Na zhruba 650 stranách shromáždil prof. Šmahel své anglické a německé studie o dějinách pražské univerzity v prvním století jejího vývoje. Právě tehdy dosáhlo vysoké učení Karla IV. největšího a později neopakovatelného významu. Bylo zpočátku jedinou univerzitou ve střední, východní a severní Evropě, takže sehrálo vynikající úlohu ve vývoji vzdělanosti mnoha národů. Poté se stalo první evropskou univerzitou, která se odklonila od katolických základů a předznamenala vývoj protestantského vysokého školství. Dějinami tohoto jedinečného vzdělávacího ústavu se zabýval F. Šmahel po několik desetiletí a ve svých studiích osvětlil řadu stěžejních otázek – od problematiky jejího založení, organizační struktury a skladby studentstva přes Kutnohorský dekret a nástup husitství až po kvodlibetní rozpravy o náboženských a společenských otázkách doby či po místo Prahy mezi evropskými univerzitami. Mezi Šmahelovy silné stránky patří hluboké proniknutí do dějin pozdně středověkého myšlení, proto se zde objevují také studie o velkých osobnostech raně reformační doby, zejména Viklefovi, Husovi a Jeronýmu Pražském.
Kniha má nejen dokonalou úpravu, ale i pozoruhodnou kompozici, neboť je členěna do tří oddílů (věnovaných univerzitě jako celku, filozofické fakultě a dějinám idejí), z nichž každý obsahuje po sedmi studiích. Byla zařazena do prestižní ediční řady Education and Society in the Middle Ages and Renaissance, která shrnuje nejvýznamnější práce o dějinách středověké a raně novověké vzdělanosti. Spolu s monumentálním třísvazkovým dílem Die Hussitische Revolution, které bylo roku 2002 zařazeno do renomované série Monumenta Germaniae Historica Schriften, představuje jeden z vrcholných vědeckých výkonů Františka Šmahela a současné české historiografie. Zároveň se stává dokladem, že nejlepší práce z pera představitelů českých humanitních věd – byť se soustřeďují k bohemikální tematice – mohou ve světě dosáhnout vrcholného ohlasu a uznání.
Jaroslav Pánek