Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > červen  > Recenze

FLOW CYTOMETRY WITH PLANT CELLS

Obrázek k článku 

Zasloužený zájem přítomných médií vzbudila 4. dubna 2007 slavnostní prezentace rozsáhlé publikace Flow Cytometry with Plant Cells, která vyšla v angličtině v nakladatelství Wiley-VCH. Vernisáže se zúčastnili všichni tři editoři – Jaroslav Doležel, Johann Greilhuber a Jan Suda – i zástupci jejich domovských institucí a řada kolegů. O výjimečnosti knihy svědčí, že se jedná o vůbec první syntetické dílo o průtokové cytometrii a využití této metody při analýze rostlinných genů, chromozomů a genomů.

Průtoková cytometrie umožňuje měřit počet a velikost částic protékajících jednotlivě kapilárou. V zoologii i humánní medicíně se tato technika používá podstatně delší dobu než při studiu rostlin, kde existovaly metodické problémy. Na jejich vyřešení se úspěšně podílel i jeden z editorů knihy, Jaroslav Doležel. Publikace o rozsahu 450 stran má celkem 36 autorů z deseti zemí, včetně tří editorů samotných, v mezinárodním autorském kolektivu převládají evropská pracoviště. Silnému postavení naší země ve vývoji cytometrických metod a jejich aplikaci u rostlin odpovídá zastoupení českých laboratoří jako domovských pracovišť autorů a dvou editorů. Česká republika patří v oboru skutečně ke světové špičce. Vedoucí úloha patří Laboratoři molekulární cytogenetiky a cytometrie Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci, kterou již deset let vede doc. Jaroslav Doležel. Tato laboratoř se průtokovou cytometrií intenzivně zabývá zhruba dvě desetiletí. Dlouholetá spolupráce s dalším z editorů, Johannem Greilhuberem, vedoucím Laboratoře systematické karyologie a embryologie vyšších rostlin vídeňské univerzity, vyústila v roce 1998 v první společnou publikaci mezinárodního týmu, která porovnávala data o velikosti jaderného genomu rostlin zjištěná touto technikou v různých laboratořích. Propagace průtokové cytometrie, její výuka a hlavně pak nezištné předávání zkušeností již zavedených pracovišť nově vznikajícím laboratořím byly inspirací a impulsem pro vznik Laboratoře průtokové cytometrie Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, kterou vede třetí editor knihy, Jan Suda. Pořízení cytometru a základní dovybavení laboratoře před sedmi lety ovlivnilo v Botanickém ústavu výběr projektů, zaměřených na biosystematiku a populační biologii rostlin, na něž navázala řada kvalitních vědeckých publikací. Zásluhou Jaroslava Doležela a posléze i Jana Sudy se také rozšířila síť pracovišť na dnešních šest cytometrických laboratoří v České republice.

Nová kniha věnovaná průtokové cytometrii jako nástroji při výzkumu rostlin objasňuje její princip a technický vývoj a shrnuje současné aplikace této techniky s podrobným rozborem jednotlivých témat (měření obsahu DNA, stanovení ploidie a odrazu její variability v systematice, ekologii a evoluční biologii, detekce reprodukčního způsobu, získávání a využití dat o velikosti rostlinného genomu a další). Metodu lze využít pro cévnaté rostliny i pro nižší organismy – řasy a mechorosty –, pro výzkum fytoplanktonu, patogenních mikroorganismů, rostlinných protoplastů a chloroplastů. Změny v obsahu jaderné DNA umožňují aplikaci metody při studiu buněčného cyklu a jeho kinetiky, a také endopolyploidie. Samostatné kapitoly jsou věnovány třídění a analýze chromozomů a studiu exprese genů.

Obrovský nárůst publikací zahrnujících průtokovou cytometrii rostlin vyústil v založení databáze prezentované v závěru knihy. Přes značně široký tématický rozsah se editorům podařilo sestavit čtivou a přehlednou publikaci. Čtenářům hledajícím základní i specializovanější informace usnadňuje práci závěrečný slovníček pojmů a organismů a také rozsáhlé odkazy na další literaturu uvedené za každou kapitolou. Rychlý vývoj v oboru jen za posledních deset let je zřetelný i při srovnání této aktuální knižní publikace s několikastránkovým sumarizujícím článkem J. Doležela o využití průtokové cytometrie při studiu rostlinného genomu z roku 1997. Jak naznačují další vyhlídky uvedené v závěru několika kapitol knihy, tato technika zdaleka nevyčerpala při studiu rostlin všechny možnosti svého uplatnění. Vzhledem k výše uvedenému rozmachu oboru se jistě i u nás toto dílo setká s početným a příznivým čtenářským ohlasem. Více informací o obsahu knihy, jejích editorech a autorech a o možnosti si ji objednat u nakladatele naleznete na http://www.ibot.cas.cz./fcm/.

Anna Krahulcová, František Krahulec,
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.