Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Kultury a literatury mezi Východem a Západem

Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., uspořádal ve dnech 7.–9. října 2009 mezinárodní vědeckou konferenci Kultury a literatury mezi Východem a Západem (Kulturen und Literaturen zwischen Ost und West).
Záměr toto sympozium uskutečnit vyplynul z postupné transformace literárněvědného bádání na půdě Slovanského ústavu AV ČR, jehož cílem je zapojit se do evropského vědeckého diskurzu. Tradiční literárněvědná slavistika, která se zaměřuje na zkoumání slovanských literatur a na jejich vzájemné srovnávání, je již překonaným jevem.

Obor totiž směřuje více k postižení interkulturnosti současné „postnacionální“ Evropy, v níž se jednotlivé literatury a kultury vzájemně prolínají. Z tohoto úhlu pohledu získává dnes i bývalá opozice „Východ kontra Západ“ jiné kontury.

Místopředseda AV ČR Jaroslav Pánek a ředitelka Slovanského ústavu AV ČR Helena Ulbrechtová.
Místopředseda AV ČR Jaroslav Pánek a ředitelka Slovanského ústavu AV ČR Helena Ulbrechtová při zahájení konference Kultury a literatury mezi Východem a Západem.
Obě fota: Archiv SLÚ

Již v minulých letech navázal Slovanský ústav kontakty s badateli z německy hovořících zemí, v nichž se nachází těžiště takto nově orientovaného slavisticko--evropského výzkumu. První výsledky vzájemné spolupráce jsou součástí kolektivní monografie, jejíž tisk se v současné době dokončuje; dalším „kolem“ byla již zmíněná konference. Zúčastnili se jí akademičtí a univerzitní badatelé z deseti zemí: vedle České a Slovenské republiky bylo nejčetněji zastoupeno Německo a Rakousko. Přivítali jsme ale také hosty z Ruska, Ukrajiny, Švédska, Belgie, Maďarska a dokonce i z Japonska.
Ve čtyřiceti vystoupeních bylo téma „Východu a Západu“ variováno ve svých nejčastějších aplikacích. Patří k nim problematika posunu ve vnímání tohoto fenoménu mezi Orientem a Okcidentem, kdy na jeho místo bylo již od 18. století dosazováno Rusko, a dále postupné uvolňování „východo-západního“ diskurzu v transnacionální poetice současných migrantských autorů, kteří vytvářejí svérázné „hybridy“ mezi vysílající a přijímající kulturou. Náleží sem též problematika tzv. geopoetik – literárněkulturních modelů, které vznikají v postsocialistické Evropě bez ideologických přehrad. S tímto pojetím souvisí i další oblast aplikace, a sice teorie hranice jako proměnlivé jednotky a její reflexe v literárním díle. Další variantou je pojem Východu a Západu jako ideologického klišé studené války. Jak se projevovala jeho reflexe v literatuře a jak se toto klišé postupně rozpadalo, bylo jedním z témat vystoupení. Další část sympozia se věnovala recepci evropských literatur a kultur v ruském prostředí.

Konference se zúčastnili akademičtí a univerzitní badatelé z deseti zemí.
Konference se zúčastnili akademičtí a univerzitní badatelé z deseti zemí.

Konference, na níž se prolínala čeština, ruština a němčina, ukázala mnohé nové směry v literárněvědném bádání, jimž se dnes nevyhne ani slavistika. Výzkum slovanského prostředí se nemůže prezentovat jako uzavřená jednotka, která se k ostatním západoevropským zemím nachází v opozici. Badatelé naopak hledají transkulturní průniky mezi jednotlivými literaturami.
Jak se ukázalo, i Česká republika může k těmto výzkumům přispět. Doufáme, že Slovanský ústav bude i nadále jednou z platforem moderní literární a kulturní vědy v Evropě.
Konferenční příspěvky ve formě studií bude Slovanský ústav postupně uveřejňovat v mezinárodních vědeckých časopisech Slavia a Germanoslavica.

HELENA ULBRECHTOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.