Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

XXXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR

Zasedání Akademického sněmu, nejvyššího samosprávného orgánu Akademie věd ČR, se sice i letos konalo v tradičním předvánočním termínu, 16. prosince, avšak tentokrát mělo poněkud mimořádný a slavnostní ráz. Nejdůležitějším bodem programu, který pozorně sledovala i širší veřejnost, byla totiž volba kandidáta na nového předsedu Akademie věd na čtyřleté funkční období 2009–2013, jehož bude na návrh Sněmu a po projednání ve vládě ČR jmenovat prezident České republiky.

Zasedání, kterého se zúčastnilo 230 členů Sněmu (89,1 %) a 50 hostů v čele s prezidentem republiky Václavem Klausem, z pověření předsedy AV ČR zahájil a řídil místopředseda AV ČR dr. Pavel Vlasák. V úvodu jednání seznámil členy Sněmu s dopisem předsedy vlády ČR Mirka Topolánka, který se nemohl osobně zúčastnit, a tlumočil svůj pozdrav i připomínky touto cestou.
Po jednomyslném schválení programu zasedání a zvolení pracovních komisí přistoupil Sněm k projednání prvního hlavního bodu programu, jímž byla zpráva předsedy AV ČR prof. Václava Pačesa o činnosti Akademické rady za období od XXXII. zasedání Akademického sněmu. V diskusi k jeho projevu vystoupili prezident republiky Václav Klaus a místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj dr. Miroslava Kopicová, která blíže vysvětlila některé základní otázky schválené Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací a její vztah k nově přijatým předpisům Evropské unie. Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy prof. Vlastimil Růžička seznámil Sněm se zásadami chystané reformy terciárního vzdělávání, která bude mít velký význam i pro celou oblast výzkumu a vývoje. Diskusní příspěvky představitelů Senátu ČR prof. Jana Hálka a Poslanecké sněmovny prof. Ivana Ohlídala se týkaly novelizace zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, která se právě projednává v Parlamentu ČR. S potěšující zprávou o úspěšných integrálních technologických testech na tokamaku Compass, který je nově instalován v Praze, vystoupili představitelé Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.

XXXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Po ukončení diskuse ke zprávě Václava Pačesa byla zahájena volba kandidáta na funkci předsedy Akademie věd ČR pro funkční období 2009–2013. Sněm nejprve na návrh volební komise schválil podrobnou proceduru volby. Poté se představili oba kandidáti, které navrhla shromáždění výzkumných pracovníků pracovišť AV ČR – dosavadní místopředseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., prof. Eva Syková, kteří v krátkých projevech zdůraznili hlavní body svých písemně předložených programových prohlášení. Následovala vlastní tajná volba, které se zúčastnilo 228 členů Sněmu. Pro prof. Jiřího Drahoše bylo odevzdáno 188 hlasů, pro prof. Evu Sykovou 27 hlasů a 13 členů Sněmu se zdrželo hlasování. Kandidátem na předsedu Akademie věd ČR pro funkční období 2009–2013 byl tedy zvolen prof. Jiří Drahoš. Tento návrh Sněmu nyní projedná vláda ČR a poté bude předložen prezidentu republiky. Nový předseda by měl být jmenován k 25. březnu 2009 a svou činnost zahájí současně s novou Akademickou radou a Vědeckou radou AV ČR, které budou zvoleny na příštím zasedání Akademického sněmu dne 24. března 2009.
XXXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Dalším bodem sněmovního jednání byl návrh na úpravu Kariérního řádu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků Akademie věd České republiky, který uvedl předseda Vědecké rady AV ČR prof. František Šmahel. Po něm následovala živá diskuse a v některých případech byla k navrhovaným změnám vyjádřena protichůdná stanoviska. Proto se o připomínkách k předloženému návrhu nakonec rozhodovalo jednotlivě až při schvalování závěrečného usnesení Sněmu. Schválené znění Kariérního řádu bude v nejbližší době vydáno jako interní norma pro potřeby pracovišť AV ČR.
Odpolední zasedání Akademického sněmu bylo věnováno převážně ekonomickým otázkám. Zprávu o ekonomické situaci Akademie věd a návrh jejího rozpočtu na rok 2009 přednesl dr. Jiří Rákosník. Oznámil, že se podařilo účelně alokovat a využít všechny prostředky rozpočtované na rok 2008, a odůvodnil základní strukturu navrhovaného rozpočtu AV ČR na rok 2009, který vychází ze schváleného rozpočtu výdajů kapitoly 361 Akademie věd ČR ve výši 5 885 696 000 Kč. Zvláštní pozornost přitom věnoval vysvětlení dílčího zvýšení rozdílu koeficientů hodnocení pro jednotlivé kategorie pracovišť z 0,045 na 0,049. Na zprávu dr. Jiřího Rákosníka navázala Zpráva Dozorčí komise Akademického sněmu, kterou přednesl její předseda prof. Jaroslav Spížek. Obě zprávy přijal Akademický sněm bez připomínek.
Poslední část jednání Sněmu využili tentokrát jeho členové k přednesení tří volných návrhů, které se týkaly bytových problémů mladých zaměstnanců pracovišť AV ČR, dílčího upřesnění kritérií pro hodnocení výzkumných výsledků a zvýšení úlohy AV ČR při přípravě nových vědeckých pracovníků.
Návrh závěrečného usnesení Sněmu přednesl jménem návrhové komise její předseda dr. Jan Hrušák. Po rozhodnutí o dílčích úpravách Kariérního řádu bylo celé usnesení téměř jednomyslně schváleno (proti hlasoval jeden člen Sněmu a dva se zdrželi hlasování).
Jednání Sněmu zakončil předseda AV ČR prof. Václav Pačes, který vedle tradičního vánočního a novoročního blahopřání znovu vyzval pracoviště AV ČR, aby navrhla co nejlepší kandidáty do nové Akademické a Vědecké rady AV ČR a pomohla tak příštímu předsedovi Akademie vytvořit kvalitní a ucelený řídící tým.

MIROSLAV ŠMIDÁK,
Kancelář Akademie věd ČR