klementa Gottwalda, rovněž tak za své zásluhy na poli vědy a výzkumu obdržel zlatou i stříbrnou Heyrovského plaketu. Byl velmi dobře jazykově vybaven, kromě "obvyklých" jazyků, tj. angličtiny, němčiny a ruštiny, hovořil plynně i švédsky, dokonce za svého působení v Uppsale v tomto jazyce i přednášel. S dr. Bedřichem Melounem, DrSc. nás opustil vynikající vědecký pracovník, který se významně podílel na rozvoji svého pracoviště - Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Čest jeho památce!
Čest jeho památce!
JANA BRYCHTOVÁ – MELOUNOVÁ a přátelé
V letech 1942–1945 absolvoval Vyšší odbornou školu chemickou, poté pokračoval ve studiu na ČVUT, Fakultě chemicko-technologické, promoval r. 1949 a o rok později získal doktorát technických věd. Svou vědeckou kariéru zahájil ve Výzkumném ústavu cukrovarnickém v týmu dr. Petra Pavlase, poté nastoupil r. 1953 do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, Oddělení biochemie bílkovin. To v té době bylo již světově uznávaným špičkovým pracovištěm a dr. Meloun mu zůstal věrný po celou svou profesní kariéru; věnoval se studiu primární struktury bílkovin a byl členem kolektivu, který vyřešil úplnou primární strukturu chymotrypsinogenu (spolu s Dr. Vladimírem Kostkou a Dr. Ivanem Kluhem). Potvrzení hypotézy o podobnostech primárních struktur enzymů – chymotrypsinogenu, trypsinogenu – vedlo ve druhé polovině šedesátých let postupně k rozšíření problematiky o stanovení struktury dalších bílkovin včetně lidského serumalbuminu. Stěžejním profesním zaměřením Bedřicha Melouna bylo zkoumání, rozvoj a zavádění mikrometod v klinické praxi. Pro preparaci většího množství peptidů nebo bílkovin B.
Meloun s řadou spolupracovníků vyvíjel také komorový elektroforetický přístroj s membránovými přepážkami, jímž bylo možno dělit tyto biopolymery v preparativním měřítku. Výsledky byly publikovány v práci autorů Mikeš, Meloun, Vaněček, Keil, Kostka, Kára: Preparativní mnohokomorový elektroforetický přístroj. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky tedy patřili mj. dr. Otakar Mikeš a dr. Bořivoj Keil. V letech
1968–1969 působil Dr. Meloun na univerzitě v Uppsale, kde pracoval v týmu Dr.
Johna Sjöquista. V roce 1969 mu byl v Praze udělen titul DrSc. Je autorem či spoluautorem přinejmenším 80 odborných publikací a kapitol v mnoha mezinárodních odborných časopisech a také v různých monografiích. Přednášel na četných zahraničních i tuzemských vědeckých konferencích. Byl aktivním členem FEBS (Federation of European Biochemical Societies), České chemické společnosti i České biochemické společnosti. Věnoval se výchově absolventů i aspirantů doslova z celého světa, v jeho laboratoři stážovala řada významných biochemiků (mj.
např. dr. Petr Nedkov, s nímž byl až do posledních dní v čilém korespondenčním kontaktu). Po dlouhá léta byl garantem Státního plánu výzkumu. Ač nebyl nikdy členem KSČ, byla mu udělena Státní cena Klementa Gottwalda, rovněž tak za své zásluhy na poli vědy a výzkumu obdržel zlatou i stříbrnou Heyrovského plaketu. Byl velmi dobře jazykově vybaven, kromě "obvyklých" jazyků, tj. angličtiny, němčiny a ruštiny, hovořil plynně i švédsky, dokonce za svého působení v Uppsale v tomto jazyce i přednášel. S dr. Bedřichem Melounem, DrSc. nás opustil vynikající vědecký pracovník, který se významně podílel na rozvoji svého pracoviště - Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Čest jeho památce!
Čest jeho památce!
JANA BRYCHTOVÁ – MELOUNOVÁ a přátelé
English
