NĚMECKÉ MENŠINY V PRÁVNÍCH NORMÁCH 1938–1948

 

Z podnětu Česko-německého diskusního fóra se v roce 1999 zrodil mezinárodní komparativní projekt, který měl za úkol zmapovat legislativní normy, jimiž se exilové vlády, vedení domácích odbojových struktur a posléze osvobozené státy vyrovnávaly s následky nacistické okupace a s kolaborací domácích – zejména německých – menšin s Třetí říší a jejími spojenci.
Projekt 21. února 2007 uzavřel seminář Německé menšiny v právních normách 1938–1948, který uspořádal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Česko-německým diskusním fórem.

Koncepční rozpory mezi českou a německou stranou vedly na začátku projektu k opakovanému přerušení přípravných prací. Těch se nakonec v roce 2001 ujal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, zastoupený v grémiu garantů dr. Oldřichem Tůmou, a za Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK zejména prof. Jiří Pešek. Z německé strany projekt vedli prof. Horst Möller a prof. Manfred Kittel z mnichovského Institut für Zeitgeschichte. Během roku 2002 se rozsah výzkumu ustálil na osmi zemích: československou tematiku zpracoval prof. Jan Kuklík, italsko-jihotyrolské téma prof. Rudolf Lill, belgickou studii k oblasti Eupen-Malmedy dr. Ulrich Tiedau, francouzské alsaské téma prof. Bernard Poloni, dánskou situaci pojednal dr. Jürgen Festersen, polského případu se ujal prof. Grzegorz Janusz, tematiku pro bývalou Jugoslávii zpracovali dr. Vladimir Prebilić a dr. Damijan Guštin a maďarský materiál zpracovala Ágnes Tóth. Dodatečně byla připojena studie o Spojenci okupovaném poválečném Německu z pera Cornelie Wilhelm.

V roce 2006 byl soubor studií spolu s edicí vybraných právních norem publikován v české i německé verzi: J. Pešek, O. Tůma, M. Kittel, H. Mőller (eds.), Německé menšiny v právních normách 1938–1948, Praha 2006; M. Kittel, H. Mőller, J. Pešek, O. Tůma (eds.), Deutschsprachige Minderheiten 1945, München 2006.

Součástí publikací měl být i společný text českých a německých historiků, který by shrnul a interpretoval tematiku poválečných právních norem v jednotlivých zemích. V roce 2004, kdy již byly k dispozici dílčí studie v hrubé podobě, se však ukázalo, že se "pražská" a "mnichovská" interpretace výsledků projektu natolik liší, že společné zhodnocení nebude možné. Neuskutečnil se ani návrh Česko-německého diskusního fóra uvést studie dvěma různými texty. Kolegové z Mnichova dali najevo, že "pražský" úvod do německé verze sborníku odmítají zahrnout.

Česká i německá verze sborníku tak nakonec vyšly jen se stručným "technickým" úvodem. Mnichovští kolegové pak publikovali svůj úvod ve Vierteljahreshefte für Zeitgeschichte, český text vyjde v německé verzi v nejbližším čísle časopisu Bohemia, který vydává mnichovské Collegium Carolinum. Prof. Möller a prof. Kittel na nabídku otisknout svou studii v českém překladu v Soudobých dějinách nereflektovali, jejich text uveřejní časopis Střední Evropa.

Projekt tak jako součást česko-německého dialogu prokázal, že nemůže být zaměňován s povinností ke konsenzu. Potvrdil to i průběh jinak hojně navštíveného semináře a panelové diskuse, jíž se zúčastnila jak převážná většina autorů studií, tak odborníci z dalších zahraničních a domácích historických pracovišť. K perspektivám problematiky se vyslovili také velvyslanec SRN v ČR Helmut Elfenkämper a jeho předchůdce v úřadu Michael Libal.

Dovětek: těsně před odevzdáním článku do tisku se ukázalo, že v nejnovějším svazku Bohemie se "český úvod" – aniž by o tom byli autoři předem informováni – neobjevil.

Oldřich Tůma,
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR