Letos se 22. dubna, tradičně v Městské knihovně v Praze, uskutečnilo již šesté vyhlášení cen Magnesia Litera. Pravidelné slavnostní vyvrcholení soutěže o nejlepší knihy předešlého roku je zároveň velkoryse založeným pokusem poskytnout čtenářům orientaci v neuvěřitelné rozmanitosti více než 17 000 nových titulů.
Litera se vyznačuje některými zvláštnostmi. Na prvém místě je široký žánrový záběr sedmi posuzovaných kategorií (nakladatelský čin, překlad, naučná literatura, kniha pro děti a mládež, poezie, próza, publicistika). Výběr knih je svěřen pětičlenným odborným porotám, z nichž tu, jež odpovídá za naučnou literaturu, jmenuje Akademie věd ČR. Každá porota nominuje tři tituly a konečný vítěz kategorie je výsledkem hlasování napříč všemi porotami. Tímto překročením odborných hájemství je dán laicko-čtenářský aspekt soutěže, její další specifikum. Poroty společně určují i další hlavní ceny: Knihu roku, Objev roku (prvotina) a Cenu za přínos (osoba či instituce). V letošním roce přihlásila nakladatelství celkem 297 titulů, ale porotci mají právo vybrat titul i mimo tyto nakladatelské nominace.Jaká tedy byla letos práce a rozhodnutí akademické poroty ve složení Petr Charvát, OÚ AV ČR, Jan Krekule, ÚEB AV ČR, Radek Mikuláš, GLÚ AV ČR, Vladimír Svatoň, FF UK, a Jindřich Vybíral z VŠUP? Vybíralo se ze 36 titulů, nově se neposuzovala publicistická literatura, která má od letošního roku samostatnou porotu. Tradičně převažovaly historické publikace a nedostávalo se knih z oblasti živé a neživé přírody. Nominovány byly tři tituly: Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin (Academia) od Jaroslava Flégra, Proměna českých zemí ve středověku (Lidové noviny) Jana Klápště a V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914 (Obecní dům a Arbor vitae) sestavená editorem Ottou Urbanem. Nepochybuji, že šlo o soupeření vyrovnané, o neobyčejně silné konkurenty. Zvítězila Zamrzlá evoluce, která novou evoluční teorii oživila čtenářsky vděčnými vsuvkami o domácím grantovém systému i o tom, jak trh s vědeckými poznatky vypadá. Vřele doporučuji k přečtení. Biology jistě potěší, že poprvé zlato získal jejich obor a překonal nadvládu děl historických (třikrát vítězi kategorie), že porotci přijali tak konsensuálně čtenářsky méně obvyklou tématiku (zásluha autorova literárního zpracování) a že má darwinizmus a neodarwinizmus zřejmě široké zakotvení v národním povědomí. Přiznávám, že ani pro přírodovědce, který není evolučním biologem, to není odpočinková četba. Pracovníky AV ČR může potěšit, že cena patří "jejich" nakladatelství.
Letošní ročník narušil tradice i jinak. Poprvé se Knihou roku stal překlad. Simion Výtažník rumunského spisovatele Petrua Cimpoesa v podání Jiřího Našince byl odměněn za dokonalý překlad i za uvedení význačného díla z málo známé literární krajiny do domácího prostředí. Na pozadí panelového domu v postcauseovském Rumunsku se s bravurou, ironií i vtipem rozehrávají společensky mnohavrstevné příběhy, které pokrývají rozpětí od komunální fušeřiny až k dotekům mystiky, analogie důvěrně známé domácí panelstory. I tuto knihu čtenářům doporučuji. Když jsme u doporučování – monografie o dekadenci přelomu 19. a 20. století, zmíněná výše, je zásadním příspěvkem domácí umělecké historii na pozadí dobových filozofických a sociologických proudů. Bohužel se obtížně shání.
Chtěl bych rovněž upozornit na Cenu za nakladatelský čin, kterou získalo nakladatelství OIKOYMENH za ediční řadu Dějiny filosofie, jež je podložena původními pracemi českých autorů.
Na závěr snad jen konstatování, že tištěné knihy čelí svému vyhubení lépe, než se očekávalo, a je dobře, že se na ochraně tohoto "ohroženého druhu" podílí i Akademie věd.
Jan Krekule,
porotce Magnesia Litera,
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.
English
