I když se v té době jednalo o jednu z nejvýznamnějších stavebních zakázek, získal ji teprve třicetiletý Hlávka. Pro jeho stavební firmu znamenala tato realizace velký finanční zisk a neobyčejnou prestiž a pro Hlávku osobně císařské ocenění udělením titulu c.k. stavební rada. Budova opery sloužila nepřetržitě od roku 1869 až do března 1945, kdy byla poničena při americkém bombardování Vídně. Reprezentační prostory – foyer a slavnostní schodiště – zůstaly zachovány, ale hlediště a jeviště bylo silně poškozeno. Po dobu 10 let probíhala stavební rekonstrukce budovy a modernizace technického vybavení. Opravená budova opery přivítala diváky na jaře 1955.
Ředitel Vídeňské státní opery Loan Holender při vernisáži.
Letošní oslavy zahájilo uvedení Mozartovy opery Don Giovanni, která se v této budově za 140 let dočkala 867 repríz. Představení bylo mimořádné tím, že jím začala série projekcí operních vystoupení na velkoplošnou obrazovku, umístěnou přímo na operní budově na náměstí Herberta von Karajana. Jedná se o ojedinělé technické řešení s výbornou reprodukční kvalitou obrazu i zvuku. V tomto roce bude ke shlédnutí z exteriéru Vídeňské státní opery na 60 divadelních děl. Jubilejnímu představení předcházel den otevřených dveří, který umožnil veřejnosti prohlídku historických prostor a rozsáhlého technického zázemí divadla.
Velvyslanec České republiky v Rakousku Jan Koukal (uprostřed).
O přestávce slavnostního představení byla na ochozu druhého balkónu zahájena výstava Josef Hlávka – vídeňský stavitel, český architekt, evropský mecenáš. Při vernisáži promluvili o významu Josefa Hlávky velvyslanec České republiky v Rakousku Jan Koukal, předseda Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Václav Pavlíček a za rakouskou stranu vystoupili ředitel opery Loan Holender a ministryně školství, umění a kultury Claudia Schmiedová. Ředitel opery vyzdvihl Hlávkovu úlohu nejen jako stavitele, ale zdůraznil i jeho tvůrčí přínos při dokončení budovy po smrti obou architektů. Po představení následovala recepce v Českém centru, kde o přípravě společného projektu pohovořil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a autor výstavy Karel Ksandr. V projevech všech řečníků zazněl obdiv Hlávkově všestrannosti, pracovitosti a velkorysosti. Výstava návštěvníkům přibližuje jeho životní osudy, ale hlavně jeho architektonické realizace, a to od budovy Zemské porodnice v Praze až po projekt areálu rezidence řecko-pravoslavného biskupa v Černovicích na Bukovině, za nějž Hlávka dostal v roce 1867 cenu na světové výstavě v Paříži. Nechybí ani doklady velkorysé mecenášské aktivity v oblasti vzdělávání, vědy i umění. Výstava ve Vídeňské státní opeře navázala na Jubilejní rok Josefa Hlávky 2008, který byl zařazen mezi světová kulturní výročí UNESCO. Vídeň tak vzdala hold architektovi, staviteli, podnikateli, politikovi – poslanci zemského a říšského sněmu, mecenáši – zakladateli a prezidentovi České akademie věd a umění, držiteli velkokříže řádu Františka Josefa I. a dalších vyznamenání a čestných titulů. Josef Hlávka strávil ve Vídni více než 20 nejplodnějších let svého života a budova opery – největší stavba na vídeňské Ringstrasse – je toho dokladem (viz také Vídní po Hlávkových stopách – AB 12/2008). Výstavu uspořádalo Národní muzeum ve spolupráci s Vídeňskou státní operou, s Velvyslanectvím ČR ve Vídni, s Českým centrem ve Vídni, s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a s Ministerstvem kultury ČR.
Výstava Josef Hlávka – vídeňský stavitel, český architekt, evropský mecenáš.
Všechna fota: Jana Šlechtová, SLÚ AV ČR
U příležitosti 140. výročí otevření budovy opery bylo vydáno několik reprezentačních publikací věnovaných historii vídeňské opery a významným osobnostem s ní spojeným, hudebním skladatelům, pěvcům i dirigentům. Oslavy doprovázela také emise příležitostné poštovní známky, která byla rovněž představena v rámci slavnostního večera.
JANA ŠLECHTOVÁ,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.