Pokud se zeptáte některého z mladých studentů, co si vybaví pod pojmem Evropský týden mozku, odvětí: \"Budovu Akademie věd ČR, přeplněné sály posluchačů a skvělé přednášky předních českých odborníků.\" Celosvětová akce popularizující výzkum mozku, během které se právě na toto téma soustředí veškeré přednášky a tiskne se řada zajímavých materiálů a brožurek, se letos v České republice ve dnech 12.–14. března konala již podeváté, zatímco v Evropě oslavila kulaté, desáté výročí. Jestliže nahlédneme do historie, zjistíme, že akci informující o nejnovějších vědeckých poznatcích týkajících se mozku založila nezisková americká společnost Dana Alliance for Brain Initiatives (DABI). Pro svůj úspěch se pak rozšířila také na evropský kontinent, kde ji koordinuje organizace European Dana Alliance for the Brain (EDAB). V České republice ji od počátku zajišťuje Ústav experimentální medicíny AV ČR (od letošního roku se stane centrem EDAB pro východní Evropu), Česká společnost pro neurovědy a Centrum neurověd.
Bohatá nabídka přednášek přilákala druhý březnový týden do rozlehlých sálů Akademie věd přes 1500 posluchačů, z nichž převážnou většinu tvořili středoškolští studenti z pražských a středočeských škol. Pondělní cyklus zahájila prof. E. Syková, ředitelka ÚEM, přednáškou Mozek, kmenové buňky, biomateriály a nanotechnologie, v níž se zaměřila právě na výsledky výzkumu v oblasti kmenových buněk a neurogeneze. Zdá se, že v příštím desetiletí bude kmenovými buňkami možné léčit některá neurodegenerativní onemocnění, jako jsou např. Alzheimerova choroba či roztroušená skleróza. V souvislosti s celosvětovým problémem komercionalizace buněčné terapie zmínila nově budované Biotechnologické centrum ve Vestci u Prahy, které se bude skládat ze dvou středisek. Centrum molekulárních biotechnologií se bude orientovat na vyhledávací výzkum v oblasti molekulární biologie, genové manipulace buněk atd. a Centrum regenerativní medicíny se zaměří na tkáňové náhrady, embryonální kmenové buňky, imuno- a neurofarmakologii, genotoxikologii a nanobiotechnologie.Profesorku Evu Sykovou vzápětí vystřídala MUDr. Hana Papežová, z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice s přednáškou Mozek a problémy mentální anorexie. Nemoc spojená s nedostatečným příjmem potravy a patologickým jídelním chováním končící z deseti procent úmrtím se podle dr. H. Papežové nevyhýbá ani chlapcům. Západní studie uvádějí poměr nemocných podle pohlaví 1 : 10; v případě chlapců se hovoří o Adonisově komplexu. Podle nejnovějších výzkumů snižuje akutní anorexie množství bílé mozkové hmoty, která se však po remisi uzdravuje, zatímco v případě hmoty šedé může snížení přetrvat. Anorexie tudíž v jisté míře může mozek poškodit trvale.
V odpoledních hodinách následovaly další dvě neméně zajímavé přednášky, a to Roztroušená mozko-míšní skleróza – zvyšující se výskyt autoimunity u mladých lidí –, s níž posluchače seznámila doc. Eva Havrdová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK, a Mozek a pokroky v regenerativní medicíně, kterou pro veřejnost připravila prof. Eva Syková.
Nadšení se z tváří účastníků nevytratilo ani během druhého dne, kdy hned z rána doslova bojovali o místa při přednášce prof. Karla Šonky z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK. Ten hovořil o stavu nám všem blízkém, ve kterém postrádáme bdělost a v němž přetrváváme téměř polovinu života – spánku. S novou, neinvazivní metodou užívanou v terapii některých neuropsychiatrických onemocnění v rámci přednášky Zobrazovací metody v psychiatrii posluchače mj. seznámil MUDr. Filip Španiel z Psychiatrického centra Praha. V psychiatrii se aplikace rTMS užívá např. při léčbě deprese, kdy nepomáhají antidepresiva. U méně závažných forem deprese je metoda rTMS dokonce stejně účinná jako léčba elektrošoky, které jsou i v současnosti při léčbě deprese nejúčinnější terapeutickou metodou. Při srovnání s elektrošoky však není při aplikaci rTMS nutná narkóza a několik studií zjistilo, že po aplikaci rTMS nad čelními laloky se zlepšuje výkon v testech zaměřených na soustředění či rychlost vybavování slov.
MUDr. Rudolf Černý z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol Praha připomenul ve své přednášce Postižení nervového systému při infekci HIV/AIDS přetrvávající hrozbu celosvětově velmi sledovaného a smrtelného onemocnění, jehož výskyt je v České republice naštěstí velmi nízký – trpí jím přibližně 920 lidí. Relativně nízký počet nakažených způsobuje podle dr. Rudolfa Černého menší biologická dispozice Čechů k nákaze virem HIV oproti jiným národům. Stěžejním faktorem způsobujícím nižší počet nakažených je mutace jednoho z receptorů bílkoviny na lymfocytu, do kterého vir proniká. Tento receptor pak viru HIV brání, aby se uchytil.
Třetí den přednášek, věnovaný řídícímu centru našeho organizmu, zahájila dr. Alena Sumová, z Fyziologického ústavu AV ČR přednáškou na téma Jak jsou řízeny a seřizovány naše vnitřní hodiny. Účastníci se tak např. dověděli, že biologické hodiny v mozku měří nejen denní, ale i roční dobu, a slouží tak našemu tělu jako kalendář. Dalším zajímavým faktem je i to, že rytmické spínání hodinových genů v centrálních hodinách v mozku je do značné míry závislé na délce dne, tedy na roční době. Zpráva o denní a roční době proniká z mozku do všech tkání buď prostřednictvím hormonů, nebo přímým neuronálním vlivem na orgány našeho těla, a ty podle ní seřídí své oscilace. Proto také jakákoliv porucha v tomto systému může ovlivnit naši fyzickou i psychickou rovnováhu.
Metodou, pomocí níž se snažíme zobrazit funkční oblasti mozku aktivované při provádění určitého úkolu či stimulace, která se začala rozvíjet především v poslední dekádě 20. století a značně obohatila poznání v oblasti kognitivních neurověd a klinické neurofyziologie, ukončil středeční cyklus přednášek doc. Josef Vymazal z Nemocnice Na Homolce Praha.
Velký zájem účastníků vyvolal v závěrečném dni prof. Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. "Jedno až dvě děti z tisíce se rodí neslyšící a začínáme chápat proč," uvedl ve své přednášce Náhrady sluchové a zrakové funkce. Tento úkaz způsobuje porucha, mutace genu GJB2, v němž je přítomen Connexin 26 a jenž je možné léčit pomocí kochleárních implantátů, které stimulují vlákna sluchového nervu. Tyto implantáty se v USA a Austrálii začaly využívat začátkem 70. let. Česká republika se připojila v roce 1989. Ve světě dnes nosí implantát asi 100 000 obyvatel. U nás v České republice jich je 370, z čehož převážnou většinu tvoří děti – 270. Cena zařízení a operace se pohybují kolem částky jednoho milionu korun. V České republice se jich ročně provede asi 40.
Čtyřdenní maraton Evropského týdne mozku zakončil prof. Eduard Zvěřina z Neurochirurgické kliniky 3. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Praha, který ve své přednášce Nejnovější možnosti operativy v neurochirurgii s pokorou přiznal, že ačkoli poznání mozku učinilo v posledních letech velký vývoj, neuvěřitelná složitost mozkového systému zůstává pro nás nadále záhadou. A není se čemu divit, vždyť v mozku sídlí neuvěřitelný bilion buněk!
GABRIELA ŠTEFÁNIKOVÁ