9. srpna 2011: Naši vědci si připsali další úspěch. S kolegy z Evropy a Japonska sestavili první podrobnou mapu genů ječmene. Bude velmi užitečná pro biology i pro šlechtitele.
6. ledna 2011: Naši biologové objevili bílkoviny, bez kterých se rostlinné buňky nedokážou správně rozdělit. Výsledky výzkumu zveřejnil významný odborný časopis The Plant Cell.
29. června 2010: Zdá se vám titulek absurdní? To je v pořádku. Nejzajímavější objevy často překvapí i samotné vědce. Silný jed z mořské houby opravdu zlepšuje vývoj zárodků smrku. Jak je to možné?
26. května 2010: Rostlinná buňka je vystavena různým mechanickým tlakům a napětím. Naši vědci teď odhalili dvě „spojky“, které pomáhají těmto zátěžím vzdorovat. Což je pro buňku životně důležité.
30. března 2010: Naši vědci zjistili, že látky běžně používané k barvení buněčných membrán mají nepříjemné vlastnosti. Membrány sice obarví dobře, ale narušují přitom fungování důležitých bílkovin.
8. června 2009: Vědci z ÚEB se podíleli na objevu dosud neznámého způsobu, kterým rostlinné buňky kontrolují množství hormonu auxinu. Práce je vědecky natolik důležitá, že ji zveřejnil prestižní časopis Nature. Rostlinné hormony jsou navíc miliardový byznys.
5. června 2009: Akademie věd ČR dnes uspořádala tiskovou konferenci o objevech týmu profesora Strnada. Jeho laboratoř vyvinula látku, která účinně omlazuje pleť a pomáhá i při léčbě kožních chorob. Zajímavé je, že začátkem cesty k úspěchu byl výzkum rostlinných hormonů.
5. března 2009: Vědci z našeho ústavu a dalších českých institucí popsali složení speciálních částic, které jsou důležité pro růst pylových láček. Láčky vyrůstají z pylových zrn a zprostředkují oplodnění vajíčka. Výzkum ukázal, že částice hrají mnohem významnější roli, než se biologové dosud domnívali.
17. února 2009: Vědci z našeho ústavu se podíleli na objevu dosud neznámého mechanizmu, který řídí vývoj stonků a kořenů. Osud nově vznikajících orgánů závisí hlavně na hormonech auxinu a cytokininech. Badatelé nyní popsali způsob, jakým se tyto hormony vzájemně ovlivňují. Poznatky by mohly pomoci i zemědělcům.
3. října 2008: Vynikajícího úspěchu dosáhl docent Jaroslav Doležel se spolupracovníky Janem Šafářem a Hanou Šimkovou. Jejich originální metoda třídění chromozómů umožnila vytvořit „mapu“ chromozómu 3B pšenice. Čím je tento výsledek průlomový pro vědu a pro světové zemědělství?
Čeština
English