Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2009  > únor  > Věda a výzkum

Přesná měření pro nanotechnologie a průmysl 2008

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i., firma Mesing, s. r. o., a Český metrologický institut (ČMI) uspořádaly 3. prosince 2008 v hlavní budově Akademie věd na Národní 3 specializovaný seminář, který se zaměřil na novinky ze základního a průmyslového výzkumu laserového měření délek v České republice. Semináře se zúčastnili i zástupci Svazu průmyslu a dopravy České republiky, Českého vysokého učení technického v Praze, Krajského úřadu Jihomoravského kraje a novináři odborných periodik.

Seminář zahájil předseda Akademie věd ČR prof. Václav Pačes, jenž vyzdvihl současný rozvoj vědecké a odborné spolupráce ústavů AV ČR s podnikovou sférou, jejímž oborem jsou pokročilé technologie s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň také připomněl, že ÚPT v Brně vždy patřil mezi akademická pracoviště, která úspěšně kooperují s průmyslem, a vyjádřil potěšení, že nová generace vědců na tuto tradici úspěšně navazuje.
Předseda Akademie věd ČR Václav Pačes zahajuje seminář.
Předseda Akademie věd ČR Václav Pačes zahajuje seminář.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Dr. Ondřej Číp v rámci přednášek seznámil účastníky s projektem Laserový nanokomparátor pro kalibrace délkových snímačů, který je odpovědí na požadavek českých výrobců délkové měřicí techniky, totiž mít k dispozici kompaktní kalibrační přístroj s přímou návazností na definici jednotky jeden metr. Laserový nanokomparátor patří v současnosti mezi nejpřesnější délkoměry v České republice a kromě rozlišení v řádu desetin nanometrů vykazuje rovněž vynikající linearitu stupnice. V jeho koncepčním řešení se prolínají výzkum a použití nových unikátních metod z oblasti laserové interferometrie (pracoviště ÚPT AV ČR), zkušenosti s přesným měřením v nanosvětě (pracoviště ČMI) a nové postupy v návrhu precizní a jemné mechaniky (firma Mesing). Nanokomparátor vznikl během necelých tří let za významného finančního přispění firmy Mesing a též díky programu Tandem FT–TA3/133, jehož poskytovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Řešitelský tým za něj na 50. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně získal Cenu redakce Technického týdeníku a Cenu časopisu Automatizace.
Dr. Petr Balling z ČMI v Praze ve svém referátu připomněl, že se Česká republika aktivně účastní mezinárodního výzkumu v oblasti metrologie délky a zapojuje se do několika evropských projektů organizace EURAMET. Ing. Jan Kůr ze společnosti Mesing ve svém vystoupení zdůraznil, že je nezbytné pokračovat v badatelském výzkumu měřicích metod s rozlišením pod hranicí jednoho nanometru: „Současné špičkové obráběcí technologie již nyní dosahují přesností v řádu desítek nanometrů a je jen otázkou času, kdy nanotechnologie ovládnou plně i tento sektor výroby. Metrologický výzkum ČR nesmí v tomto ohledu zůstat pozadu.“ S jeho názorem se ztotožnil dr. Bohdan Růžička z ÚPT AV ČR, zastupující výzkumný tým oddělení Koherenční optiky v projektu CESLAB, jehož cílem je v jihomoravské metropoli vybudovat výkonný elektronový urychlovač – synchrotron. Přítomné seznámil s možnostmi využití synchrotronu pro metrologické účely, především jako zdroje světla pro rentgenový interferometr, kterým lze dosáhnout rozlišení měření vzdáleností v řádu pikometrů.
V následné diskuzi se účastníci semináře shodli, že pro rozvoj metrologie České republiky je synchrotron velmi důležitý. Pokud se projekt CESLAB uskuteční, nej­-méně jedna z tzv. beamlines (uživatelská linka světla s vysokým jasem) bude vyhrazena pro český metrologický výzkum. Nemělo by se tudíž spoléhat pouze na případné financování z operačního programu Výzkum a vývoj pro Inovace (OP VaVpI), ale měla by se najít široká podpora z jiných fondů EU za současného financování ze státního rozpočtu ČR. Synchrotron je přístroj, který bude sloužit několik desítek let k inovacím ve všech odvětvích českého průmyslu. A český průmysl je tím, kdo významně plní náš státní rozpočet. Stát by proto měl pomoci s financováním této mimořádně důležité vědecké a průmyslové infrastruktury.

ONDŘEJ ČÍP,
Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.