Předsednická sezóna skončila. Výzkum a vývoj má za sebou dlouhý seznam jednání na nejrůznějších úrovních. Těžko bychom ale v tomto seznamu hledali akci, na níž by Akademie věd ČR nebyla „přitom“. Přispívali jsme do rozpravy na výzkumně-politická témata, představovali odborné výsledky nebo akce po stránce organizační i programové přímo zajišťovali. Vzhledem ke kvalitě a výkonu, který Akademie představuje pro výzkum v ČR, je to zcela logické. Více než kdy jindy jsme si ale mohli ověřit stupeň provázanosti se systémem evropského výzkumu, svou schopnost oslovovat klíčové hráče výzkumné politiky na evropské úrovni. Nemohli jsme přirozeně být na uzavřených zasedáních Rady ministrů pro konkurenceschopnost nebo na zasedání CREST, dlouhá léta se ale spolu s dalšími zástupci národní výzkumné politiky podílíme na „národních podkladech“, jako jsou diskuse, analýzy, zprávy expertních panelů, kulaté stoly…
Sezóna jednání ve VaV jednoznačně vrcholila v dubnu a květnu. Vedle úzce specifických a vysoce odborných akcí, jako byly konference Compass Programmatic nebo workshop k půdní biologii, které organizovala naše pracoviště, se uskutečnily i konference se širším záběrem, garantované AV ČR a uspořádané Kanceláří AV ČR.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
ERA 2009: 16.–18. dubna
V záměrně odlišném, netradičně neformálním duchu se konala mezinárodní konference ERA 2009 – Role of Basic Research in the Process of Structuring European Research Area, která do Prahy přilákala přes sto významných expertů z výzkumných organizací, univerzit, průmyslu, ministerstev pro výzkum a grantových organizací z Evropy, USA, Tchajwanu či Ruska. Po dva dny se diskutovalo v pěti sekcích těsně provázaných s prioritami Evropského výzkumného prostoru (ERA).
Akci zahajoval předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš spolu s náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro evropské záležitosti Jakubem Dürrem. Ve svém projevu mj. zdůraznil, že Akademie sdílí s MŠMT priority ve VaV, jako jsou výzkumné infrastruktury a mobilita mladých výzkumných pracovníků. Považuje však za nutné vidět distribuci výzkumných infrastruktur geograficky vyváženou; distribuce podpoří vyváženou mobilitu mladých vědců. Mobilitu nelze chápat jako cíl. „Často se zapomíná na skutečnost, že špičková věda je vysoce soutěživá, proto je spolupráce ve vědě často zvažována z velmi pragmatického úhlu pohledu,“ uvedl Jiří Drahoš. Úvodní blok uzavřel Jüri Engelbrecht, který představil organizaci ALLEA – All European Academies, jež sdružuje na 53 akademií věd ve 40 evropských zemích. Vystoupení Jüriho Engelbrechta reflektovalo původní myšlenku konference coby workshopu akademií věd. Závěr sekcí patřil příspěvku ITRE – Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu.
Za řečnickým pultem se postupně vystřídaly známé osobnosti z evropského VaV – Hervé Pero (EK), Norbert Kroó (ERC), Wilhelm Krull (VolkswagenStiftung), Charles Edquist (CIRCLE), David Livesey (LERU), Roland Schenkel (JRC), Ian Halliday (ESF), Ernst-Ludwig Winnacker (EK), Michal Kleiber (ERC), Manfred Horvat (TUWIEN) nebo Alan I. Leshner (AAAS).
ICT Research and Innovation: Raising the Game: 20. dubna
Společné setkání expertů v rámci panelu ISTAG, které se zaměřilo na definování a zavádění politiky informačních a komunikačních technologií (ICT) v zemích EU, náměstků ministerstev odpovědných za implementaci této politiky (ICT National Research Directors) a ředitelů technologických platforem (ETP) k problematice ICT se uskutečnilo nad novým komuniké EK ke strategii propojující výzkum, inovace a společenské výzvy. Komuniké vyzvalo k tažení ICT VaVaI v Evropě kombinací nabídky a poptávky a zdůraznilo nutnost zvýšit investice do programů, posílit spolupráci mezi investory a podpořit mezioborové inovace.
Konference ERA 2009 i setkání expertů ICT byly doprovodné akce jedné z největších předsednických událostí – FET09.
FET09 – Science beyond Fiction: 21.–23. dubna
Možnosti naší technologické budoucnosti, špičkový výzkum prostřednictvím budoucích technologií, špičkové světové vědce a politiky ve výzkumné politice, projekty evropského exploračního výzkumu zaměřené do budoucnosti… To všechno přinesla konference s podtitulem Věda za hranicemi představ pořádaná Akademií věd ČR a Evropskou komisí s přispěním Českého vysokého učení technického v Praze. Souběžně s FET09 se konala i tisková konference, na níž Evropská komise oznámila, že do roku 2013 zvýší roční investici 100 milionů eur do budoucích technologií o 70 %, do roku 2015 pak tuto investici zdvojnásobí.
Konference FET09 se bezesporu stala novým fórem věnujícím se hraničnímu výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících informačních technologií. Na 750 významných vědců, expertů, politiků, zástupců průmyslu a médií vedlo dialog o roli hraničního výzkumu v dnešní vědě, technologiích zítřka a jejich vlivu na budoucí společnost. Součástí konference bylo i 29 vědeckých sekcí, science café a výstava, která představila 29 ukázkových projektů dnešního špičkového výzkumu – např. simulaci jednoduchých organismů, robotického lachtana nebo syntézu znakové řeči.
Konference se zúčastnili také představitelé Akademie. Miroslav Tůma z Akademické rady přispěl diskusí o roli posilování víceoborového výzkumu v rámci ICT. Jiří Kadlec se svým týmem z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., představil v rámci výstavy tři demoverze zaměřené na algoritmy pro signální a obrazové zpracování a urychlení výpočtů a jejich praktické možnosti (zaostřování obrazu, koncept FPGA urychlení vedoucí k redukci spotřeby výpočetní jednotky a aplikace vyhodnocující růst kolonií kvasinek).
Konferenci zakončila světová premiéra projektu Multimodal Brain Orchestra. Pomocí mozkem zaznamenaných fyziologických reakcí v reálném čase její členové kontrolovali interaktivní audio-vizuální podívanou, která zkoumala hlubiny emocionální zkušenosti.
Výzkumní pracovníci v Evropě bez bariér: 28.–29. dubna
Účastníci této akce se snažili vyhodnotit stávající mechanismy podpory rozvoje lidských zdrojů a mobility výzkumných pracovníků jak na úrovni členských států, tak na celoevropské úrovni a konzultovat možnosti pro větší informovanost a efektivnější využití stávajících nástrojů. Reflexe stávajících mechanismů je naprosto nezbytná; těžko by se jinak podařilo vytvořit „pátou svobodu“ představenou ve Vizi 2020 (odstranit překážky bránící volnému pohybu výzkumných pracovníků, znalostí a technologií). V úvodním zasedání o tomto problému diskutoval mj. premiér Mirek Topolánek a eurokomisař Janez Potočnik.
Konference navazovala na práci expertních skupin, které se věnovaly problematice lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji v rámci přípravy Zelené knihy o Evropském výzkumném prostoru, a na následné Sdělení EK: „lepší kariéry, více mobility: partnerství evropských výzkumných pracovníků“ z května loňského roku.
Konferenci doplnily tři specializované semináře. První se věnoval zkušenostem s přípravou a zaváděním Národních akčních plánů vytvořených na základě Sdělení EK, druhý se zabýval otázkou výchovy a podpory mladých talentovaných vědců v Evropě. Třetí seminář se zaměřil na specifické znalosti, jako jsou řízení projektů nebo transfer technologií. Programový výbor akce řídila profesorka Helena Illnerová.
Steering Platform on Research for the Western Balkan Countries: 28. května
Zasedání Řídící platformy výzkumu pro státy západního Balkánu se konalo od roku 2006 již pošesté a do Liblic přivedlo 40 delegátů z 18 států a několika organizací. Na pořadu dne byla účast v 7. RP, otázka mobility a výzkumných infrastruktur. Úvodním tour de table zástupci z Balkánu vyjádřili obavy ze snižování již tak nízkých investic do výzkumu a vyzvali k regionálně specializovaným výzvám v rámci 7. RP. Delegáti také kritizovali komplikované administrativní procesy podávání evropských projektů a přetrvávající vízové problémy. Závěrem jednání vyzvala EK balkánské státy k přijetí Evropské charty a Kodexu pro výzkumné pracovníky a synergii ve využívání 7. RP a předvstupního nástroje IPA.
JARMILA TIOSAVLJEVIČOVÁ,
Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu KAV ČR
Sezóna jednání ve VaV jednoznačně vrcholila v dubnu a květnu. Vedle úzce specifických a vysoce odborných akcí, jako byly konference Compass Programmatic nebo workshop k půdní biologii, které organizovala naše pracoviště, se uskutečnily i konference se širším záběrem, garantované AV ČR a uspořádané Kanceláří AV ČR.
© Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
ERA 2009: 16.–18. dubna
V záměrně odlišném, netradičně neformálním duchu se konala mezinárodní konference ERA 2009 – Role of Basic Research in the Process of Structuring European Research Area, která do Prahy přilákala přes sto významných expertů z výzkumných organizací, univerzit, průmyslu, ministerstev pro výzkum a grantových organizací z Evropy, USA, Tchajwanu či Ruska. Po dva dny se diskutovalo v pěti sekcích těsně provázaných s prioritami Evropského výzkumného prostoru (ERA).
Akci zahajoval předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš spolu s náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro evropské záležitosti Jakubem Dürrem. Ve svém projevu mj. zdůraznil, že Akademie sdílí s MŠMT priority ve VaV, jako jsou výzkumné infrastruktury a mobilita mladých výzkumných pracovníků. Považuje však za nutné vidět distribuci výzkumných infrastruktur geograficky vyváženou; distribuce podpoří vyváženou mobilitu mladých vědců. Mobilitu nelze chápat jako cíl. „Často se zapomíná na skutečnost, že špičková věda je vysoce soutěživá, proto je spolupráce ve vědě často zvažována z velmi pragmatického úhlu pohledu,“ uvedl Jiří Drahoš. Úvodní blok uzavřel Jüri Engelbrecht, který představil organizaci ALLEA – All European Academies, jež sdružuje na 53 akademií věd ve 40 evropských zemích. Vystoupení Jüriho Engelbrechta reflektovalo původní myšlenku konference coby workshopu akademií věd. Závěr sekcí patřil příspěvku ITRE – Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu.
Za řečnickým pultem se postupně vystřídaly známé osobnosti z evropského VaV – Hervé Pero (EK), Norbert Kroó (ERC), Wilhelm Krull (VolkswagenStiftung), Charles Edquist (CIRCLE), David Livesey (LERU), Roland Schenkel (JRC), Ian Halliday (ESF), Ernst-Ludwig Winnacker (EK), Michal Kleiber (ERC), Manfred Horvat (TUWIEN) nebo Alan I. Leshner (AAAS).
ICT Research and Innovation: Raising the Game: 20. dubna
Společné setkání expertů v rámci panelu ISTAG, které se zaměřilo na definování a zavádění politiky informačních a komunikačních technologií (ICT) v zemích EU, náměstků ministerstev odpovědných za implementaci této politiky (ICT National Research Directors) a ředitelů technologických platforem (ETP) k problematice ICT se uskutečnilo nad novým komuniké EK ke strategii propojující výzkum, inovace a společenské výzvy. Komuniké vyzvalo k tažení ICT VaVaI v Evropě kombinací nabídky a poptávky a zdůraznilo nutnost zvýšit investice do programů, posílit spolupráci mezi investory a podpořit mezioborové inovace.
Konference ERA 2009 i setkání expertů ICT byly doprovodné akce jedné z největších předsednických událostí – FET09.
FET09 – Science beyond Fiction: 21.–23. dubna
Možnosti naší technologické budoucnosti, špičkový výzkum prostřednictvím budoucích technologií, špičkové světové vědce a politiky ve výzkumné politice, projekty evropského exploračního výzkumu zaměřené do budoucnosti… To všechno přinesla konference s podtitulem Věda za hranicemi představ pořádaná Akademií věd ČR a Evropskou komisí s přispěním Českého vysokého učení technického v Praze. Souběžně s FET09 se konala i tisková konference, na níž Evropská komise oznámila, že do roku 2013 zvýší roční investici 100 milionů eur do budoucích technologií o 70 %, do roku 2015 pak tuto investici zdvojnásobí.
Konference FET09 se bezesporu stala novým fórem věnujícím se hraničnímu výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících informačních technologií. Na 750 významných vědců, expertů, politiků, zástupců průmyslu a médií vedlo dialog o roli hraničního výzkumu v dnešní vědě, technologiích zítřka a jejich vlivu na budoucí společnost. Součástí konference bylo i 29 vědeckých sekcí, science café a výstava, která představila 29 ukázkových projektů dnešního špičkového výzkumu – např. simulaci jednoduchých organismů, robotického lachtana nebo syntézu znakové řeči.
Konference se zúčastnili také představitelé Akademie. Miroslav Tůma z Akademické rady přispěl diskusí o roli posilování víceoborového výzkumu v rámci ICT. Jiří Kadlec se svým týmem z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., představil v rámci výstavy tři demoverze zaměřené na algoritmy pro signální a obrazové zpracování a urychlení výpočtů a jejich praktické možnosti (zaostřování obrazu, koncept FPGA urychlení vedoucí k redukci spotřeby výpočetní jednotky a aplikace vyhodnocující růst kolonií kvasinek).
Konferenci zakončila světová premiéra projektu Multimodal Brain Orchestra. Pomocí mozkem zaznamenaných fyziologických reakcí v reálném čase její členové kontrolovali interaktivní audio-vizuální podívanou, která zkoumala hlubiny emocionální zkušenosti.
Výzkumní pracovníci v Evropě bez bariér: 28.–29. dubna
Účastníci této akce se snažili vyhodnotit stávající mechanismy podpory rozvoje lidských zdrojů a mobility výzkumných pracovníků jak na úrovni členských států, tak na celoevropské úrovni a konzultovat možnosti pro větší informovanost a efektivnější využití stávajících nástrojů. Reflexe stávajících mechanismů je naprosto nezbytná; těžko by se jinak podařilo vytvořit „pátou svobodu“ představenou ve Vizi 2020 (odstranit překážky bránící volnému pohybu výzkumných pracovníků, znalostí a technologií). V úvodním zasedání o tomto problému diskutoval mj. premiér Mirek Topolánek a eurokomisař Janez Potočnik.
Konference navazovala na práci expertních skupin, které se věnovaly problematice lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji v rámci přípravy Zelené knihy o Evropském výzkumném prostoru, a na následné Sdělení EK: „lepší kariéry, více mobility: partnerství evropských výzkumných pracovníků“ z května loňského roku.
Konferenci doplnily tři specializované semináře. První se věnoval zkušenostem s přípravou a zaváděním Národních akčních plánů vytvořených na základě Sdělení EK, druhý se zabýval otázkou výchovy a podpory mladých talentovaných vědců v Evropě. Třetí seminář se zaměřil na specifické znalosti, jako jsou řízení projektů nebo transfer technologií. Programový výbor akce řídila profesorka Helena Illnerová.
Steering Platform on Research for the Western Balkan Countries: 28. května
Zasedání Řídící platformy výzkumu pro státy západního Balkánu se konalo od roku 2006 již pošesté a do Liblic přivedlo 40 delegátů z 18 států a několika organizací. Na pořadu dne byla účast v 7. RP, otázka mobility a výzkumných infrastruktur. Úvodním tour de table zástupci z Balkánu vyjádřili obavy ze snižování již tak nízkých investic do výzkumu a vyzvali k regionálně specializovaným výzvám v rámci 7. RP. Delegáti také kritizovali komplikované administrativní procesy podávání evropských projektů a přetrvávající vízové problémy. Závěrem jednání vyzvala EK balkánské státy k přijetí Evropské charty a Kodexu pro výzkumné pracovníky a synergii ve využívání 7. RP a předvstupního nástroje IPA.
JARMILA TIOSAVLJEVIČOVÁ,
Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu KAV ČR
English
