Malá úvaha nad koncem předsednictví

České předsednictví skončilo – Ať žije Švédské

Šest měsíců u vesla je za námi. Loď EU vyplouvá pod švédskou vlajkou. Kdesi za obzorem čeká Španělsko a vstříc Lisabonské smlouvě přemítá, jak ovladatelné toto „Chárónovo veslo“ bude. Sic transit gloria mundi – tak pomíjí světská sláva.

Na české předsednictví padají komentáře ze všech stran. Ostře se diskutuje, unaveně argumentuje, novináři odhalují pikantní detaily z průběhu zasedání. V médiích povstává hrdina předsednictví – úředník profesionál. Země původu: Česká republika. Široké kvalifikační předpoklady, povolení dojednat kompromis a řídit jednání.
Nebylo lehké přebírat předsednictví. Francouzi v čele unie byli dobří. Navíc „marketingová“ kampaň zkušeného státu dojížděla ještě několik měsíců poté, co za tabulkou Presidency usedali na jednáních Češi. Po šest měsíců, a to i přes pád vlády a nepříznivé me­­­zinárodní události, poc­tivě dřeli svůj díl práce a našli cestu ke kompromisům ve věcech, které často rozevláté, ale všezahrnující francouzské předsednictví necha­lo otevřené. Přirozeně, ne vše se podařilo. Švédové budou řešit problematické aspekty žádostí o členství v EU od Chorvatů, Makedonců a (opět) Turků a (opět) je tu také Lisabonská smlouva. Pokud se dokončí proces její ratifikace, budou Švédové zajišťovat přechod z dosavadního modelu založeného na smlouvě z Nice na nový model fungování předsednictví.


O kvalitě dnešního špičkového výzkumu se na vlastní kůži mohli přesvědčit návštěvníci konference FET09 prostřednictvím interaktivních exponátů.

V oblasti VaV jsme ale splnili všechny úkoly a priority. Až se zdá, že v rámci společného programu předsednické „trojky“ (Francie, Česká republika, Švédsko) toho na švédské předsednictví v této oblasti moc nezbývá.
Pod formální záštitu CZ PRES se v oblasti výzkumné politiky dostalo na 30 akcí. Jednalo se o konference z výzkumné politiky, jako byla například EUFORDIA nebo konference k výzkumným infrastrukturám. Část prostoru se věnovala představení a diskusi důležité zprávy, která navazovala na předchozí jednání a analýzy. Závěry, jež přijímá Rada ministrů pro konkurence­schopnost (COCOM), se staly klíčové pro utváření evropské výzkumné politiky. Své místo tu ale měly i vědecké konference, jako CHEP 2009 nebo FET09, které představily současný špičkový výzkum. Akademie věd ČR se podílela na širokém spektru předsednických akcí, některé pod záštitou CZ PRES přímo organizovala.
Z hlediska politické akceptovatelnosti jsou samo­zřejmě nejsledovanější formální i neformální zasedání COCOM. Ta květnová byla zajímavá hned z několika důvodů.
V první řadě byly přijaty tři závěry, které mají dopad na národní politiku výzkumu. Závěry k prvním krokům pro realizaci Vize 2020 pro Evropský výzkumný prostor jsou spíše výzvou k realizaci dokumentu Vize 2020. Tato vize naplnění Evropského výzkumného prostoru (ERA), obezřetně situovaná do vzdáleného časového horizontu, má rozšířit lublaňský proces, navázat na zelenou knihu Evropský výzkumný prostor: no­vé perspektivy a obnovit Lisabonskou strategii. I když nám těžko zajistí 11 let klidu bez dalších posilujících a navazujících ini­ciativ. Závěry Rady k hodnocení dopadů evropských rámcových programů pro výzkum a vývoj mj. vyzývají EK k vytvoření základu pro „posuzování dopadů prováděné ex post“ včetně databází a aby v rámci „posouzení dopadů provedeného ex ante“ stanovila logiku intervencí pro jednotlivé části návrhu 8. RP. Uvedené kroky by měly ve smyslu účinnosti a účelnosti zefektivnit evropské investice do VaV, tj. vědecky a metodologicky podchytit projekty rámcových programů. Jako diskusní platforma posloužila únorová konference EUFORDIA. Klíčovou roli na ní sehrála kritická zpráva evropského účetního dvora k hodnocení rámcových programů i expertní zpráva o 6. RP a reakce EK na tuto zprávu. Závěry Rady k výzkumným infrastrukturám a regionálnímu rozměru ERA vycházejí ze stejnojmenné konference, která se v březnu konala v Praze. Zdůrazňuje se v nich regionální rozměr výzkumných infrastruktur a jejich vliv na vyvážený rozvoj ERA. Ve své politické dimenzi ospravedlňují rozšiřování pan­­evropských výzkumných infrastruk­tur mimo státy, které již nějakou infrastrukturu vlastní. Tato dimenze má význam pro náš zájem o projekt panevropské infrastruktury ELI z akčního plánu ESFRI.


Na zasedání Řídící platformy výzkumu pro státy západního Balkánu na zámku v Liblicích se setkalo 40 zástupců z 18 zemí.
Obě fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

ERIC
Na politické shodě na Nařízení o právním rámci Společenství pro evropské konsorcium výzkumných infrastruktur (ERIC) se pracovalo již od francouzského předsednictví. Není bez zajímavosti, že MŠMT s AV ČR za účasti klíčových představitelů národního VaV k této problematice zorganizovaly kulatý stůl, u kterého se vypracovalo národní stanovisko (viz AB 12/2008). Mezi nejspornější body patřila právní forma ERIC a otázka osvobození od DPH. Důvody byly nasnadě – členským státům se totiž nechtělo přispívat do rozpočtu státu, který sídlo výzkumné infrastruktury získá. Kvalifikovanou většinou byla nakonec přijata kompromisní varianta, jež pro daňové účely označila ERIC jako me­zi­národní organizaci. Česká republika tak přímo v přihlášce o sídlo ELI prohlá­sí, že uznává ERIC za mezinárodní organizaci.

Ve své podstatě tak poslední zasedání COCOM naplnilo cíle českého předsednictví v oblasti VaV.

O předsednickém echu
Předsednictví skončilo. Priority splněné, akce ukončené, závěry sepsané. Život se vrací do vyjetých kolejí. Vaším nejlepším kamarádem už není noční hlídač a práci stíháte téměř v pracovní době. Začínáte ale přemýšlet o tom, že tam někde v Göteborgu, Lundu nebo Stockholmu je teď někdo, kdo shání řečníky, připravuje závěry, dojednává kompromisy. – A vy mu strašně ­závidíte.

JARMILA TIOSAVLJEVIČOVÁ,
Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu KAV ČR