Knihovna, blob, chobotnice – stavba, která "hýbe" společností… Ale co Klementinum? Oáza vzdělanosti, jejíž genius loci ucítíte, kdykoli vstoupíte. Jako mávnutím kouzelného proutku se zbavíte turistického byznysu Královské cesty, nekličkujete mezi šapkami ušankami, matrjoškami, bambusovými flétnami a pašminou a námořníci černé pleti vás nezvou na projížďku po Vltavě. Necháme komerci vtrhnout i pod naši nejstarší astronomickou věž, budou sluneční hodiny odpočítávat pracovní dobu obchodníkům a turisty pozveme pod okna historických knihoven a studoven? Zapomeneme, že pevným základem budoucí prosperity je vzdělání, na něž máme být patřičně hrdi?
Na akademické půdě se v polovině ledna sešli čeští učenci a pedagogové k debatě o perspektivách Národní knihovny a Klementina, o nutnosti daleko širší úvahy o celém projektu. V Otevřeném dopisu předsedovi vlády České republiky, primátorovi hlavního města Prahy, ministrům kultury a školství signatáři vyzývají, aby se návrh nové budovy Národní knihovny řešil jako součást komplexního projektu, který lze ve zkratce znázornit jako trojúhelník, v jehož jednom vrcholu je Klementinum, ve druhém nová budova Národní knihovny a ve třetím Univerzita Karlova. Je zcela nesmyslné celou věc posuzovat jako konflikt mezi příznivci a odpůrci vybraného soutěžního návrhu, či dokonce jako konflikt mezi politickou mocí a obránci umělecké svobody architektů. Doc. Jiří Kotalík uvádí: "Historická budova Klementina je epicentrem vědy, vzdělanosti, sídlem akademického života, který neodmyslitelně do historického jádra Prahy patří. Nám jde o to vrátit se, popřemýšlet, zda Klementinum v okamžiku ztráty této základní funkce neztrácí jako jedinečný poklad svou náplň a své poselství. Chceme se vrátit ke Klementinu, prověřit, zda všechny ty velké vize skutečně odpovídají reálným potřebám a možnostem, a pokusit se zabránit tomu, aby tento základní element – spojení vědy a výuky, univerzity, města, knihovny – nějakým způsobem přestal fungovat." Proto signatáři navrhují ustavit přípravný sbor složený z odborných zástupců vlády, Prahy, Národní knihovny a Univerzity Karlovy, který by vycházel z faktu, že diskutované zadání novostavby Národní knihovny se nemůže řešit odtrženě od projektu rekonstrukce Národní kulturní památky Klementinum.Bez velké nadsázky lze říci, že naše společnost je již devět měsíců rozpolcená v názoru na návrh nové budovy Národní knihovny. Jsme přesvědčeni, že to není pouze z důvodu estetického působení vybraného návrhu, ačkoliv jedině k tomu se mediální kampaň upíná, uvádí se v Otevřeném dopise.
Problém stavby nové budovy Národní knihovny je mnohem hlubší, než je pouze architektonická soutěž jako jeden z prvních nutných kroků. Soutěž měla proběhnout na základě široké odborné diskuse s tím, že nelze svěřit organizaci takto komplexního projektu pouze řediteli dnešní Národní knihovny. Vždyť jedna osoba nebo jedna instituce ani nemůže odborně a nestranně hájit natolik protichůdné zájmy jako např. pozice manažera lukrativních prostor na hlavní turistické trase, a zároveň zájmy sice nejdůležitějších, ale komerčně nezajímavých uživatelů Národní knihovny, tedy čtenářů.
Pokud výsledky soutěže odkryly konkrétní nedostatky místa či soutěžního zadání nebo pokud porota při hodnocení vážně pochybila, je třeba o tom diskutovat a chyby řešit. Přece nelze z obavy před mezinárodní blamáží prohlásit jakékoliv pochybnosti o výsledku mezinárodní soutěže architektů za nepřípustné. Tím spíš, že Letná není anonymní louka a mezinárodní soutěž architektů není sportovní utkání.
V Evropě se tak závažných společenských úkolů, jako je stavba Národní knihovny, chápe ministerstvo, vláda či prezident republiky. Zastupuje totiž nejen konkrétní objekt, ale i stát, město a památkovou ochranu, a zde je navíc nutno vzít v úvahu i zájmy Univerzity Karlovy a dalších vysokých škol. Budovu Národní knihovny nelze pojímat odtrženě od projektu rekonstrukce či revitalizace Klementina a bez předchozího vyřešení statutu a systému univerzitních knihoven.
Velmi důležitým faktorem pro město je univerzitní a vědecký život a jím katalyzovaný život umělecký, jehož energie formuje duchovní a posléze i architektonickou tvář města. Skutečnost, že vysokoškolský živel stále sídlí v historickém jádru Prahy a není odsunut na periferii, je jednou ze záruk, že město lépe odolá neblahým důsledkům turistického průmyslu.
Univerzitní život odehrávající se v městském centru je důležitý pro uchování jeho historické integrity a autenticity oceňované i v důvodové zprávě zápisu Pražské památkové rezervace na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
Klementinum navštěvovaly generace studentů, tři sta let zde sídlila Univerzita Karlova se svou Univerzitní knihovnou, bez nadsázky se jedná o epicentrum české vzdělanosti. Stavební vývoj Klementina je živou učebnicí architektury, sochařství a malířství. Očekávaná rekonstrukce Klementina by neměla snížit nastavenou úroveň jeho umělecké kvality. I proto je potřeba, aby budoucí autor rekonstrukce vyšel z náročné a dobře organizované architektonické soutěže. Klementinum si zaslouží svého současného Kiliána Ignáce Dietzenhofera, Carlo Luraga či Ladislava Machoně. Vždyť od stavby Národního divadla a Národního muzea v druhé polovině 19. století a Národního památníku na Vítkově na sklonku první republiky nebyla v Čechách postavena stavba obdobného významu.
Plné znění Otevřeného dopisu.
HaM
English
