Ustavující valné shromáždění České asociace orální historie, o. s., se uskutečnilo 8. ledna 2007 na půdě Akademie věd ČR v Praze. O tom, jaké okolnosti provázely její vznik, jací lidé působí v jejích zvolených orgánech, a především, jaké jsou cíle a náplň činnosti této organizace, se dozvíte na následujících řádcích.
Orální historie v mezinárodním a celostátním kontextuNa 14. mezinárodní konferenci orální historie (International Oral History Association Conference), která se konala v červenci 2006 v dalekém australském Sydney, padl v panelové diskusi dotaz na rozvoj interdisciplinární metody orální historie v zemích bývalého "východního" bloku, potažmo na možné vytvoření národních asociací zde. Miroslav Vaněk, který měl v tvrdé konkurenci přispěvatelů z více než padesáti zemí možnost reprezentovat badatele zpoza bývalé železné opony, po svém návratu ze Sydney oslovil za pomoci týmu svých spolupracovníků z Centra orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR široký okruh odborníků-badatelů (historiků, antropologů, etnologů, lingvistů, archivářů, muzejníků apod.) i zájemců o orální historii (např. z řad studentů) ze všech regionů Čech, Moravy i Slezska.
Neuplynulo ani půl roku, a jelikož reakce na myšlenku založení asociace asi 20 českých institucí a cca sedmi desítek potenciálních individuálních členů byla veskrze pozitivní, byl ustaven přípravný výbor, vypracovány stanovy a Česká asociace orální historie zaregistrována jako občanské sdružení u Ministerstva vnitra ČR. Na závěr se uskutečnilo valné shromáždění, na němž byly zvoleny řádné orgány. Tomuto odborně-zájmovému uskupení bude díky vůli delegátů v následujícím dvouletém funkčním období předsedat Miroslav Vaněk (Centrum orální historie ÚSD AV ČR, FHS UK Praha); místopředsedkyní se stala Pavla Frýdlová (Gender Studies, o. p. s.) a tajemníkem Pavel Mücke (Centrum orální historie ÚSD AV ČR).
Je třeba dodat, že toto sdružovací snažení není ve středoevropském kontextu ojedinělé, neboť v těchto dnech vzniká díky iniciativě kolegů a kolegyň na východ od řeky Moravy i národní asociace na Slovensku. V budoucnu se uvažuje o vytvoření společné "nadnárodní" česko-slovenské asociace.
Proč vznikla Česká asociace orální historie?
Na mezinárodní konferenci v Sydney se hojně diskutovalo o úloze orální historie ve výzkumu soudobých dějin, přičemž účastníci poukázali i na mnohá nebezpečenství, která výzkum na počátku nového tisíciletí ohrožují. Jde jednak o politicky nekorektní a aktivistické přístupy ve prospěch "viditelných" či "vítězných mocenských skupin", a především neetické "zacházení" s narátory (dárci příběhu), které odporuje normám International Oral History Association (IOHA) i International Anthropological Association (IAA). V tomto ohledu byla několikrát zmíněna především úloha médií. Ta se sice v mnoha případech na metodu orální historie odvolávají, leckdy ji však mohou vážně poškodit (např. při honbě za senzacemi nebo bez hlubší znalosti tématu). Další zmiňovanou hrozbou je paradoxně obrovský nárůst nashromážděného materiálu zapříčiněný exponenciálním vzrůstem uživatelů digitální techniky všeho druhu. Tento různorodý materiál podle mínění mezinárodního odborného fóra bez systematického přístupu nebude nikdo schopen nejen interpretovat (nejdůležitější součást orální historie), ale zároveň se stane velice snadno (z)manipulovatelným, neboť bude pořízen na nejrůznější odborné úrovni, bez znalosti zásad orální historie, historického kontextu apod.
Mezi hlavní cíle České asociace orální historie, vtělené i do jejích stanov, proto patří především následující priority:
a) vytvoření metodických pravidel a návodů pro využití orální historie ve vědeckém výzkumu za účelem chránit ji před nevědeckým používáním (orální historie = odborná metoda výzkumu);
b) důsledné zastávání etických pravidel výzkumu vedeného touto metodou;
c) odborná a metodická pomoc stávajícím i nově vznikajícím institucím, zainteresovaným jednotlivcům apod.;
d) vytvoření webové stránky – portálu s vlastním elektronickým bulletinem, informování o nových projektech, knihách, konferencích atd.;
e) "odkazové" propojení dosud existujících archivů svědectví pamětníků o naší nedávné historii (ne však vytváření jednoho "mega" archivu – každá instituce má totiž specifické požadavky ve zpřístupňování vlastních sbírek).
Zvláštním, avšak o nic méně významným cílem je snaha získat pořadatelství 16. mezinárodní konference IOHA v roce 2010 a uskutečnit ji v Praze. Tato konference o velikosti 500–700 účastníků z celého světa by mohla být nejen odměnou pro orální historii – dynamicky se rozvíjející odvětví bádání ve společenských a humanitních vědách –, ale také skvělou možností pro prezentaci české a středoevropské vědy, jejích podporovatelů a sponzorů na mezinárodním fóru obecně. V současné době nejvíce informací o dění na poli orální historie naleznete na internetových stránkách www.coh.usd.cas.cz. Webová stránka Asociace www.oralhistory.cz bude zprovozněna na konci března 2007.
Pavel Mücke,
Česká asociace orální historie, o. s.
English
