Prestižní ocenění šestého ročníku Česká hlava převzali 22. listopadu 2007 čtyři vědci z Akademie věd ČR. Nositelem Národní ceny vlády Česká hlava za celoživotní vědecký přínos se stal světově uznávaný chemik Antonín Holý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. Miroslav Bleha z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., a Luboš Novák ze společnosti Mega, a. s., obdrželi cenu Invence za výzkum polymerních membrán, Aleš Benda z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v. v. i., získal cenu Doctorandus a za popularizaci vědy porota ocenila ředitele Geologického ústavu AV ČR, v. v. i., Václava Cílka.
Vynikající český organický chemik světové pověsti prof. Antonín Holý se celý život věnoval přípravě modifikovaných složek nukleových kyselin. Se svým týmem objevil skupinu látek s obecným názvem "acyklické fosfonáty nukleotidů", které se staly základem nové generace léků působících proti virům. Dokázal látky nejen připravovat, ale také získat partnery pro jejich biologické testování a posléze komerční partnery pro přípravu léků z těchto látek. Tak se "jeho" látky staly základem dnes nejdůležitějších léků v boji proti AIDS (Viread, Truvada, Atripla) a žloutence typ B (Hespera). Léky proti AIDS obsahující molekuly látek, které připravil tým spolupracovníků prof. Holého, zlepšují život nemocným na celém světě, jsou celosvětově nejprodávanější a na farmaceutickém světovém trhu léků proti AIDS se v současnosti podílejí 52 %. Výrazný podíl na světovém trhu zaujímá i lék proti žloutence. Výzkumy prof. Holého se však neomezují jen na látky proti virům, ale jsou velkým příslibem i v boji proti rakovině. V nedávné době bylo oznámeno zahájení klinických testů látky s označením GS-9219 s vynikajícími vlastnostmi proti rakovině lymfatických uzlin a chronické leukémii.Ing. Miroslav Bleha a Ing. Luboš Novák, laureáti ceny Invence, se dlouhodobě věnují výzkumu a vývoji polymerních membrán pro nejrůznější praktická využití, např. při přípravě pitné vody, čištění odpadních vod, pro speciální aplikace ve farmaceutickém průmyslu i pro další využití. Polymerní membrány lze zjednodušeně popsat jako nový druh síta, které dokáže cíleně oddělovat jednotlivé složky roztoků. Jejich využití se začalo ve světě rozvíjet v 70. letech minulého století a Miroslav Bleha a Luboš Novák patří k těm, kteří se to dokázali naučit jako jedni z nejlepších.
Za vývoj, implementace a aplikace nových fluorescenčních mikroskopických technik si cenu Doctorandus odnesl Aleš Benda, Ph.D., který se věnuje vývoji a aplikaci moderních metod ve fluorescenční mikroskopii, tedy oboru, jenž má ve vědeckém poznání velmi významnou úlohu. Každá živá buňka se skládá z tisíců různých typů molekul. Snem nejen biologů mnoha generací byla možnost moci si vybrat z tohoto velkého počtu různých typů molekul jeden či dva druhy a zjistit, kde přesně se tyto molekuly v buňce nacházejí, jaký je jejich počet, jak rychle se pohybují, jestli podléhají vnitřním přeměnám či zda integrují mezi sebou navzájem, a to vše pozorovat v živé buňce v reálném čase a s citlivostí umožňující detekovat jedinou molekulu. Díky moderní fluorescenční mikroskopii se tento sen v kombinaci s promyšlenými značícími postupy stává v posledním desetiletí realitou.
Cenou Media byl letos odměněn RNDr. Václav Cílek, který je nejen špičkovým vědcem, ale zároveň se velmi intenzivně věnuje popularizaci vědeckých disciplín, zejména klimatologie a otázek životního prostředí. Svůj první článek o klimatických změnách napsal již před dvaceti lety. Je autorem několika knih, zároveň však publikuje v mnoha časopisech i denících, připravuje pořady pro rozhlas a televizi. Patří tak k zatím nemnoha osobnostem české vědy, které se dokáží obrátit k široké veřejnosti prostřednictvím médií a přiblížit jim i velmi složité problémy srozumitelnou formou. Šíři záběru Václava Cílka dokresluje i zájem o filozofii, poezii a umění.
Srd
English
