Z monitoringu tisku

Středoevropský technologický institut CEITEC odstartoval svou činnost

 

Nečas jmenoval prorektora Fialu svým vědeckým poradcem

 

Revoluční italské výsledky se musíme pokusit zabít, říká český fyzik

 

Strakošův manifest. Proč se čeští vědci nenatahují po výzkumných grantech EU?


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > červen  > Událost

PATOČKŮV FILOSOFICKÝ TÝDEN

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

K poctě nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století byla ve dnech 22.–28. dubna 2007 uspořádána mezinárodní filosofická konference "Jan Patočka 1907–1977" spojená s 37. výročním zasedáním Husserlova kruhu. Konference se zúčastnilo přes 80 odborníků z 21 zemí světa.

České širší veřejnosti je Patočka znám hlavně jako obhájce lidských práv a jeden z prvních mluvčích Charty 77, který zemřel po mnohahodinovém výslechu Státní bezpečností; světová filosofická obec však v Patočkovi stále jasněji vidí také – a především – podnětného myslitele, který originálním způsobem rozvíjel velká témata evropského myšlení, počínaje antickou řeckou filosofií a konče myšlenkami jeho učitelů Edmunda Husserla a Martina Heideggera.

To zřetelně ukázala právě tato konference, na níž o Janu Patočkovi promluvilo bezmála třicet odborníků z více než deseti zemí (kromě Evropy a USA také z Austrálie a Hong Kongu). Zatímco před deseti lety se Patočkova konference zabývala také myšlením Eugena Finka, tentokrát byly všechny přednášky věnovány výlučně Patočkově filosofii. Ukázalo se tak, že v Západní a Střední Evropě, v Severní Americe i na velkých univerzitách Dálného Východu v poslední dekádě pokračovala recepce Patočkova díla a že všude, kde je živá tradice evropské kontinentální filosofie, je dnes Patočkovo myšlení přijímáno jako její samozřejmá součást.

Vzhledem ke stému výročí Patočkova narození a třicátému výročí jeho úmrtí byla konference pojata jako skutečná slavnost. Byla zahájena v neděli 22. 4. večer v sále Bohuslava Martinů na pražské Hudební akademii muzických umění koncertem Studentského symfonického orchestru P. F. O., který pod vedením dirigenta Petra Volného provedl 4. symfonii Ludwiga van Beethovena a Jenskou symfonii Friedricha Witta. V dalších podvečerech byli účastníci konference přijati a pohoštěni v Senátu Parlamentu ČR, na Francouzském velvyslanectví, v Polském kulturním institutu, v Rakouském kulturním fóru a v německém Goethově institutu. Konference byla ukončena koncertem švédského violoncellisty Petera Schubacka. Akademie věd udělila během konference tři pamětní medaile Jana Patočky a Karlova univerzita čestný doktorát (viz níže).

Jako paralelní sekce konference proběhlo 37. výroční zasedání Husserlova kruhu (Husserl Circle). Toto sdružení filosofů vycházejících z Husserlovy fenomenologie bylo založeno v USA a tam se konala i většina jeho dosavadních setkání; letos se výroční setkání poprvé odehrálo na evropském kontinentu, příznačně v Husserlově rodné zemi jako pocta Husserlovu českému žáku Janu Patočkovi. Celé jednání této sekce bylo vedeno anglicky; věnovalo se perspektivám Husserlovy filosofie v současné lingvistice, logice, matematice, etice a v diskusích o feminismu.

Jednání obou sekcí probíhalo v pražském Karolinu, hlavním sídle Univerzity Karlovy. V pondělí 23. 4. je na plenárním zasedání ve Vlasteneckém sále zahájil organizátor konference, vedoucí Archivu Jana Patočky Ivan Chvatík, společně s rektorem UK Václavem Hamplem a tajemníkem Husserlova kruhu Burtem Hopkinsem. Účastníky krátce pozdravil bývalý prezident Václav Havel, úvodní přednášky pronesli Krzysztof Michalski, rektor vídeňského Institutu pro vědy o člověku, a Martin Palouš, velvyslanec ČR v USA.

V pondělí odpoledne se pak jednání rozdělilo do sekcí, jejichž jednání se konalo v bezprostředně sousedících malých aulách Karolina, takže účastníci konference mohli volně přecházet z jedné do druhé podle své volby tématu a jazyka.

Přednášky Patočkovy sekce byly věnovány jeho negativnímu platonismu (Pierre Rodrigo, Dijon) a Evropě ve vztahu k jeho konceptu péče o duši (Emilie Tardivel, Paříž) a k jeho pojetí obce (Josef Chytry, Berkeley, California); v Husserlově kruhu se zatím přednášelo o Husserlově etice (Ronald Bruzina, Lexington, Kentucky; Hennig Peucker, Paderborn; John Drummond, New York).

Přednášku o Patočkově politickém angažmá proslovil na večerním společném setkání v Senátu jeho první místopředseda Petr Pithart.

V úterý 24. 4. bylo dopolední jednání věnováno Patočkovu výkladu Platóna (Burt Hopkins, Seattle), jeho koncepci tzv. negativního platonismu (Tamás Ullmann, Budapest) a jeho vztahu k tradici metafyziky (Eddo Evink, Groningen); odpoledne pak Patočkově asubjektivní fenomenologii a některým prvkům filosofie jeho učitele E. Husserla (Rochus Sowa, Husserl-Archiv, Lovaň). Husserlův kruh se zabýval protikladem přírody a ducha (Adam Konopka, New York), problémem lidské identity a diverzity (George Heffernan, North Andover, Massachusetts) a možnostmi fenomenologických postupů ve feministickém diskursu (Alia Al-Saji, Montreal; Lanei M. Rodemeyer, Pittsburgh; Janet Donohoe, Carrollton, West Georgia).

Večer na společném setkání v budově Francouzského velvyslanectví v Bukvojském paláci na Malé Straně promluvil Marc Crepon (Paříž) o souvislosti Patočkovy politické činnosti s jeho sokratovskými studiemi.

Ve středu 25. 4. byl program obou sekcí po celý den společný. Na plenárním zasedání ve Vlasteneckém sále Karolina proslovil Miroslav Petříček (Praha) přednášku o Patočkově místě v dnešní fenomenologické rozpravě a Burt Hopkins (Seattle) o historii a současném stavu Husserlova kruhu. Pak se přítomní filosofové a hosté odebrali do velké auly Karolina, kde se zúčastnili udělení čestného doktorátu UK překladatelce a spisovatelce Erice Abrams (Paříž), díky jejímž překladům Patočkových děl do francouzštiny (již přes 10 svazků) dnes Patočku čtou a citují i nejvýznamnější francouzští filosofové.

Odpoledne pak předseda AV ČR Václav Pačes udělil tři Patočkovy pamětní medaile: Klausu Nellenovi (IWM, Vídeň), který v 80. letech založil vídeňský Patočkův archiv, pomohl do něj tajně dopravit kopie Patočkových rukopisů a řídil vydání pětisvazkového německého výboru z jeho díla; Ivanu Dubskému (Praha), Patočkovu spolupracovníkovi z dob jeho působení ve Filosofickém ústavu tehdejší ČSAV, a Jiřímu Polívkovi (Praha), jednomu z těch, kdo se po Patočkově smrti zasloužili o uchování jeho písemné pozůstalosti. V debatě okolo kulatého stolu se pak Patočkovi žáci z doby po Druhé světové válce Jaroslav Kohout (Praha), v padesátých letech dlouhodobě vězněný, a Radim Palouš (Praha), první polistopadový rektor UK, dále Patočkův osobní přítel básník Jan Vladislav (Paříž / Praha), a konečně komeniologové Helmut Kohlenberger (Salzburg) a Vilém Herold (Praha) podělili s ostatními účastníky o své osobní vzpomínky na setkání a spolupráci s Patočkou.

V polskému kulturním středisku nakonec v podvečer polští filosofičtí žurnalisté Piotr Mielech a Ewa Fagas (Katowice) prezentovali svůj film "Heretyk", v němž čeští a němečtí filosofové vzpomínají na Patočkův život a komentují jeho dílo.

Byla-li zatím většina přednášek pronesena anglicky, bylo ve čtvrtek 26. 4. dopolední jednání Patočkovy sekce čistě francouzské, odpolední výlučně německé. Jean-François Courtine (Paříž) a Alessandra Pantano (Milano) přednášeli o Patočkově asubjektivní fenomenologii, Renaud Barbaras (Paříž) s pomocí tohoto Patočkova konceptu rozvíjel svou filosofii vnímání; odpoledne promluvil Ludger Hagedorn (Berlin / CTS Praha / IWM Vídeň) a Sandra Lehmann (Jeruzalém / IWM Vídeň) o Patočkově pojetí náboženství a Hans Rainer Sepp (Baden-Baden / CFB Praha) ukázal Patočkovu snahu přenést některé koncepce z Husserlovy exkluzivně teoretické fenomenologie do filosofie konkrétní lidské existence. Přednášky Husserlova kruhu byly věnovány problémům vnímání a jazyka (Walter Hopp, Boston; Theimo Breyer, Freiburg; Daniel Lipka, Varšava) a vztahu fenomenologie k matematice (Robert Tragesser, Westbrook, Connecticut; Mark van Atten, Paříž) a k pragmatismu (Don Ihde, New York). Večer v rakouském kulturním fóru promluvil Michael Staudigl (IWM Vídeň) o tom, jak lze v Patočkově asubjektivní fenomenologii tematizovat fenomén násilí.

V pátek 27. 4. dopoledne Filip Karfík (Praha) přehledně shrnul Patočkův filosofický vývoj, Balás Mezei (Budapest) vymezil jeho pozici v klasické fenomenologii a Johann Arnason (Island / La Trobe, Astralia / Praha) popsal roli negativního platonismu v celku Patočkova myšlenkového odkazu; odpoledne se Domenico Jervolino (Napoli) pokusil přenést některé momenty Patočkovy fenomenologie do filosofie jazyka, Nathalie Frogneux (Leuven-la-Neuve) a Steven Crowell (Rice, Houston) hovořili o Patočkově koncepci trojího pohybu lidské existence. V Husserlově kruhu se mluvilo o Husserlově pohledu na imaginární čísla (Carlo Ierna, Lovaň), na logiku (Mirja Hartimo, Tampere) a představivost (Andrea Staiti, Turín), o teorii interkulturality (Alexander Kozin, Berlín), intersubjektivity (Tanja Staehler, Brighton) a o fenomenologii dějin (Carmine Di Martino, Milán). Večerní přednášku o Patočkově pojetí etiky pronesl v Goethově institutu Ilja Šrubař (Erlangen).

Poslední den konference, v sobotu 28. 4., bylo dopolední jednání věnováno tématům rozpracovaným v Patočkových Kacířských esejích – válce (James Dodd, New York), oběti a technice (Marcia Schuback, Stockholm, a Lubica Učník, Perth); pozdní Patočkovou filosofií se zabývalo i jednání odpolední: Kwok-Ying LAU (Hong Kong) mluvil o Patočkově koncepci Evropy, Josef Moural (Praha) a Martin Matuštík (Purdue) o jeho pojetí odpovědnosti. Husserlův kruh se zabýval tělesností a vnímáním (Betsy Behnke, Ferndale, Washington; Panos Theodorou, Rethymnon, Kréta) vztahem mezi prostředky a cíli (Lester Embree, Boca Raton, Florida), poměrem Husserlovy filosofii ke Kantově (Sebastian H. Luft, Milwaukee) McDowellově (Michael Barber, St. Louis) a Aristotelově (Claudio Majolino, Lille).

Slavnostním zakončením konference byl recitál švédského cellisty a skladatele Petera Schubacka (Stockholm) v prostorách Galerie hlavního města Prahy v domě u Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí, který kromě své vlastní tvorby provedl svou transkripci pro cello Beethovenovy 9. symfonie a v přídavcích nechal zaznít J. S. Bacha a S. Prokofjeva.

Příspěvky z Husserlovy sekce byly shromážděny jako pracovní materiál již před zahájením konference a jsou pro zájemce dostupny v Archivu Jana Patočky.

Příspěvky z Patočkovy sekce vyjdou jednak v českém překladu v nakladatelství Oikúmené, jednak v anglickém překladu v ediční řadě Phaenomenologica v nakladatelství Springer. Už teď se však ukazuje, že současná reflexe se soustředí jednak na Patočkovo pojetí etiky a filosofie dějin, jednak na velké impulsy, které přináší jeho pozdní filosofie – na negativní platonismus, a subjektivní fenomenologii a pohyb lidské existence. Pro české posluchače bylo nepochybně inspirující sledovat, jak samozřejmě zahraniční hosté zasazují Patočkovu filosofii do myšlenkových kontextů, z nichž vycházejí, pro ně zas byla přínosem konfrontace se znalostmi českých badatelů o Patočkových nepublikovaných rukopisech či nezaznamenaných přednáškách a ústních vyjádřeních.

Účastníci konference se shodli na tom, že tato událost byla velkým přínosem pro všechny zúčastněné – a především důstojnou oslavou stých narozenin Jana Patočky.

Sponzory konference jsou:

  • RPG Advisors
  • Andrew W. Mellon Foundation / Council of American Overseas Research Centers
  • Prague Society for International Cooperation
  • Fondation Maison des Sciences de l’Homme, Paris
  • The Simons Foundation Vancouver
  • Association Jan Hus, Paris
  • Česko-německý fond budoucnosti
  • Ministerstvo kultury ČR
  • Velvyslanectví Francie, Itálie, Kanady, Maďarska, Německa, Nizozemí, Rakouska, Slovenska, Spojených států a Švédska
  • Agentura ProVás
  • Oldřich Kulhánek
  • Jan Sokol
  • Václav Verner
  • Originální plzeňská restaurace "U Vejvodů"

JAN FREI,
Archiv Jana Patočky