V oblasti mezinárodních styků Akademie věd ČR zaujímá významné místo spolupráce s Itálií, která se datuje od 70. let minulého století, kdy se hlavní partnerskou organizací stala italská Národní výzkumná rada – Consiglio Nazionale delle Ricerche (CNR). Kooperace je významná jak objemem realizovaných výměn, tak počtem spolupracujících pracovišť. Velký rozvoj, o nějž se značnou měrou zasloužil tehdejší předseda Rady pro zahraniční styky prof. Jiří Niederle, se datuje zejména do 90. let 20. století. Akademie věd v tomto období uzavřela dohody s dalšími italskými institucemi: Istituto Nazionale di Fisica Nucleare (INFN), která je v platnosti do dnešních dnů, a se Sincrotrone Trieste, Accademia Nazionale Dei Lincei, Fondazione Giorgio Cini v Benátkách aj., které se již nerealizují.
Italská Národní výzkumná rada sestává z vědeckých pracovišť, která jsou rozmístěna po celé Itálii, což napomáhá propagaci vědy v nejrůznějších částech země a usnadnění spolupráce s místními firmami a organizacemi. Finanční zdroje získává především od státu; 30 % jejího rozpočtu ovšem tvoří příjmy z externích zakázek na studie a aktivity technického odborného poradenství a též smlouvy s firmami, kontrakty s Evropskou unií a dalšími mezinárodními organizacemi.
Posláním CNR je realizovat, propagovat a zdokonalovat vědecké aktivity za účelem rozvoje poznání a jejich uplatnění ve vědeckém, technologickém, ekonomickém a sociálním vývoji Itálie. Její činnost se orientuje na interdisciplinární vědecký a technologický výzkum, který zahrnuje především biotechnologie, lékařství, vědy o materiálech, vědy o životním prostředí a zemi, informace a komunikaci či moderní systémy výroby. V menší míře zahrnuje také právní a socioekonomické vědy, klasická studia a další společenské vědy.
Foto: wikimedia commons
Sídlo Národní výzkumné rady v Římě
CNR se podílí na vytváření doktorských studijních programů pro mladé badatele a dalším vzdělávání též na mimouniverzitní úrovni. Je také účastníkem různých mezinárodních projektů a výměn vědeckých pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi.
Akademie věd ČR uzavřela s CNR dohodu o vzájemné spolupráci 1. července 1972 s cílem umožnit reciproční výměny vědeckých pracovníků obou institucí za účelem studijních pobytů nebo účasti na významných konferencích, sympoziích apod. Dohodu obě instituce naplňují zejména prostřednictvím společných tříletých vědeckovýzkumných projektů. V malé míře se uskutečňují také pobyty vědeckých pracovníků mimo tyto projekty.
Do projektů, jejichž počet se pohybuje v rozmezí od 13 do 20, se zapojují především akademické ústavy z prvních dvou vědních oblastí; třetí oblast, humanitních a společenských věd, se na nich zpravidla nepodílí. Výstupy z těchto aktivit tvoří metodické články v mezinárodních časopisech či sbornících konferencí, společné publikace, prezentace na konferencích, pořádání kurzů, seminářů, přihlášky společných patentů na národní i mezinárodní úrovni (na základě výsledků z let 2007–2009 je v současné době podaly např. Ústav geoniky AV ČR a Mikrobiologický ústav AV ČR). Spolupráce na projektu pomohla např. také vědcům z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kteří vyrobili argon-karbenový kation ArCH2+ , jenž představuje novou třídu sloučenin mezi vzácnými plyny a organickými částicemi. Vzájemná kooperace AV ČR a CNR mj. velice pomáhá začínajícím vědcům začlenit se do mezinárodní spolupráce.
DANUŠE PAZOURKOVÁ,
Referát zahraničí SSČ AV ČR, v. v. i.
English
