Česká literatura 59, 2011/4

Studie

Dalibor Tureček Máchova Báseň Čech

Studie se zabývá básní Karla Hynka Máchy Čech, pojednávající mytické téma příchodu Čechů do jejich nových sídel v prostoru české kotliny. Pro kulturu počátku 19. století se jednalo o velmi důležité téma s mnoha kulturními a ideologickými implikacemi i souvislostmi. Zvlášť významná se jevil být domněle nekonfliktní příchod Čechů do opuštěné země. V duchu Herderových myšlenek se tak potvrzovala nebojovná, pasivní  povaha Slovanů. Česká národní kultura se snažila tomuto obrazu oponovat a v několika variantách vytvořila motiv vítězné „okupační“ bitvy Čechů. Nejradikálnější verze dokonce představovaly bájné Čechy jako vítěze nad římskými legiemi – tato podání byla zjevně inspirována německým mýtem o Arminiovi a jeho boji s Varovými legiemi v Teutoburském lese. Mácha látku příchodu Čechů zbavil vnějškových souvislostí, nespecifikoval ani povahu nepřítele, ani oblast, ze které měli  prapředkové co Čech přijít.  Omezil se na líčení vrcholu vítězné bitvy.  Jako inspirace mu sloužily tři dobově velmi prestižní  texty: Rukopis královédvorský, český překlad Ossianových zpěvů a konečně Homérova Iliada. Podněty, které zde Mácha našel, ale kombinoval do poměrně rafinovaného, umělecky náročného tvaru. Patrné je to zejména v podobě a způsobu užití typu verše. Báseň Čech, která byla některými odborníky považována za  pozdější podvrh, se svou uměleckou kvalitou jeví jako skutečné Máchovo dílo. V čase je lze situovat do posledního  básníkova tvůrčího období. Tato chronologie zároveň demonstruje podstatný rys Máchova díla, ve kterém vedle sebe koexistovaly různé prvky literárnosti (zejména vlastenecké a subjektivní). Společným jmenovatelem byla autorova snaha radikálně estetizovat dobově obvyklé motivy a vytvořit mimořádný umělecký tvar.

Mirna Šolićová Čapkova próza a drama jako zvláštní druh cestopisného psaní

Text studie ke stažení zde. 

Erik Gilk Román o konci jedné epochy

Studie se zabývá nejrozsáhlejším a zároveň posledním dokončeným románem českého prozaika Ladislava Fukse (1923-1994) Vévodkyně a kuchařka (1983). Interpretace se snaží obsáhnout univerzum předkládaného fikčního světa a zároveň pojmenovat konstanty autorské poetiky, jež je v tomto románu završujícím Fuksovu dvacetiletou literární tvorbu obsažena v koncentrované podobě. V prvé řadě se badatel zamýšlí nad autorovou motivací pro výběr historické látky, která je v kontextu spisovatelova díla téměř ojedinělá. Dále se zabývá motivickou výstavbou románu, autorovými mystifikačními postupy a hrou se čtenářem, jež román přibližuje postmoderní literatuře. Středem zájmu studie je ovšem ústřední postava vévodkyně Sofie, ve stati charakterizovaná jako postava totální, neboť v sobě zahrnuje jakousi tresť atmosféry rakousko-uherské monarchie konce 19. století, kterou román vystihuje. Svým charakterovým založením a především zbytnělou sebereflexí však protagonistka dobu konce velké epochy zároveň přesahuje a není typickou příslušnicí upadajícího světa aristokracie. S postavou vévodkyně souvisí rovněž filozoficky zvažované téma románu, kterým je pomíjivost lidského života a otázka jeho smyslu. Tento problém se leitmotivicky line celým románem a zajišťuje jednotu jeho složité významové sítě.  

Prameny

Michal Jareš (ed.) Neznámý známý člověk?

Edice kapitoly z nově objeveného strojopisu románu Milady Součkové Neznámý člověk. Úvodní text editora Michala Jareše ke stažení zde.

Rozhledy

Jan Wiendl Literární „druhá republika“

Petr Pithart Prsty do ran

Dvě recenze knihy Jaroslava Meda Literární život ve stínu Mnichova, Praha, Academia 2010.

Recenze

Vavřinec Leandr Rvačovský, Massopust (ed. Dušan Šlosar) / Tomáš Havelka

Ferdinand Břetislav Mikovec. Pražská Thálie kolem 1850 (edd. Jitka Ludvová a Helena Pinkerová / Andrea Vítová

Miroslav Červenka: Záznamník / Bohumil Fořt

Kronika a glosy

Anna Zavadilová K Charyparovým návrhům emendací v Máchových prózách

Michal Fránek Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách

Ivona Turinská: Studentská konference 2011: Kniha, filmový pás, internet

Informatorium

Autoři čísla

Odborné biogramy hlavních přispěvatelů ke stažení zde.